Pokud lidé necítí tlak ze zaměstnání, sami od sebe se v digitální oblasti vzdělávat nebudou, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Ivan Bartoš. Nárok na eurokomisaře má podle něj koalice Pirátů a STAN, ale nejvíce záleží na portfoliu, které Česko dostane. „Nejlepším rezortem pro ČR je koheze,“ říká.Ivan Bartoš je od roku 2016 předsedou Pirátské strany a od 17. prosince 2021 ministrem a vicepremiérem ve vládě Petra Fialy, kde má na starosti digitalizaci státní a veřejné správy a rozvoj regionů. Když se podíváme na dlouhodobé cíle jak evropské Digitální dekády, tak i dalších již vámi stanovených cílů vyplývajících z této strategie, tak tam vidíme různé a velmi ambiciózní cíle. Do roku 2030 má mít 80 % občanů alespoň základní digitální dovednosti, 100 % občanů má mít online přístup k lékařským záznamům. eObčanka do roku 2024, vládní portál gov.cz a tak dál. Chci se zeptat, jestli jsou to vůbec splnitelné cíle?V rámci našeho předsednictví v EU se schválila Digitální dekáda, takže teď se již nepoužívá univerzální index DESI, kde si státy porovnávaly jednotlivé cíle. Teď se reflektuje společná evropská politika a pak ambice jednotlivých států se přiblížit k těm stanoveným cílům do roku 2030. Musím říct, že v počtu uživatelů, kteří používají služby státu digitálně, Česká republika roste – poskočili jsme a podle výsledků DESI máme asi 86 % lidí, kteří umí využívat nějaké služby státu digitálně. Samozřejmě máme i oblasti, kde je potřeba většího výkonu. Je to například otázka zasíťování ČR. Významná část projektů se ale bude realizovat z čerstvě schváleného Národního plánu obnovy. Ať už je to investice do okrajových oblastí ČR, tak budování optické sítě, což není věc, kterou můžete udělat lusknutím prstu.
Pro ČR, ale i Evropu, je velkou výzvou digital up-skill (
rozšiřování dovedností – pozn. red.) a tou největší je zvyšování počtu ICT odborníků a zastoupení žen. Musíme se naučit i orientovat ve světě dezinformací. Toto je fundamentální záležitost i pro zachování demokracie tak, jak ji známe, protože nástroje manipulace jsou používány běžně v politickém boji. Bavíme se i o klasické znalosti práce s technologiemi, kdy velké procento lidí nemá potřebné dovednosti případně nebude mít potřebné dovednosti, které odpovídají poptávce na trhu práce.
Jaká bude EU v roce 2030? Digitální, slibují evropští zákonodárci
Vy jste o tom už mluvil i dříve, že většina lidí nemá zájem o vámi popsaný upskill. Je tedy možné cíle splnit, pokud se nebudou chtít lidé vzdělávat?Stejně jako covid byl motorem v digitalizaci a ruský útok na Ukrajinu byl akceleračním mechanismem pro alternativní zdroje energie, změna struktury práce je největším motivátorem. Pokud se necítíte v ohrožení nebo nepotřebujete pro výkon práce nějakou dovednost, tak není úplně běžné, že by se někdo sám od sebe rozhodl pro zvýšení vzdělání. A znám to i podle sebe, jako politik a předseda, musím mít znalosti ve všech oblastech. Resortně jsem sice digitalizace a místní rozvoj, ale stejně tak rozhoduji o věcech týkajících se zdravotnictví, energetiky nebo zemědělství. Myslím si, že musí být společný tlak na to, aby se tato věc měnila, a to ve spolupráci i se zaměstnavatelem, není to jenom o školském systému.
Aktuálně to vypadá, že vlastně pro velmi úzký segment lidí musíme jít systémem mikrocertifikace, dovednostních kurzů, a to i kvůli nízké nezaměstnanosti v Česku. Takový člověk potom má patřičné dovednosti a já lidi nechci strašit, nicméně myslím si, že nároky na zaměstnance co do odbornosti v oblasti digitálních technologií porostou.
Přesně proto, že vzdělávání je v digitalizaci velkou výzvou, letos pořádáme druhý ročník Týdne pro digitální Česko, který je zaměřený právě na motivaci k dalšímu vzdělávání v oblasti digitálních dovedností a proběhne po celé ČR od 20. listopadu.
