Největší klimatická konference pořádaná OSN startuje již příští týden. Představitelé zemí celého světa, včetně například krále Spojeného království Karla III. nebo papeže Františka, se na ní sejdou, aby jednali o tématech spojených se změnou klimatu a jejími riziky. A především o cestách, jak jejím možným nejhorším dopadům předejít.
„Plán se řídí podle jediné severní hvězdy, kterou je udržení cíle (oteplování pod hranicí) 1,5 °C na dosah,“ řekl předseda letošního COPu Sultan Al Jaber v červenci na setkání unijních ministrů životního prostředí v Bruselu.
Nakolik se mezi státy najde ochota zavázat se k novým ambiciózním cílům v oblasti investic i energetiky, však nezávisí jen na datech a objektivním vědeckém poznání. Klíčové jsou především vztahy mezi představiteli jednotlivých zemí a politiků a jejich motivaci přistupovat k opatřením, která dopady lidské činnosti na životní prostředí co nejvíce sníží.
A najít při vyjednávání balanc mezi zhruba dvěma stovkami zemí – kdy každá má jiné priority a potřeby – bude nelehký úkol.
Sedm dní do startu
Aktuálně vrcholí přípravy na jednání, a jednotliví představitelé proto „nanečisto“ zkouší, kde leží cíle a hranice ostatních vyjednavačů.
Minulé pondělí se proto v Bruselu sešel Al Jaber s komisařem pro klima Wopke Hoekstrou i unijními ministry zahraničí, které informoval o průběhu příprav konference.
Stejně tak se v polovině minulého týdne udála důležitá schůzka v Kalifornii, kde se setkali americký prezident Joe Biden a prezident Číny Si Ťin-pching. Obě země – dva největší světoví emitenti uhlíku – podle expertů citovaných BBC dospěly při svém jednání o blížícím se COP28 k významné shodě, která přišla po delší diplomatické odmlce.
Přislíbily si například, že budou spolupracovat na zpomalení emisí metanu nebo že podpoří celosvětové úsilí o ztrojnásobení obnovitelné energie do roku 2030. Neuzavřený naopak zůstal závazek o tzv. phase-outu, tedy ukončení používání fosilních paliv.
Právě konstruktivní přístup Číny a USA by se mohl stát stimulantem pro veškerá další klimaticko-energetická jednání na COP28 i mimo ni, uvedla pro redakci Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a odbornice na klimatickou diplomacii.
Very good to welcome Dr Sultan Al Jaber to Brussels today.
— Wopke Hoekstra (@WBHoekstra) November 13, 2023
I commended him on his tireless engagement and active outreach across the globe in these last crucial weeks ahead of #Cop28. pic.twitter.com/3TrdfZN8us
Přestože jde o první vlaštovky konstruktivní debaty, která odstartuje s posledním listopadovým dnem, u jednacího stolu zasedne i dlouhá řada dalších aktérů, kteří mají k věci co říct. Zejména celkem 134 rozvojových zemí a Číny vystupujících pod společným názvem G77. Právě ty budou tvořit hlavní, byť ne ve všech otázkách jednotný vyjednávací blok.
V úterý se COP28 věnovali ve svých debatách také europoslanci ve Štrasburku. I když samotný europarlament na jednání zastoupený není, vůli EU tam bude reprezentovat Španělsko předsedající Radě EU a Evropská komise. Konkrétně půjde o španělskou ministryni pro ekologickou transformaci a demografickou výzvu Teresu Riberu (S&D) a již jmenovaného komisaře Hoekstru.
Účastní se ale i samostatné delegace členských států. Z Česka se tam tak kromě klimatických expertů a delegace ministerstva životního prostředí, v čele s ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), vydá i premiér Petr Fiala (ODS).
Jak úspěšná jednání nakonec budou a jak silná prohlášení přinesou, se ještě ukáže. COP28 ale vyvolává některé pochybnosti, ještě než se politici skutečně sejdou.
