Onemocnění srdce, rakovina a další „nepřenosné nemoci“ patří mezi absolutně nejčastější příčiny úmrtí v Evropě. Jejich léčba a hlavně prevence se mají zlepšit díky celoevropské spolupráci. Česko jde ostatním příkladem třeba ve screeningových programech.
Kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, chronická respirační onemocnění, duševní poruchy, neurologické poruchy nebo rakovina. Tyto tzv. nepřenosné nemoci (non-communicable diseases, NCDs) jsou v zemích Evropské unie zodpovědné za 90 % úmrtí a za 70 % předčasných úmrtí, kterým lze předejít. S postupným stárnutím populace se navíc očekává, že se problémy a náklady s nimi spojené budou ještě prohlubovat. To nejsou radostné vyhlídky.
Přestože se EU a hlavně národní zdravotnické systémy samozřejmě zabývají jednotlivými oblastmi, dává smysl se na tyto nemoci dívat komplexně, strategicky a především společně. Víc hlav totiž víc ví. Proto Evropská komise přišla s iniciativou Společně zdravěji (Healthier Together), která má státům pomoct při zlepšování prevence a zdravotní péče a snižování negativních dopadů nepřenosných nemocí. Klíčem je zde hlavně sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe.
Zní to sice hezky, má to však své mouchy. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), která se tématem zdraví zabývá, hodnotí pozitivně, že se o tématu nepřenosných nemocí více mluví. Dokud však nepůjde o závazné plány a legislativu, dopad podle ní bude malý.
„Jedná se pouze o jakýsi balíček různých doporučení pro tvorbu vnitrostátních politik v boji s těmito nemocemi a pro dobrovolnou spolupráci mezi členskými státy. Z toho důvodu bude dopad iniciativy velice limitovaný,“ je přesvědčená Konečná.
„Chybí zde především nějaké pevné cíle a časový rámec pro jejich plnění. Chybí vyčleněné peníze např. na screeningy, které jsou pro boj s rakovinou, kardiovaskulárními onemocněními či cukrovkou naprosto klíčové. Bez masivních screeningových programů se nikam nepohneme,“ je přesvědčená předsedkyně KSČM Konečná.
Podobný pohled má i další česká europoslankyně se zájmem o oblast zdraví, Radka Maxová (S&D). „Například v roce 2018 směřovalo na prevenci jen 3 % veškerých výdajů na zdravotnictví. Iniciativu tedy hodnotím kladně, ale chce to zrychlit a být více ambiciózní,“ myslí si poslankyně.
Komise iniciativu Healthier Together spustila už na konci roku 2021, nedávno tak přišel čas na zhodnocení dosavadních dopadů. Analýza se zaměřila konkrétně na proces sdílení nejlepší praxe mezi státy, který v současné době zabere přibližně devět měsíců, dal by se ale výrazně zkrátit. Optimalizovat se prý dá také online portál, přes který se zkušenosti sdílí.
České ministerstvo zdravotnictví na dotaz redakce Euractiv.cz nezmínilo, jestli už má z portálu nebo jiných součástí iniciativy nějaké praktické přínosy. „Vnímáme to jako obecné, ale určitě důležité doporučení v oblasti, která představuje významné dopady na lidské zdraví,“ řekl za ministerstvo ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí Ondřej Jakob.
Podle Kateřiny Konečné nicméně platí, že ČR „není úplně pověstná tím, že by se řídila dobrovolnými doporučeními Komise.“
Na co upozorňuje Parlament
Nejsou to jen české europoslankyně, celý podvýbor Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) má podle připravované nezávazné rezoluce za to, že klíčem ke snížení dopadů nepřenosných nemocí je lepší a důkladnější prevence. Podle europoslanců je obzvlášť důležité identifikovat osoby s vysokým rizikem rozvoje nepřenosných nemocí a diagnostikovat je co nejdříve, aby se zlepšilo zvládání onemocnění, předešlo se komplikacím a ušetřily se náklady systémů zdravotní péče.
„Tady samozřejmě mluvíme o prevenci a screeningových programech. S kolegy vyzýváme k posílení pobídek pro investice do inovací, pokud jde o vývoj technologií, léků a zdravotnických postupů v oblasti nepřenosných nemocí,“ zmínila Kateřina Konečná.
