SOFIE
Bulhaři uvalili zvláštní daň na ruský plyn, s popuzenými Maďary i Srby jsou připraveni jednat. Bulharsko minulý týden zavedlo speciální „energetickou daň“ ve výši 10 EUR/MWh na ruský plyn tranzitovaný přes své území, jako součást sankcí proti Rusku. To podle očekávání vyvolalo ostrou reakci Srbska a Maďarska, které do svých zemí přivádí plyn přes Bulharsko plynovodem Turkish Stream. Daň se tak na ně také vztahuje.
Ruský plyn z Turkish Stream kvůli dani zdraží o 100 EUR za 1000 m3, což znamená o pětinu dražší, než je současná tržní cena. „K 1. listopadu už máme plánované 10procentní zdražení plynu, což se pravděpodobně projeví 20% nárůstem účtů,“ vysvětlil pro EURACTIV expert na energetiku Miloš Zdravković. O tom, na koho se nový poplatek bude vztahovat, zatím nebylo rozhodnuto.
Podle experta je cílem daně zalepit díru v bulharském rozpočtu. Nové poplatky přitom nejvíce postihnou právě Srby a Maďary.„První se chystáme vést jednání se zástupci Evropské komise, Maďarska a Srbska. Blíží se Evropská rada, tam bude příležitost s nimi promluvit. Říkáme, že tento poplatek se vztahuje na ruskou společnost Gazprom, ne pro tyto země (Maďarsko a Srbsko) nebo pro Bulgartransgaz (bulharskou státní společnost),“ řekl bulharský premiér Nikolaj Denkov. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
BĚLEHRAD
Vučić měl v Číně „přátelské“ setkání s Putinem. Místo toho, aby se srbský prezident Aleksandar Vučić účastnil summitu v Tiraně, odcestoval do Číny, aby podepsal řadu obchodních dohod. A také se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na summit v Tiraně, kde se setkaly špičky zemí západního Balkánu i zástupci EU, aby jednali mimo jiné o současné krizové situaci v Evropě, tak místo něj dorazila premiérka Ana Brnabic. Když se novinář stanice Channel One zeptal, jak setkání probíhalo, Vučić řekl: „Jako obvykle. Máme přátelské vztahy.“ Putin je stíhán Mezinárodním trestním soudem za únosy dětí z Ukrajiny a další válečné zločiny související s invazí na Ukrajinu. Mezitím Vučić odmítá sladit srbskou zahraniční politiku s EU nebo Západem a od začátku války naopak prohloubil své vztahy s Ruskem. (Jelena Jevtić | Euractiv.rs)VARŠAVA
Polská opozice chce získat pro zemi peníze z fondu obnovy. Polské opoziční strany, které mají po nedělních volbách šanci složit novou vládu, jsou odhodlané najít kompromis ohledně proplacení peněz z fondu obnovy.
Na rozdíl od většiny členských států Polsko stále neobdrželo z nástroje na obnovu a odolnost ani euro. Komise peníze zmrazila kvůli obavám o stav právního státu v Polsku – stejnému tématu, s nímž opoziční strany společně získaly nejvyšší výsledek ve volbách.
„Den po volbách pojedu (do Bruselu) a odemknu peníze na obnovu. A všichni to pocítíme,“ slíbil na srpnovém shromáždění Donald Tusk, bývalý předseda Evropské rady a v současnosti šéf největší opoziční strany.
Šance na uvolnění peněz na obnovu Polska je, řekl deníku Financial Times komisař EU pro spravedlnost Didier Reynders. Pokud se v blízké budoucnosti Polsko vrátí ke skutečnému respektování právního státu a soudnictví, bude možné peníze začít uvolňovat, uvedl komisař. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
PAŘÍŽ
Strana Le Pen vede v posledním průzkumu veřejného mínění. Nejnovější úterní (17. října) průzkumy z Francie staví do čela blížících se evropských voleb nacionalistické Národní sdružení s Jordanem Bardellou na prvním místě kandidátky. Centristická a proevropská strana prezidenta Emmanuela Macrona Obnova naopak zaostává.
Oproti dřívějšímu výsledku ze srpnového průzkumu tak strana Le Pen vyrostla o tři procentní body na 28 procent a oproti volebnímu výsledku z roku 2019 dokonce o pět procent. Před Macronovou Obnovou tak vede celkem o osm bodů.
V praxi by to tak mohlo znamenat, že by se francouzské Národní sdružení mohlo ujmout vedení skupiny Identita a demokracie (ID), která sdružuje euroskeptickou krajní pravici v Evropském parlamentu. V současnosti tuto roli zastává italská strana Liga, vedená spojencem z Le Pen Matteem Salvinim. (Davide Basso | Euractiv.fr)
EVROPSKÉ INSTITUCE
Lídři EU slibují přísnější ochranu hranic a více repatriací po útoku v Bruselu. Lídři Belgie a Švédska i šéf exekutivy Evropské unie ve středu (18. října) slíbili zpřísnit bezpečnost na hranicích a posílit repatriace poté, co neúspěšný žadatel o azyl z Tuniska zastřelil v Bruselu dva švédské fotbalové fanoušky. (EURACTIV.com, Reuters.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.