🍀 Evropo, krok vpřed a dva kroky vzad!
Spojené státy nám utíkají, Čína nám utíká. Právě tak by se daly shrnout evropské snahy o rozvoj tzv. čistého průmyslu – tedy průmyslu, jehož koncovým produktem jsou technologie potřebné pro dekarbonizaci a dosažení klimatické neutrality. Změnu má přinést nový evropský Akt o průmyslu s nulovými emisemi. Nové nařízení má směřovat podporu – finanční i administrativní – vybraným technologiím. Které to budou? Návrh Evropské komise počítal se solárními panely, bateriemi, tepelnými čerpadly, elektrolyzéry a palivovými články, udržitelným bioplynem, sítovými technologiemi či technologiemi pro zachycování a ukládání uhlíku. Seznam by se mohl rozrůst o další položku – jádro. Technologie jaderného štěpení se propracovala do pozice Evropského parlamentu. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) ji zařadil do své zprávy, pro kterou hlasovala silná většina členů a členek výboru – 43 bylo pro, 12 bylo proti, 3 se zdrželi. Zpráva získala souhlas od zástupců lidovecké, liberální i sociální frakce. Do listopadového hlasování na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku tak putuje se silnou podporou v zádech. Pozice EP nese i českou stopu, stínovým zpravodajem je Evžen Tošenovský (ODS), stanovisko hospodářského a měnového výboru připravoval Luděk Niedermayer (TOP 09). Členské státy zatím svou společnou pozici nepřijaly, dle informací redakce by se ale jádro mělo objevit v dokumentech pondělní (6. listopadu) pracovní skupiny Rady EU, která pro ministry předpřipravuje potřebné materiály. Mezi členskými zeměmi se tak zřejmě odehraje další bitva o „čistotu“ jádra. Česko patří k velkým evropským zastáncům této technologie, můžeme tedy očekávat, že bude tlačit na jeho ukotvení i v Aktu o průmyslu s nulovými emisemi. Výsledek bude záviset pak na společných jednáních členských států, europoslanců a zástupců Evropské komise – ti všichni se budou snažit do finální verze legislativy promítnout svá stanoviska. Své stanovisko přinesl do debaty ještě jeden hráč – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Ta by nejradši celou legislativu smetla do koše. Vyplývá to z dokumentu, který čeští poslanci zaslali do Bruselu letos v červnu. „Iracionální urychlování procesu dekarbonizace v EU na úkor životní úrovně, socioekonomické stability, konkurenceschopnosti a hospodářského významu EU ve světě, které chce EK direktivně prosadit pomocí navrhovaného ‚nařízení‘ a porušit tak zásadu subsidiarity, nedává smysl a v konečném důsledku může být dokonce kontraproduktivní pro globální cíle dekarbonizace tím, že přesune výrobu s vysokým podílem exhalací EU do zemí s nižšími ekologickými standardy,“ píší čeští poslanci, kteří za nařízením vidí pokus Evropské komise o další federalizaci EU. Když se podíváme na pozici českého průmyslu – konkrétně na stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR – tak ten obavy zřejmě nesdílí. „Jsme rádi, že Evropská komise představila dlouho očekávané nařízení, které je z pohledu průmyslu zásadní a jde správným směrem,“ říkají čeští průmyslníci. K návrhu mají přesto výhrady – je podle nich nedostatečný a musí být „rozšířen a vyjasněn“ a měl by se týkat celého výrobního řetězce. Z Česka tak občas do Bruselu zaznívají rozličné pokyny – zatímco jedna strana tlačí EU kupředu a požaduje po ní větší ambice, jiní po ní chtějí spíše zařadit zpátečku. Jinými slovy: Evropo, krok vpřed a dva kroky vzad!📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Vláda schválila nový Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu. Plán počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě dosáhne 30 % do roku 2030 (aktuálně činí 15 %). Nyní se bude čekat na posudek Evropské komise.
- Členské státy se dohodly na společné pozici k návrhu na změnu pravidel pro uspořádání trhu s elektřinou. Podle ní by měli mít dodavatelé povinnost nabízet zákazníkům smlouvy s fixní délkou a cenou. Nová pravidla by měla také státům umožnit regulovat ceny v případě vyhlášení krize. Následovat bude jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, ze kterého by měla vzejít finální legislativa.
- Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie obdržela finální souhlas Rady EU. Do roku 2030 by tak EU měla produkovat 42,5 % celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.
- Server Euractiv.cz uspořádal konferenci s názvem Dekarbonizace české ekonomiky 2023. Hosté diskutovali o nákladní dopravě, pracovním trhu, renovaci budov i dopravě na venkově. Tématem byla i komunikace tématu dekarbonizace. Záznam je k dispozici zde.
🚘 Europoslanci a Euro 7Projednávání emisní normy Euro 7 se blíží do finále. Ve středu 8. listopadu budou poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání v Bruselu diskutovat o zprávě připravené českým zpravodajem Alexandrem Vondrou (ODS). Ve čtvrtek 9. listopadu pak budou hlasovat, což redakci potvrdil Ondřej Krutílek, šéf Vondrovy kanceláře. Euro 7 cílí na zplodiny oxidů dusíku a pevné částice vypouštěné do ovzduší z výfuků, brzd i pneumatik. Evropská komise chtěla původně nastavit přísnější limity již s rokem 2025, zpráva ale v podstatě protahuje platnost aktuální normy Euro 6/Euro VI až do roku 2030. Teprve poté by měly přísnější limity začít platit. Podmínky testování v rámci normy by se měly více podobat aktuální praxi v normě Euro 6. Zpráva z pera českého europoslance má velkou šanci na úspěch. Prošla totiž náročnou „zkouškou“, tedy hlasováním výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), a to s 52 hlasy pro, 32 proti a jednou absencí. Zprávu podpořili v polovině října zástupci čtyř politických frakcí – liberálové, lidovci, konzervativci i krajní pravice. Hlasování na plénu by mohlo postoje z výboru kopírovat, což by zprávě mohlo zajistit potřebnou podporu. Pokud zpráva hlasováním projde, Evropský parlament bude mít svou pozici, se kterou bude moci vstoupit do vyjednávání s Radou EU, tedy do tzv. trialogů. Rada EU už svoji pozici má a velmi se blíží zprávě Alexandra Vondry. Evropská komise tak tento legislativní souboj zřejmě prohraje a Euro 7 bude výrazně mírnější, než se původně předpokládalo. Trialogy by podle Krutílka mohlo zahájit španělské předsednictví v Radě EU již příští týden, tedy od 13. listopadu, a to písemnou procedurou. Španělsko bude zřejmě chtít uzavřít legislativu do konce roku, tedy ještě předtím, než předá předsednictví Belgii. Na dveře navíc klepou červnové volby do Evropského parlamentu, poslanci i členské státy by tak mohli mít větší motivaci dohodnout se na finální verzi legislativy co nejdříve. Volby navíc hrají do karet mírnějším regulacím – rozhodnutí, která by mohla zdražit výrobu a prodej vozů a promítla by se tak do peněženek Evropanů, nebudou mezi politiky příliš populární.
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- Ve středu 8. listopadu bude plénum Evropského parlamentu debatovat o normě Euro 7, ve čtvrtek budou europoslanci hlasovat o své pozici.
- Od 14. listopadu zasedá Poslanecká sněmovna ČR, na programu jednání bude i novela energetického zákona, tzv. LEX OZE II. Ta má v Česku umožnit rozvoj komunitní energetiky a sdílení elektřiny.
- Od 20. listopadu se bude ve Štrasburku konat plenární zasedání Evropského parlamentu. Tématem bude mimo jiné rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, obaly a obalový odpad nebo emise CO2 pro nová těžká nákladní vozidla.
- Dne 21. listopadu by měl místopředseda Evorpské komise Maroš Šefčovič představit celoevropský rámec pro pozorování lesů. Ten má omezit nezákonnou těžbu a podprovat udržitelnější hospodaření v lesích.
- Dne 29. listopadu by měl Šefčovič představit také akční plán pro budování elektrických sítí.
- Od 30. listopadu se bude v Dubaji konat již 28. klimatická konference OSN (COP 28). Tématem bude především implementace nového fondu pro krytí ztrát a škod, který má chudým zemím kompenzovat dopady klimatických změn. Na jeho vzniku se země dohodly již loni, nyní je na čase uvést fond do praxe. EU a Spojené státy se pokusí na konferenci přesvědčit Čínu k ukončení výstavby nových uhelných elektráren.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.