Tento článek je součástí Special Reportu: Evropské peníze v Česku: Promarněná šance?
Česko dostalo možnost obnovit svou ekonomiku s pomocí speciální podpory z Evropské unie. Finance by měly mimo jiné podpořit zelenou transformaci země. Expertka však upozorňuje, že české ambice nejsou vysoké. Evropská unie v reakci na pandemii koronaviru vytvořila nový mechanismus, skrze který finančně podporuje členské země. Nástroj pro oživení a odolnost EU spatřil světlo světa již v roce 2020, aby do států co nejdříve začal pumpovat peníze potřebné na řešení dopadů pandemie.
Aby si členské země mohly o prostředky zažádat, musely vytvořit národní plány obnovy (NPO) a v nich nastínit, jaké reformy a investice chtějí s podporou EU provádět.
Za přípravu českého plánu bylo zodpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To muselo v plánu reflektovat jak potřeby ČR, tak i podmínky kladené Evropskou komisí. Mezi nimi byla i povinnost věnovat alespoň 37 % prostředků na opatření spojená s ochranou klimatu.Duel | Póč: NPO potřebuje jednotnou metodiku. To by znásobilo administrativu, reaguje Piecha
Půl zeleného procenta navíc
Česká republika předala Evropské komisi první verzi národního plánu obnovy v červnu 2021. Krátce poté ji schválila jak Komise, tak i členské státy v rámci Rady EU. O dva roky později, konkrétně 30. června 2023, ČR plán aktualizovala, a to v reakci na válku na Ukrajině. Do nové verze se promítla zejména potřeba ukončit závislost na ruských fosilních palivech ztělesněná v kapitole REPowerEU. Evropská komise schválila aktualizaci českého plánu obnovy spolu s novou kapitolou REPowerEU v září 2023. Původní národní plán obnovy měl věnovat na podporu cílů v oblasti ochrany klimatu 42,4 procenta, jeho aktualizovaná varianta tento podíl navýšila o půl procenta, tedy na 42,9 procenta. Do nové podoby plánu se propsaly reformy, které mají usnadnit renovace budov v zemi, například poskytování odborného poradenství domácnostem, podnikům i veřejnému sektoru. Kvalitní renovace totiž mohou omezit energetickou spotřebu a s ní spojené emise. Součástí plánu je i zjednodušení a urychlení povolování obnovitelných zdrojů energie a jejich propojování s elektrizační soustavou. V plánu se kromě reforem objevily také nově plánované investice – zejména ty do modernizace a digitalizace elektrizační soustavy, vývoje nových fotovoltaických zdrojů, elektrifikace železnic, podpory nákupu elektrických nebo vodíkových vozů a nákladních elektrokol. Plán by měl financovat také potřebné vzdělávání na vysokých školách v oblasti zelených technologií a udržitelnosti. Díky aktualizaci přiteče do Česka o 2,2 miliardy eur navíc oproti původním plánům. Plán má nyní hodnotu celkem 9,2 miliardy eur, z toho je 8,4 miliardy ve formě grantů a 818 milionů eur ve formě půjček. „To zahrnuje 736 milionů eur v rámci plánu REPowerEU na reformy a investice do silnější elektrizační soustavy, na navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti, rozvoj čisté dopravy a – co je velmi důležité – dovedností potřebných k podpoře českého průmyslu a úspěšnému provedení ekologické transformace,“ shrnula předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen letos v září, když aktualizovaný plán schvalovala. Z plánu nezmizely ani původní „zelené“ položky, jako je snižování energetické náročnosti budov nebo modernizace systému veřejného osvětlení. Nadále se také počítá s investicemi do modernizace a digitalizace železniční infrastruktury, nákupu trolejbusů a tramvají s nulovými emisemi v Praze či zavádění dobíjecí infrastruktury pro veřejnou dopravu.Český plán je málo ambiciózní, říká expertka
Česká vláda i Evropská komise si revidovaný plán pochvalují. Z úst některých expertů ale zaznívají kritické hlasy. „Národní plán obnovy i přes revizi, která je určitě posunem k lepšímu, zůstává málo ambiciózní. V plánu totiž zůstala například některá nekvalitní opatření na ochranu přírody a krajiny, jako je asfaltování cest, či některá nesystémová protipovodňová opatření,“ uvedla na dotaz redakce expertka na fondy z Centra pro dopravu a energetiku (CDE) Eva Mariničová. „Vláda v jednu chvíli dokonce uvažovala, že bude z evropských prostředků financovat ropovod TAL+, plynovod Stork II a horkovod z Dukovan do Brna. Své plány naštěstí přehodnotila. I tak řada rizik přetrvává,“ dodala expertka. Mariničová naopak pozitivně hodnotí novou kapitolu REPoweru, která obsahuje investice do distribuční sítě, obnovitelných zdrojů či zvýšení transparentnosti procesu připojování do sítě. Chybu vidí expertka v tom, že ČR nevyužila možnost vyšších půjček z NPO. Vláda sice uvažovala o půjčce ve výši zhruba 137 miliard korun, nakonec ale rozhodla o úvěru ve výši 19,4 miliardy korun. „Do finální verze plánu se tak nevešla řada velice pozitivních opatření jako například spolufinancování energeticky úsporných opatření v rodinných a bytových domech pro chudší domácnosti,“ upozornila Mariničová. „Nevyužít finanční prostředky na program, který by pomohl nízkopříjmovým domácnostem a snížil by energetickou náročnost, považujeme za chybu, byť je avizována podpora z Modernizačního fondu,“ dodala. Národní plán obnovy skutečně není jediným zdrojem financí, které má ČR v následujících letech k dispozici. Modernizační fond by mohl zemi přinést až 500 miliard korun právě na podporu energetické nezávislosti. Další finance poskytují kohezní fondy, které se specializují na podporu projektů v regionech – od úspor energií, ochranu životního prostředí až po digitalizaci či budování infrastruktury.Jak fungují evropské fondy?
