Informaci přinesl list Financial Times s odkazem na místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Ten uvedl, že Brusel plánuje nová pravidla vykládat „velmi volně“ tak, aby poskytl výrobcům automobilů více času.
Od výrobců elektrických automobilů se totiž od nového roku bude například požadovat, aby automobily a jejich komponenty obsahovaly mnohem vyšší podíl součástek a práce pocházející z Evropy.
Pravidla pro obchod s elektromobily, hybridy, bateriemi a dalšími komponenty určené pro elektromobily upravuje Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím z roku 2021. Ta mimo jiné zavedla i šestileté přechodné období, v rámci něhož se má postupně snižovat procentní podíl součástek, které pocházejí ze zemí mimo EU a s nimiž tak lze obchodovat na unijním trhu bez cel.
Období ovšem vyprší na konci letošního roku a od toho nového se pravidla mají zpřísnit. Na elektromobily dovážené ze Spojeného království by tak mělo být nově uvaleno clo ve výši 10 %, pakliže budou mít baterie, které jsou z velké části vyrobené mimo Evropu nebo Spojené království.
To je ale pro řadu výrobců problematické. Automobilový průmysl je totiž při výrobě elektromobilů do značné míry závislý na komponentech, dovážených z „giga-továren“ na elektrické baterie v Číně. Jejich výstavbu v Evropě zpomalila pandemie koronaviru. Proto se začalo Spojené království dožadovat tříletého prodloužení přechodného období.
Podpora pro odložení existuje napříč státy
„Potřebujeme společné řešení mezi Spojeným královstvím a EU, abychom se vyhnuli tomu, že spotřebitelé budou od roku 2024 čelit sazbám na elektromobily, které se nevztahují na automobily s naftovým motorem,“ zní z úst britské vlády.
Žádost o prodloužení podpořilo i Německo. Společně s ním se za návrh postavilo zhruba 10 z 27 členských států.
O odložení zpřísnění pravidel teď Spojené království jedná s Evropskou komisí. „Chceme to vyřešit, jednáme o tom i s britskými partnery,“ řekl Šefčovič a dodal, že by byl „velmi rád“, kdyby se podařilo uzavřít dohodu před 31. prosincem.
„Důležité je, jak se vlastně počítání pravidel původu provádí. Jsme v procesu vývoje metodiky, ale také uprostřed budování bateriového průmyslu – jak v Evropě, tak ve Velké Británii –, takže si myslím, že musíme uznat jako původem z Evropy jakoukoli část té baterie [která je evropská],“ prohlásil Šefčovič. Zároveň však dodal, že platnost pravidel může být odložena maximálně o jeden rok. Je totiž nutné podpořit investice do bateriového průmyslu v EU.
Kvůli ročnímu odkladu zřejmě nebude nutné otevírat samotnou brexitovou dohodu. A právě to se podle zdrojů Financial Times zamlouvá i francouzskému komisaři pro průmysl Thierry Bretonovi. Ten tak považuje roční odklad za schůdné řešení i proto, že neohrožuje ambice Unie vybudovat fungující bateriový průmysl v Evropě.
Zatím však není jasné, zdali by se Spojené království s „pouhým“ jednoletým odkladem spokojilo.