Vládní strany ODS, KDU-ČSL a TOP09 v pátek oznámily, že ve volbách do Evropského parlamentu příští rok budou kandidovat jako koalice Spolu. Shodly se na tom vyjednávací týmy předsedů stran a lídrů pro eurovolby.
„Chceme se postavit rozdělování společnosti a populistickým stranám. Proto jsme se rozhodli překonat názorové rozdíly,“ řekl v pátek podvečer předseda ODS a premiér
Petr Fiala. Podle něj může kandidátka Spolu přinést nesporné výhody.
Zmínil také, že kandidátku povede „superlídr“
Alexandr Vondra (ODS). „V posledních dnech a týdnech se vedly intenzivní diskuze, ale přesvědčily mě tři věci – shoda v posledních dnech na pořadí lidí na kandidátce, programové desatero, za kterým plně stojím, a fakt, že můžeme ve volbách vyhrát,“ popsal Vondra. Podle něj tyto volby už nebudou jen o souboji mezi
Andrejem Babišem a „AntiBabišem“.
Memorandum, které předsedové stran
Markéta Pekarová Adamová (TOP09),
Petr Fiala (ODS) a
Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pátek podepsali, obsahuje deset hlavních programových bodů, které by strany chtěly prosazovat v příštím volebním období v Bruselu a ve Štrasburku.
Zelená Evropa bez zeleno-levicové Komise
Koalice Spolu chce Evropu svobodnou, bezpečnou, obranyschopnou, konkurenceschopnou, energeticky nezávislou, zelenou, dopravně propojenou, s prosperujícím zemědělstvím, sociálně i kulturně rozmanitou. Posledním bodem je Evropa budoucnosti, ve které kromě jiného koalice podporuje rozšiřování EU nebo zamezení vlivu lobbistických organizací.
Právě „zelený“ bod programu je dlouhodobě předmětem rozdílných názorů mezi členy koalice. Alexandr Vondra je hlasitým kritikem přísných opatření, která omezují například dopravu ve prospěch zlepšení klimatických podmínek. Jedním z cílů, které si jako lídr kandidátky stanovil, je výměna „zeleno-levicové Komise“, kterou v současnosti vede Ursula von der Leyen.
Naopak Luděk Niedermayer, trojka na kandidátce Spolu za TOP09, na dotaz redakce, jakým způsobem plánuje naplňovat programový bod o zelené politice, řekl, že Česká republika se zavázala ke splnění cílů Fit for 55 (55% snížení emisí do roku 2030) a „teď je míček na národní straně“.
„Co se týče Evropského parlamentu, nás bude hlavně zajímat jakým způsobem národní státy naplňují jednotlivé programové body,“ dodal.
ODS nemusí do EPP, důležitá je spolupráce
Velkým předvolebním tématem koalice Spolu bude i příslušnost jednotlivých stran koalice ke svým evropským „rodinám“. Zatímco lidovci a TOP09 se hlásí k Evropské lidové straně (EPP), občanští demokraté patří k Evropské straně konzervatistů a reformistů (ECR).
Jak Petr Fiala, tak i Alexandr Vondra vzkázali, že z frakce, kterou pomáhali společně s britskou Konzervativní stranou zakládat, odcházet neplánují ani po volbách.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že na schůzkách EPP v Bruselu se zmiňuje jméno Petra Fialy jako perspektivního partnera na „úzkou spolupráci“.
„ECR je pro EPP strategicky důležitý partner a budu rád, pokud to tak po volbách zůstane. Premiér Fiala je klíčovou spojkou na italskou premiérku Meloni a donedávna taky na polského premiéra Morawieckého. Diskuze není o tom, aby ODS vstupovala do ECR, ale aby tato blízká spolupráce nadále fungovala,“ upřesnil na dotaz redakce Jurečka.
Šojdrová s mandátem jen při „super výsledku”
Kandidátka byla rozdělena mezi tři strany poměrem 2:1:1 – dvě místa pro ODS, jedno místo pro TOP 09 a jedno místo pro KDU-ČSL. Jde o poměr, který vychází z výsledku posledních eurovoleb, ve kterých ODS získala čtyři mandáty a ostatní strany po dvou.
Jako poslední v tomto poměru se ocitli lidovci, čtvrté místo na kandidátce Spolu zaujal
Tomáš Zdechovský. Jeho stranicky šéf Jurečka pro EURACTIV řekl, že je hlavně rád, že se komplikované vyjednávání podařilo dokončit a kandidátku sestavit.
„Každý musel přijmout kompromis a ustoupit. Základní cíl je 8 europoslanců, pokud by se ale podařil super výsledek, tak na deváté pozici je kandidátka za KDU-ČSL, takže i to je forma vyvažování,“ přiblížil Jurečka. Místopředseda vlády na dotaz redakce potvrdil, že na devátém místě se nachází současná europoslankyně za KDU-ČSL
Michaela Šojdrová, přičemž výše postaveným na kandidátce bude
František Talíř, vicehejtman Jihočeského kraje.
Talíř: Budu v hospodách klidně poslouchat nadávky na Brusel, důležité je být otevřený
Debatovalo se i o krajských volbách
Předmětem vyjednávání byly i jiné volby, než jen ty evropské. Jak Fiala, tak i Jurečka naznačovali, že součástí dohody na rozdělení pozic na kandidátce do evropských voleb byly i krajské a senátní volby. O tom, že by strany šly společně do voleb do Poslanecké sněmovny, hovořili jejich zástupci v minulosti mnohokrát.
Projekt se podle nich ukázal jako úspěšný, neboť se mu v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 podařilo porazit hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše. O tom, jak se strany dostaly do cílové rovinky vyjednávání, Euractiv
reportoval už dříve.
V krajských volbách už ale nyní lidovci dali v několika regionech přednost jiným uskupením než občanským demokratům a TOP 09, napsaly před časem Hospodářské noviny. Jedná se například o Plzeňský kraj. Fiala podle webu doufá, že ustavením společné kandidátky do eurovoleb přiměje lidovecké vedení ke změně postoje svých regionálních buněk.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v červnu příštího roku. Voliči budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.