Evropská digitální akademie chce vzdělat lidi v kyberbezpečnosti. Jak se na ní podílí Česko?
Potřebujeme víc žen v IT oblasti
K velkým problémům v rámci lidského kapitálu patří také ženy jako odbornice v digitální oblasti, respektive všeobecně v IT světě. V Česku máme zhruba 10 % žen v IT oblasti… Evropa má celkově 19 %. Já jsem toto téma držel a za Českou republiku, byť někteří kolegové na vládě byli trošku kritičtí, jsem podepsal i evropskou deklaraci Nevers Declaration for Women in Entrepreneurship and Innovation.
Je toto reálný cíl?Ženy v ČR hrají na IT pozicích významnou roli. Když si vezmu největší mezinárodní firmy, které tady mají zastoupení, ať už je to SAB, Microsoft, Google a další, tak mají ve vedoucích pozicích pro Českou republiku ženy. Chci ukázat, že svět IT není ani náhodou o programátorech ČVUT, byť to nemyslím jakkoliv špatně. Mám třeba velmi dobrou spolupráci se slovinskou ministryní pro digitální transformaci Emilijí Stojmenovou Duh, která je inženýrka, její sestra je inženýrka a jejich děti si myslí, že inženýři bývají většinou ženy, protože to vidí doma. Já bych toto vlastně chtěl přenést, aby pohled na ICT nebyl jen takový, že je to segment, který ovládají výhradně muži. Podpora zastoupení více žen v ICT je také součástí prioritních opatření v rámci implementace digitální dekády a vznikajícího národního strategického plánu.
Teď vám řeknu několik sum, které se týkají vašeho nejnovějšího projektu, tedy zavedení elektronické občanky – 50 milionů korun na centrální řešení, půl miliardy jednorázově, 60 milionů korun ročně provozní náklady, samosprávy vynaloží dalších 135 milionů korun jednorázově. Odkud má státní rozpočet vzít takhle velké investice, když musíme konsolidovat státní rozpočet? Má vůbec Česko peníze na financování digitalizace dokladů?Tento projekt je víceméně low-costový, aplikace a technologie je napojená na Portál občana. Důležité jsou náklady na straně těch, kteří budou umět přijímat doklady. Podle zákona, který je ve sněmovně, se předpokládá postupný náběh pro státní instituce, ministerstva a jim pro základ stačí v tuto chvíli chytrý telefon. Myslím si, že některé úřady odhady nákladů značně přecenily. Přece jen, možností kontroly eDokladů je více a na straně úřadů postačí i pouhý počítač s internetem. Pak použijete statický QR kód, který musí naskenovat klient s eDoklady. Druhou variantou je mobile-to-mobile sken, kde naopak QR generuje klient a skenuje úředník, tento způsob je ale pro úřady zbytečně složitý.
Digitalizace české státní správy se snad konečně rozjíždí
Snížení počtu obcí není politicky průchozí
Digitalizace regionů je taktéž aktuální otázka. Znovu se zeptám na finance. Má český státní rozpočet finance na to, aby digitalizoval všechny větší i menší obce? Nebyla by cesta raději ve spojení obcí do větších? Často jsme srovnávání v digitalizaci s Dánskem, oni mají po poslední reformě pod 100 měst. My máme víc než 6500 obcí, které mají vlastní samosprávy a na které klademe některé povinnosti přenesené působnosti, ale některé obce samy investují do digitalizace skrze kohezní fondy. Ať jsou to elementární věci – obce mají stránky, podatelnu, mají spisovou službu. V programu IROP
(Integrovaný regionální operační program) je ještě nemalé množství peněz pro ty tři kraje, které jsou z pohledu EU definované jako kraje poškozené těžbou – Karlovarsko, Ústecký kraj a Moravskoslezsko. Myslím si, že ještě je potřeba udělat hodně, protože máme v ČR slepá místa, kde je problém udělat klasické pokrytí internetem, natož pak rychlým.
Pardon, otázka byla, jestli by ušetřilo prostředky určené pro digitalizaci regionů, kdybychom spojili některé menší obce do větších? V teoretickém modelu bych tento princip uvítal. Nicméně politicky to není průchozí a nebude to průchozí ještě pro nějakou dobu. Přednedávnem jsme si vyzkoušeli v evropských fondech takzvanou metropolitní spolupráci. Je to společenství nebo svazek obcí, který vzniká dobrovolně, ale pak trvá dál, protože tohle společenství obcí může sdílet zdroje a vstupovat i do žádostí třeba o evropské dotace jako jeden celek. Můžou si společně vyřešit nějaký problém, který mají, ať už je to systém územního plánování, digitalizace územních plánů nebo jiné.
