Hnědouhelný důl Turów se stal předmětem hned několika sporů, pro Polsko je ale důležitý. A to zejména z hlediska energetické bezpečnosti a symbolismu, spíše než z ekonomických důvodů.
Důl Turów se nachází na česko-polských hranicích, není proto divu, že v Česku jeho název často rezonuje. Největší ohlas vzbudil spor o pokračování těžby mezi Českem a Polskem, který se podařilo „zažehnat“ díky smlouvě mezi oběma stranami z loňského února. Ta má Česku, které pokračující těžbou za hranicemi trpí, přinést lepší ochranu vody a kompenzace. Obyvatelé příhraničí, na které těžba dopadá, však s dohodou spokojeni nejsou.
Další spor se vede v rámci hranic Polska. Polská vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) totiž rozhodla o pokračování těžby v dole až do roku 2044. Proti tomu však podali žalobu k varšavskému soudu ekologické organizace. Případ zatím skončil přerušením jednání ze strany soudu.
Kauzy kolem Turówa poznamenaly také už dlouhé roky pošramocené vztahy Varšavy a Evropské komise. Soudní dvůr EU kvůli dnes již stažené české žalobě proti těžbě v Turówu rozhodl, že Polsko musí do vyřešení případu těžbu pozastavit. Varšava tak ale neučinila, za což si vysloužila pokutu. Tu však Polsko nezaplatilo, Brusel si ji proto vymohl jinou cestou. Po dobu trvání případu, tedy do 3. února 2022 včetně, měla Varšava na pokutách zaplatit 500 000 euro denně. Evropská komise Polsku částku odečetla z dotací.
Reportáž z Turówa: Jak se žije na okraji uhelného kráteru?
Naše polské uhlí
Polsku ale podle všeho o peníze nejde. Jde mu především o význam, který uhlí má zejména po rozpoutání ruské agrese na Ukrajině pro vládu a nemalou část místních obyvatel.
„Pokud znám dobře polskou politiku, tak vláda bude mít radši méně peněz a bude si stát za svou sekuritizační linkou: Radši investujme do uhlí, bude to naše uhlí a nebudeme na nikom závislí,“ popsala redakci Anežka Konvalinová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Polsko a lidé v něm chtějí odklon od fosilních paliv, chtějí čisté ovzduší… Na druhou stranu, uhelný průmysl v některých regionech zaměstnává spoustu lidí. Je to otázka tradice, a to je silný motiv v rámci současné vlády. Navíc je v Polsku hluboko zakořeněné přesvědčení, že energetická bezpečnost rovná se uhlí,“ dodala expertka na polskou energetiku.
Polští lídři se nedávno – v době rozjeté předvolební kampaně před říjnovými parlamentními volbami – vydali sekuritizovat (proces, kdy se téma stává otázkou bezpečnosti – pozn. red.) a „bránit“ Turów přímo na místo.
„Chceme vyjádřit solidaritu s lidmi, kteří se už podruhé bezdůvodně stali terči útoků…důl a elektrárna produkují sedm až osm procent elektřiny Polska. Každé pracovní místo je důležité. Polskou práci budeme bránit, i právo Poláků na ni,“ řekl u dolu Turów v červnu při příležitosti sjezdu strany místopředseda vlády a předseda PiS Jarosław Kaczyński, napsala ČTK.
„Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost,“ řekl o něco dříve v červnu u dolu také polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS).
Podle Konvalinové nabralo uhlí v době války na Ukrajině v Polsku na důležitosti i v expertních kruzích. „Po válce znělo i od polských energetických expertů, že transformace (přechod na obnovitelné zdroje energie a ozelenění ekonomiky – pozn. red.) není na programu, že mají uhlí. I když ví, že není ani ekologické, ani ekonomické. Podle mě je to pro ně určitá jistota,“ uvedla.
Polské předvolební dění prohlubuje spor s Bruselem. Právní stát ale v kampani nerezonuje
Polsko zezelená s Turówem nebo bez něj
Jakožto uhelná oblast, okolí Turówa – konkrétně oblast Zgorzlec – mělo možnost čerpat prostředky z unijního speciálního fondu, tzv. Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten má uhelným a těžkým průmyslem poznamenaným regionům v zemích sedmadvacítky pomoci se skrze dotace vyrovnat s dopady, které bude mít konec uhlí na krajinu či trh práce.
Zgorzlec však na tyto peníze právě kvůli pokračování těžby v Turówu a nejasným plánům na její ukončení v budoucnosti nedosáhl. Polsko sice o peníze pro tuto oblast nejdříve usilovalo, předložený plán transformace, který byl podmínkou pro získání financí, však Evropské komisi nestačil.