Vyslanec pro klima, ministr průmyslu a ropný magnát v jedné osobě
Otázky vyvolává samotné místo konání. Jak se lze částečně dovtípit podle jména předsedy letošní konference, letošním pořadatelem je země Blízkého východu – Spojené arabské emiráty (SAE). Jednání se tak budou odehrávat na honosném výstavišti Expo City Dubaj, která se nachází v centru města. Komplex by podle pořadatele nově měl využívat výhradně energii z obnovitelných zdrojů. Redakce Euractiv.cz bude sledovat COP28 přímo na místě v době, kdy se bude v Dubaji nacházet i premiér Fiala.
https://twitter.com/cop28_uae/status/1727262600017444941?s=46&t=Kxfp_FfPh4x_eYlbM_3XDQSAE přitom jsou dat OEC z roku 2021 šestým největším exportérem ropy, hlavního vývozního artiklu země. Pochybnosti o odhodlání země upustit od fosilních paliv vyvolalo také otevření nové a Emirátech první uhelné elektrárny, která začala poblíž Dubaje růst v průběhu roku 2020.
Nejde však pouze o fosilní paliva, přestože ta jsou v souvislosti s klimatickou konferencí nejvýraznější. Mezinárodní organizace Amnesty International upozorňuje také na omezenou svobodou slova a dohled vlády nad svými příliš hlasitými kritiky, kteří by se právě během COP28 mohli stát terčem spywarů.
A kontroverzní je i předseda letošní konference, Sultan Al Jaber, který fosilní lobby do jisté míry sám reprezentuje. Zatímco nese titul zvláštního vyslanec SAE pro změnu klimatu, je zároveň ministrem průmyslu a pokročilých technologií SAE a ředitelem státní ropné korporace Abu Dhabi National Oil Corporation (ADNOC).
Právě kombinování několika protichůdných postů dříve řada výrazných osobností i mezinárodních organizací kritizovala. Paradoxně se ale může zkušenost Al Jabera z komerčního sektoru stát i jistým přínosem, a to právě z toho důvodu, že nabídne do diskuze přímější hlas průmyslu.
Chceme dál těžit, ale bez emisí
Společnost ADNOC se sama prezentuje tak, že směřuje k zelené energii. „Maximum energie, minimum emisí“, zní jedno z jejích hesel, kterými se firma prezentuje. Klimatické neutrality by sama chtěla dosáhnout v roce 2045.
Ne však utlumením produkce fosilních paliv, ale především díky novým technologiím na zachytávání a ukládání uhlíku. Právě ty by měly podle Al Jabera být možným řešením klimatické krize – a zároveň způsobem, jak udržet při životě těžařské společnosti.
Za tímto účelem již v roce 2006 vznikla s přičiněním Al Jabera pod korporací ADNOC společnost Masdar, která se právě na vývoj inovativních technologií ukládání uhlíku a obnovitelných zdrojů zaměřuje. Jak ale upozorňuje zpráva Global Witness, nemusí jít o tak spásnou technologii, jak ji Emiráty prezentují. Společnosti by podle organizace trvalo 343 let, než by zachytila všechny emise CO2, které vyprodukuje za pouhých šest let do roku 2030.
Carbon capture will be a hot topic at this year’s #COP28. Oil and gas companies say it’s a solution to the #ClimateCrisis – the problem is, it doesn’t work at scale.
— Global Witness (@Global_Witness) November 20, 2023
Right now, fossil fuel companies are much better at capturing climate talks than carbon.https://t.co/MajD15qBZR
„Zachycování uhlíku je nebezpečná falešná stopa,“ uvedla ve zprávě pracovnice Global Witness Jonathan Noronha Gant. „COP Sultana Al Jabera se formuje jako COP falešných řešení, zaplavených lobbisty fosilních paliv, kteří dávají plané sliby.“
Zda to ale situace opravdu tak beznadějná – nebo zda to dokonce znamená, že se konference stane platformou pro fosilní lobby, nelze zatím říct.
