The Capitals: Šéf Evropské levice kritizuje „levicové občanské války a elitářství Zelených“

INSTITUCE EU 

Šéf Evropské levice kritizuje „levicové občanské války a elitářství Zelených“. Šéf Strany evropské levice Walter Baier v rozhovoru pro Euractiv ostře kritizoval rostoucí roztříštěnost národních levicových stran. Současně obvinil Zelené z „elitářského“ přístupu k zelené transformaci.

Uprostřed bezprecedentního nárůstu krajní pravice v celé Unii jsou národní levicové síly stále více roztříštěné. Děje se to například ve Španělsku, Německu i Řecku. „Jsem velmi nespokojen s tím, že zatímco zažíváme vzestup krajní pravice, se tolik energie investuje do vnitřních levicových diskusí a bojů. To je neadekvátní řešení situace, ve které se nacházíme,“ postěžoval si Baier.

Tváří v tvář národní roztříštěnosti chce Baier ve straně vytvořit „bezpečný prostor“ pro dialog a spolupráci národních sil uvnitř i vně strany s cílem vytvořit širokou frontu před volbami do EU. Zdůraznil, že levicové strany mohou dosahovat dobrých výsledků „vždy, když se levice prezentuje jako konsolidovaná síla s politiky při zemi“. Poukázal přitom na Irsko, kde je první silou strana Sinn Féin s 28,6 %. Podle nejnovějších prognóz Euractivu se očekává, že levicová skupina v Evropském parlamentu získá po volbách 38 míst, tedy o jedno více, než má nyní.

Před červnovými eurovolbami bude klíčovým tématem kampaně Evropské levice ekologická transformace. „Ekologie nesmí být záležitostí osvícených středních vrstev, musí se stát záležitostí pracujících tříd,“ uvedl Baier. Zavedení sociálního prvku do ekologické transformace však není nic nového a bude také ústředním bodem kampaně Zelených a Socialistů, čímž se všechny progresivní strany dostanou do souboje zaměřeného na stejné voliče. Baier však konkurenci v Zelených nevidí, jsou podle něj příliš elitářští. (Max Griera | Euractiv.com)

VÍDEŇ | SOFIE | BUKUREŠŤ

Bulharsko a Rumunsko do Schengenu berme postupně, zní z Vídně. Očekává se, že Rakousko usnadní Rumunsku a Bulharsku vstup do schengenské zóny tím, že dá zelenou zrušení pasových kontrol na letištích výměnou za dodatečné hraniční hlídky na vnějších hranicích bloku. Podle deníku Kurier to podmiňujě třemi požadavky: ztrojnásobením přítomnosti agentury EU pro ochranu hranic Frontex v Bulharsku, dodatečnými penězi z Bruselu na infrastrukturu pro ochranu hranic a dodatečnými kontrolami na hranicích mezi Bulharskem a Rumunskem, a Maďarskem a Rumunskem.

Bulharský prezident však myšlenku částečného vstupu kritizuje. „Pro zemi je kriticky důležité, aby plně vstoupila do schengenského prostoru, a to nejen v letecké dopravě,“ komentoval v neděli. Naopak rumunská premiér Marcel Ciolacu návrh přivítal s nadšením. „Prolomili jsme ledy. Rakousko projevilo zvýšenou flexibilitu ve svém postoji k schengenskému prostoru a je pro zrušení vzdušných hranic pro Rumunsko,“ napsal Ciolacu na sociálních sítích. (Nikolaus J. Kurmayer | Euractiv.de  Krassen Nikolov | Euractiv.bg Cătălina Mihai | Euractiv.ro)

MADRID | LONDÝN

Španělsko chce společnou správu letiště na Gibraltaru. Budoucí dohoda mezi EU a Spojeným královstvím o Gibraltaru musí „samozřejmě“ zahrnovat společné využívání místního letiště na sporném území Londýna a Madridu, uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares v exkluzivním rozhovoru, který v neděli zveřejnil deník El País. O osudu Gibraltaru po brexitu se bude jednat tento týden v Londýně. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)

BRATISLAVA

Slovensko bude pokračovat v justiční reformě, Bruselu navzdory. Slovenský premiér Robert Fico ignoruje výzvy Evropské komise k dalšímu projednání svých plánů na reformu soudnictví. Reforma zvedla vlnu kritiky – kritizovala ji prezidentka Zuzana Čaputová a vedla k řadě pouličních protestů. Ke kritice se přidala i Evropská komise, ta žádá podrobnější projednání včetně posouzení tzv. Benátskou radou, která je poradním orgánem Rady Evropy po otázky ústavního práva.

Ficova vláda chce pro schválení reformy využít zrychleného řízení. Součástí reformy je například zkrácení doby vězení za obvinění z korupce, oslabení ochrany oznamovatelů korupce a zrušení prokuratury specializované na vyšetřování podvodů na vysoké úrovni, včetně těch, které se týkají lidí napojených na Ficovu stranu Smer. (Barbara Zmušková | Euractiv.sk)

BERLÍN 

Scholz odmítá šetřit na sociálních dávkách. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) vyloučil snížení sociálních výdajů, přestože se vláda potýká s rozpočtovými problémy. Ty vznikly v důsledku rozhodnutí ústavního soudu, který rozhodl, že spolková vláda nesmí používat peníze uvolněné v době koronavirové pandemie na zmírňování jejích dopadů na jiné účely. „Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu nám nijak neulehčilo otázku, jak sestavit rozpočet na příští rok a jak rozvíjet rozpočtovou politiku,“ řekl v sobotu Scholz.

„Je mi však zcela jasné, že v takové situaci nedojde v Německu k žádným škrtům v sociálním státě,“ dodal Scholz. Odmítl tak výzvy liberálního ministra financí Christiana Lindnera (FDP), podle kterého je nutné snížit výdaje na sociální péči. (Jonathan Packroff | Euractiv.de)