V Česku rostou digitální obce
V cílech máte taky první český kvantový počítač. Na co potřebuje Česko kvantový počítač?Já si myslím, že ČR nepotřebuje vyrábět vlastní kvantový počítač, ale určitě zásadní je přístup k technologii kvantových počítačů. Těch je na světě už několik, možná se můžeme zapojit do experimentálního projektu. Pak bychom mohli třeba mít kvantový počítač, já nevím, třeba v Ostravě. Česko je zapojeno do evropského konsorcia LUMI-Q, které propojuje výzkumná pracoviště v oblasti vývoje kvantových počítačů. Česká vědecko-výzkumná pracoviště se zapojují i do řady dalších projektů v oblasti kvantových technologií.
Důležité je, že jsme vůbec uchopili kvantovou strategii, kterou teď připravujeme a která ČR chyběla. Je pod mojí patronací a pod patronací ministryně Langšádlové. Chceme jít cestou takzvaných enablerů, což znamená příprava investic například v oblasti kvantového výzkumu tady v Čechách. Jsou zde zatím jen dílčí řešitelé, většinou jsou to univerzity, které si ale navzájem konkurují. Pojďme jít formou specializace. Kvantum není jenom o kvantových počítačích. Jsou to i kvantové materiály, je to post-kvantum security (
bezpečnost) a pokud skutečně chceme vybudovat ekosystém, musíme mít hub, kde může působit vědecký tým, a umožnit našim i zahraničním vědcům skrze naše instituce přístup k technologii.
Teď vám nadhodím jednu citaci: „Lídrem v digitalizaci není pirát, ale lidovec – Marian Jurečka.“ Víte, kdo to řekl? Toto podle mě řekl pan Půr, anebo Karolína Brodníčková v nadpise na Novinkách.
Ani jedno, byl to Tomáš Zdechovský na sociální síti X. Jak to teda je? Kdo je lídr v digitalizaci?To není žádná soutěž. Marian Jurečka má resortní systémy, které jsou velmi obtížné předělávat, neboť MPSV (
ministerstvo práce a sociálních věcí) bylo velmi kritickým ministerstvem historicky kvůli téměř nevypověditelnému vendor-lock inu (
situace, kdy je zákazník závislý na produktu konkrétního dodavatele – pozn. red.) a nekonečné zakázce na sociální dávky. Marian Jurečka postavil resortní tým v čele s panem Trpkošem, který věci typu formulářů a Portálu MPSV vyvíjí. Já jsem nikdy neměl ambici, ani Digitální a informační agentura nebyla koncipovaná na to, abychom řídili rezortní vývoj. My děláme e-government, centrální registry, nadrezortní systémy, Portál občana.
A pan Zdechovský kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu a jeho výroky směrem ke kolegům ve vládní koalici jsou pověstné. Nevím, jestli mu tady chci dávat vizibilitu. Možná, ať se přijde podívat a popovídat si se mnou o digitalizaci, co to je.
Debata o EU v Česku není korektní ani férová. Převládají odpůrci, a to chci změnit, říká ministr Dvořák
Eurokomisaře nominuje PirStan
Pojďme ještě k vašemu dalšímu koaličnímu partneru, a to hnutí STAN. Jeho předseda Vít Rakušan rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že se na Piráty zlobí za jejich vyjadřování a že už s vámi v koalici nebude. Zlobíte se i vy na Starosty? Měli jsme koalici, která šla do voleb v roce 2021. V rámci této koalice jsme vládními partnery, spolupracujeme na denní bázi. Politika i v koalici je velmi pragmatický způsob, jak splnit vládní prohlášení se sněmovní většinou. Loni proběhly komunální volby, kde se některá naše místní sdružení rozhodla kandidovat v koalici. Před námi jsou volby krajské a já nemůžu vyloučit, že v nějakém kraji budeme postupovat zase v nějakých koalicích. Budou také evropské volby, do nich jdeme samostatně. Ale to, že Piráti nebudou kandidovat se STANem v budoucích sněmovních volbách, je jasné asi tak dva roky, takže bych opakoval pouze něco, co už je ve veřejném prostoru.