„Předsedající stát, v tomto případě SAE, bude, jako obvykle, hrát důležitou roli při hledání kompromisů a uvidíme až v prosinci, do jaké míry se naplní obavy, že se budou protěžovat zájmy petrostátů a fosilního lobby,“ hodnotí Jungwirth Březovská.
Hodnocení mluví jasně, je čas konat
V září byly poprvé uveřejněny výsledky hodnocení plnění závazků Pařížské dohody. Smysl tohoto pravidelného hodnocení, tzv. global stocktake, je jednoduchý: určit, co se daří, co se nedaří, kde je potřeba přidat a co je potřeba změnit.
Zpráva podle analytičky jasně, ale nepřekvapivě poukázala na to, že se stanovené cíle nedaří plnit dostatečně rychle, a to v celé řadě oblastí. Od snižování emisí skleníkových plynů, přes posílení globální odolnosti vůči změně klimatu, po zajištění dostatku financí a podpory nutných pro řešení klimatické krize a souvisejících dopadů.
„Je zřejmé, že státy si toto globální vysvědčení jejich úsilí za rámeček nedají,“ uvedla. Právě toto hodnocení by mělo promluvit také do samotných vyjednávání na COPu. „Prakticky by se toto hodnocení mělo promítnout do jejich krátkodobých i dlouhodobých klimaticko-energetických strategií, do závazků i do vykazování různých informací a dat.“
Všechny státy by proto měly nejpozději ke konci roku 2024 začít mnohem komplexněji reportovat různá klimatická a emisní data. To dosud platilo pouze pro rozvinuté státy, upozorňuje expertka. Účelem je zároveň to, aby se země nemohly vymlouvat, že nemohou svůj vliv na klima nijak určit a vyčíslit, a zachovávat tak status quo.
Vlny veder nemají jen dopady na zdraví lidí, ale i na ekonomický výkon.
— faktaoklimatu.cz (@faktaoklimatu) November 22, 2023
Afriku vlny veder „obraly“ v roce 2022 o 4 % HDP.
A připomínáme, že každou vlnu veder změna klimatu ovlivňuje – dělá je extrémnější, delší a zvyšuje pravděpodobnost jejich výskytu. https://t.co/eUZU7aygg5
Rozhodnutí o podobě Fondu pro ztráty a škody
Od konference tak lze očekávat hned několik klíčových rozhodnutí, která by posunula politickou vůli k hledání řešení klimatické změny o krok dál. Mezi ty nejdiskutovanější patří hlavně zpřesnění cílů v oblasti energetiky a investic, aby byly v souladu s udržením průměrného globálního oteplování do 1,5 °C.
„Jedním takovým příkladem je shoda všech zhruba 190 smluvních stran či států na ztrojnásobení energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti při postupném vyřazování všech fosilních paliv, a to do roku 2030,“ uvedla analytička. Po tomto cíli podle ní již dlouhou dobu volá také Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Dalším ostře sledovaným bodem bude také závěr týkající se Fondu pro ztráty a škody. Díky němu by nově rozvojové země měly mít možnost čerpat peníze nejen na adaptaci a mitigaci, ale i na nápravu klimatických ztrát a škod, z čehož vychází název fondu.
Zatímco na loňské konferenci COP27 v Egyptě diplomaté odsouhlasili jen poměrně všeobecné závěry a potvrdili vznik tohoto fondu, letošní jednání by mělo přinést ujasnění podmínek, za kterých má fungovat. Jednání proto budou hledat odpovědi na to, odkud peníze do fondu půjdou a komu přesně budou určené, ale také to, jak přesně bude definice ztrát a škod v konečných závěrech znít.
„Lze očekávat, že se bude dlouze diskutovat o tom, jaké státy mají mít možnost čerpat peníze z tohoto fondu na obnovu po náhlých i postupných extrémních klimatických jevech, například cyklónech, hurikánech, suchu apod.,“ komentuje Jungwirth Březovská.
Čerpání peněz je podle očekávání důležité především pro G77, poměrně silnou skupinu méně rozvinutých zemí.