„Po vyhodnocení plánu Komise dospěla k závěru, že oblast nemá v rámci nového finančního období jasný závazek postupovat ke klimaticky neutrální ekonomice. Tedy jasný plán odklonu od těžby v oblasti Bogatynia/Turoszów, který by do roku 2030 přinesl kýžené výsledky,“ popsala redakci důvody rozhodnutí mluvčí Evropské komise.
„Evropská komise plán odmítla, protože nepovažuje cíle dekarbonizace Turówa do roku 2030 za dostatečně ambiciózní,“ potvrdilo pro EURACTIV.cz polské ministerstvo životního prostředí.
Podle Konvalinové to ale právě díky sekuritizaci uhlí pro vládu nepředstavuje problém. „Dostat méně peněz od EU je vždy nepříjemné a politici si to doma musí obhájit. V současné době to ale podle mě problém není, protože Polsko obětuje peníze za to, že bude bezpečné a soběstačné energeticky. Díky tomu si to dokáže obhájit,“ vysvětlila.
Zbylé polské uhelné oblasti, které mají na peníze z fondu nárok, navíc dotace dostanou. Jedná se o regiony Slezsko, Malopolsko, Velkopolsko, Dolní Slezsko a Lodžsko, do kterých z fondu zamíří necelé čtyři miliardy eur.
Turów je tak „jen“ jedním dílem ze skládanky, pokud jde o ozelenění polské ekonomiky a průmyslu, a polská transformace na něm nestojí a nepadá.
„Tím, že transformace je zatím v počátcích, tak si nemyslím, že je to výrazný problém. Problém to bude v nadcházejících letech,“ odpověděla Konvalinová na otázku, zda může pokračování těžby v Turówu a fakt, že oblast nebude benefitovat z unijního fondu, polskou transformaci jako takovou ohrozit či zkomplikovat. Podle Konvalinové Polsko v mezidobí čeká zejména na výstavbu jaderné elektrárny a daří se mu i v budování obnovitelných zdrojů energie – zejména fotovoltaik.
Podobně to vnímají i polské analytičky.
„Na základě sledování polského procesu bych řekla, že nyní už je jasné, že na transformaci dojde bez ohledu na problémy s Turówem. Ten, komu nejvíce uškodí, že nedostane peníze z transformačního fondu bude sám Turów a místní komunity,“ napsala redakci Miłosława Stępień z CEE Bankwatch Network.
„Transformace polských uhelných regionů se odehraje s Turówem i bez něj (…) Nedostatek peněz je největším problémem pro region Bogatynia. Bez odklonu od uhlí do něj ale finance nepřijdou. Pokud by region na peníze dosáhl, mohla by v něm za ně vzniknout alternativní ekonomika a nová pracovní místa a příležitosti,“ souhlasila Alina Pogoda z environmentální neziskové organizace Polska Zielona Sieć.
Česko-polské Slezsko se postupně stává vyhledávanou destinací, uhelnému dědictví navzdory
Vládní klimatická klička
V nařízení k Fondu pro spravedlivou transformaci je podmínka, že země, která se nezaváže k celoevropskému cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2050, dostane z fondu o polovinu méně prostředků.
To už by byla citelná rána pro polské snahy proměnit uhelné regiony. Polsko, jehož vládní představitelé se rétoricky ke klimatické neutralitě nezavázali, však nakonec z fondu získá celý obnos.
V roce 2019, kdy se lídři evropských zemí a vlád ke klimatické neutralitě zavázali na summitu v Bruselu, se k nim polský premiér Morawiecki sice nepřipojil a prohlásil, že: „Polsko dosáhne klimatické neutrality svým vlastním tempem“. Prakticky se nicméně Polsko k unijním cílům zavázalo přijetím tzv. Evropského klimatického zákona, a tak se ho snížení dotací netýká.
„Polsko udělalo takovou kličku. V roce 2019 si vyjednalo výjimku spočívající v tom, že až EU přijde s konkrétními cíli a plány, tak teprve potom se k nim zaváží,“ připomněla Konvalinová polskou strategii.
„Myslím, že Turów bude ukázka polské cesty transformace. Že bez unijních peněz nějakým způsobem ke transformaci dojde. Ale půjde to pomalu a bude to poslední oblast, kde k proměně postupně dojde,“ uzavřela expertka.
Ochrana klimatu má svůj evropský zákon. EU začíná s radikálním snižování emisí