Podle Radky Maxové je nutné zdůraznit celkovou optimalizaci zdravotnických systémů. „Pandemie covid 19 ukázala, že lidé, kteří trpí nepřenosnou chorobou, jsou často i postiženi jiným onemocněním. Pouze holistický přístup sníží zátěž spojenou s nepřenosnými nemocemi,“ věří europoslankyně.
Návrh rezoluce dále upozorňuje na to, že riziko nepřenosných nemocí zvyšují různé sociální, ekonomické a environmentální „determinanty“. Vybízí tak členské státy k tomu, aby zlepšily přístup k sociálním a zdravotním službám pro zranitelné skupiny obyvatel.
„Nepřenosné nemoci jako rakovina či cukrovka jsou stále více podmíněné vaším sociálním statusem, kdy pokud jste chudý nebo vyčleněný, máte daleko vyšší pravděpodobnost, že se vám tyto nemoci rozvinou v pozdějším věku v důsledku vlivu toho, co konzumuje, jak žijete či jakým negativním vlivům prostředí jste vystaveni,“ upozornila Konečná.
V tomto kontextu poslanci zmiňují škodlivou konzumaci alkoholu nebo nezdravého jídla, kde navrhují například efektivnější osvětové kampaně o životním stylu nebo vytvoření Akčního plánu pro dětskou obezitu. Pokud jde o tabák a jeho alternativy, jako jsou elektronické a zahřívané cigarety, EU by podle europoslanců měla ve své regulaci zohlednit míru škodlivosti jednotlivých typů těchto výrobků.
A co Česko?
Česko podle ministerstva zdravotnictví reflektuje, že nepřenosné nemoci vyžadují „multioborový a celospolečenský přístup“. Stejně jako Evropský parlament i český rezort zdravotnictví zdůrazňuje důležitost prevence, protože „naprostá většina těchto onemocnění, vyjma geneticky podmíněných, je preventabilní“.
„Je tak nezbytné vícero investovat do osvěty a vzdělávání veřejnosti v rámci primární prevence v otázkách životního stylu, stravovacích návyků a dalších rizikových faktorů spojených s nepřenosnými nemocemi,“ vyjmenoval mluvčí Ondřej Jakob.
Otázka nicméně je, jestli pojišťovny a hlavně stát budou mít na podobné kampaně a vzdělávání peníze v době, kdy se škrtá takřka všude. Zdravotním výborem Poslanecké sněmovny čerstvě schválený rozpočet ministerstva zdravotnictví na příští rok má být o čtvrtinu menší než ten letošní.
„Dále je nezbytné taktéž zdůraznit důležitost preventivních prohlídek a screeningu, jakožto klíčových součásti sekundární prevence v rámci včasného odhalení nemoci pro zajištění úspěšné léčby,“ doplnil Jakob.
Pokud jde o to, v čem by Česko mohlo jít ostatním příkladem, oslovené europoslankyně se shodují právě na dobré kvalitě českých screeningových programů. Kateřina Konečná vyzdvihla také budování center na léčbu rakoviny nebo krátké dojezdové časy a vzdálenosti u zdravotnické záchranné služby.
„Kde nám to těžce nejde a zaostáváme jsou oblast boje s diabetem a především oblast duševního zdraví, která je v ČR dle mého názoru před úplným kolapsem. Nejde nám zde budování center, zaostáváme v dostupnosti léčby i návazných služeb, nejsme schopni reformovat systém. (…) Co si budeme vykládat, nejde nám ani snižování konzumace alkoholu, který má na vše zmíněné obrovský vliv,“ vyjmenovala výzvy Konečná.
Radka Maxová vidí české mezery v prevenci a osvětových kampaních, které zmiňuje i ministerstvo. „Vzdělávání považuji za velmi důležitou součást péče o své zdraví. Měli bychom vzdělávat už děti žít zdravý životní styl (dostatek pohybu, zdravá strava, sociální kontakty, eliminace alkoholu, tabáku či jiných návykových látek) a tím předcházet různým nemocem, něco jako zdravotní gramotnost. Na tom je třeba zapracovat,“ uzavřela Maxová.