„Shoda či neshoda na tomto bodě může blokovat nebo odblokovat jednání v dalších oblastech týkající se například globální adaptace na změnu klimatu nebo reformy mezinárodního finančního systému,“ dodává analytička.
Loss & Damage Fund is non-negotiable 📢
— Power Shift Africa (@PowerShftAfrica) November 18, 2023
Recent extreme weather events globally have caused significant losses and damages, especially in regions that contributed the least to #climatechange.
🧵#COP28 #LossAndDamage #ClimateEmergency pic.twitter.com/dbAAi7uCn4
Dvojnásobně více peněz na podporu fosilních paliv
Jsou to právě rozvojové země, které nejvíce upozorňují, že je potřeba nejen řešit emise, ale zejména reformovat finanční systém. Aby vznikla například globální uhlíková daň nebo aby se omezily dotace, které plynou do fosilních zdrojů, popsala expertka.
„Podle studie Centra pro dopravu a energetiku šlo jen v roce 2021 globálně na podporu fosilních paliv dvakrát více peněz než̌ na podporu OZE (obnovitelných zdrojů energie – pozn. red.),“ upozorňuje. Jen v Česku přesahovaly dotace fosilních zdrojů v roce 2021 částku 220 miliard korun, což logicky podrývá efektivitu investic do snižování emisí skleníkových plynů.
Po řešení tohoto problému mimo jiné volá také úterní usnesení Evropského parlamentu. V tom europoslanci vyzývali k ukončení všech přímých i nepřímých dotací fosilních paliva na vnitrostátní, evropské i celosvětové úrovni. „Co nejdříve a nejpozději do roku 2025,“ říká usnesení. Zda se ale bude tímto přáním někdo na evropské, nebo dokonce globální úrovni řídit, je otázka.
The world 🌍 is not on track to deliver on the #ParisAgreement or to keep the 1.5°C goal within reach.
— Energy4Europe 🇪🇺 (@Energy4Europe) November 22, 2023
At #COP28, the EC will propose to triple the global installed capacity of #renewables and double the global rate of #EnergyEfficiency.
More info 👉 https://t.co/pnUWHeDKTI pic.twitter.com/2hBNG9PXKS
„Zároveň se v poslední době jasně ukazuje geopolitická tvář energetických a klimatických politik, která byla vždy přítomná v mezinárodním systému, jen se jí nemuselo věnovat tolik pozornosti,“ dodala Jungwirth Březovská.
Invaze na Ukrajinu tak podle expertky zblízka ukázala hmatatelnou bezpečnostní stránku závislosti na fosilních palivech. I když se v souvislosti s invazí i energetickou krizí mluvilo o „probuzení ze zeleného snu“ a potřebě většího pragmatismu – který v očích mnohých měl znamenat třeba návrat k intenzivnější těžbě uhlí, podle analytičky se projevil opačný efekt.
Vedla naopak k upření větší pozornosti na obnovitelné zdroje, které jsou nyní i díky technologiím dostupné, bezpečné i obecně udržitelnější než další alternativy. Změna kurzu se v tomto ohledu přitom netýká výhradně Evropy, ale také USA nebo Číny a Indie.
„Vidíme prvky nových protekcionistických politik, přirovnání dosažení klimatické neutrality k průlomovému momentu letu na Měsíc nebo zavádění nových kroků, byť ne vždy všemi stejně vítaných,“ popsala. Mezi ty nejaktuálnější patří zavedení tzv. uhlíkového cla, které v EU platí od začátku října.
Co se ale týče probuzení do reality z hlediska klimatické krize, paradoxně spíš pořád klimbáme, komentuje Jungwirth Březovská.
„Zamačkáváme různé ‚budíčky‘ a je otázkou, co nás skutečně přiměje jednat napříč sektory, úrovněmi správy i názorovými a zájmovými skupinami tak urgentně i citlivě, jak dlouhodobě požaduje věda a současný stav poznání,“ uzavřela.
Nízkouhlíková ekonomika zaměstná více lidí než ta emisně náročná, stát se ale musí na změnu připravit