Takže to, že se na vás Rakušan zlobí, vás netrápí? Já teď nevím, jestli už nejsem příliš stár ve věku 43 let, ale zlobí-nezlobí, to už moc neřeším. Řeším, že máme nějaké sliby, jestli se nám je daří plnit, a co pro to udělat.
Jak to bude s nominací na post evropského komisaře? Vy říkáte, že nárok má koalice PirStan, Starostové zase říkají, že nárok mají oni. Nárok má PirStan, zopakoval to i premiér Petr Fiala. Řekl, že nominace připadla koalici Pirátů a Starostů a generování návrhu na eurokomisaře musí samozřejmě vycházet z koaličního jednání Pirátů a Starostů. My navrhneme nějaké osoby a uvidíme.
Nerudová chce být europoslankyní za STAN, má šanci vést kandidátku
Koho navrhnete? Zmiňují se jména jako Josef Síkela nebo Danuše Nerudová. Jsou to přijatelná jména pro vás?Nejdůležitější je říct, jaké portfolio by bylo pro ČR nejvýhodnější.
A to je?Kdybych mluvil za sebe, vzhledem k vývoji politiky EU je vlastně nejlepším rezortem pro ČR koheze. Zejména s výhledem na budoucnost. Já jsem to měl jako prioritní téma českého předsednictví a myslím, že to bylo vidět, Španělé už to tolik neřeší. Stále je to naprosto zásadní téma a jedna z nejdůležitějších politik EU, je to třetina unijního rozpočtu, a pokud se bude ještě EU rozšiřovat, tak koheze bude velkým tématem i pro země, které jsou na prahu vstupu do EU. Musíme to ale nejdříve jako vláda vyjednat. Ale debata na úrovni koalice, kdo bude případným nominantem, ještě neproběhla.
A vy máte nějakého vlastního favorita?U nás je spuštěný systém primárního hlasování na případného nominanta za Piráty. Přirovnám to k tomu, jak byl konstruován vládní tým Pirátů a Starostů, kde jsme navrhovali na možné pozice ve vládě vždy jednoho či dva reprezentanty, někdy i za každou stranu, a měli jsme vládní tým lidí, kteří by mohli být za danou stranu nominováni jako ministři této vlády.
Případného nominanta na eurokomisaře budete tedy vybírat ze straníků nebo i z externích lidí? Proces nominací běží, vím, že zájem o kandidaturu má i lídr Pirátů v evropských volbách, místopředseda Marcel Kolaja, ale ten proces ještě neskončil.
Kolaja nebo Nerudová? STAN i Piráti už mají lídry do eurovoleb, na řadě je nominace eurokomisaře
První pětka kandidátky je dobrá
Zeptám se i na kandidátku do eurovoleb, respektive na první pětku, kterou jste již ohlásili. Jste s ní spokojený? Případně jsou nějaké kolize ve straně? Před hlasováním v zákulisí kolovalo, že se strana rozštípila na dvě křídla – jedno kolem Marcela Kolaji a jedno kolem ministra zahraničí Jana Lipavského, který chtěl Mikuláše Ferjenčíka jako lídra kandidátky. Jak to vnímáte vy?Já si myslím, že to byla spíš nějaká mediální interpretace. Honza Lipavský, mimo jiné podle mě nejlepší ministr zahraničí a ČR takového ministra už dlouho potřebovala, tak vyjádřil svoji podporu Mikuláši Ferjenčíkovi, který kandidoval. Mikuláš neuspěl v primárkách ani na lídra, ani pak na umístění v první pětce, a to bylo vyjádření názorů členů strany.
Podle mě je mix první pětky dobrý. Je tam Marcel
(Kolaja), který potvrdil svoji roli lídra, což si myslím, že je dobře. Je tam Markéta Gregorová, která se věnuje specifické agendě a podle mě dobře. V první trojce skončila Zuzana Klusová, která vedla Piráty i ve velkých volbách v Moravskoslezském kraji. Ona je výborná politička, která se zajímá o rozvoj regionu, opět mě blízké téma. Pak je tam Mikuláš Peksa a David František Wagner, vedoucí Peksovy poslanecké kanceláře. Jsem zvědavý, jak dopadnou primárky ještě od šestého místa dál, což teď pokračuje.
Kolik mandátů v Evropském parlamentu byste chtěl získat? Minimálně bych chtěl obhájit, což jsou tři mandáty. Byl bych ale rád, kdyby Piráti dali čtyři mandáty, možná i víc.
