The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
VARŠAVAPolští konzervativci svolali protest vůči „ničení svobodných médií“. Evropská komise nedávno znovu zdůraznila, že je třeba změnit polská státní média. Nová tamní vláda premiéra Donalda Tuska se o to pokusila, setkala se však s odporem opozice i soudu.
Minulý měsíc začal ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz prosazovat sérii reforem státních médií, které Tusk dlouho sliboval, včetně výměny vedení státního vysílání TVP, Polského rozhlasu a Polské tiskové agentury (PAP).
Tento krok se setkal s masivním pobouřením hlavní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), která veřejnoprávní média dlouho ovládala, ale po říjnových parlamentních volbách ztratila moc ve prospěch Tuskovy široké koalice centristických a levicových stran. PiS obvinila novou vládu z nezákonného převzetí veřejnoprávních médií, což zopakoval i prezident a bývalý člen PiS Andrzej Duda.
Do varšavských ulic v reakci na dění vyšly desetitisíce lidí, aby vyjádřily svou nespokojenost s Tuskovými kroky ve veřejnoprávních médií. Protest „Svobodných Poláků“ svolala strana PiS a odstartovala tak první velké protivládní shromáždění od doby, kdy se Tusk v prosinci dostal k moci. „Voláme po svobodných médiích, protože jsou nyní ničena,“ řekl na shromáždění šéf PiS Jarosław Kaczyński.
Podle mluvčí města se na protestu sešlo kolem 35 000 lidí, ačkoli organizátoři odhadovali, že se jich zúčastnilo téměř 200 000.
Na potřebu reformy polských veřejnoprávních médií apelovala i Evropská komise. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BERLÍNNěmecko zápasí s výzvami k zákazu AfD. Odhalení, že členové německé krajně pravicové strany AfD se v listopadu tajně setkali s extremistickými neonacisty a podnikateli, vyvolalo nové výzvy k vyloučení strany z německého parlamentu. Strana AfD má přitom v současnosti větší podporu než kterákoli z vládních stran – průzkomy jí přisuzují kolem 22 procent.
Zatímco opoziční konzervativní strana CDU vyjádřila zákazu AfD přízeň, strany trojčlenné vlády, tedy SPD kancléře Olafa Scholze, Zelení a liberální FDP, se v tomto ohledu zdají být opatrné.
„Mám pro (takový zákaz) určité sympatie, o tom není pochyb,“ řekl ve středu v rozhovoru pro Hamburger Abendblatt ministerský předseda severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko Daniel Günther (CDU). „Všimli jsme si, jak jsou nebezpeční. Dokonce i tady ve Šlesvicku-Holštýnsku,“ dodal. (Kjeld Neubert | Euractiv.de)
VÍDEŇVeterán rakouské krajní pravice Kickl vede průzkumy. Zbývá jen několik měsíců, než Rakušané půjdou k volbám, a krajně pravicová Strana svobody (FPÖ) má dle průzkumů solidní 30% podporu. Její lídr, ostřílený veterán tamní politické scény Herbert Kickl, chce podzimní volby vyhrát a zajistit si místo v čele vlády. (Nikolaus J. Kurmayer | Euractiv.de)
BRATISLAVASlovensko přesuny balistických raket mezi Severní Koreou a Ruskem neodsoudilo. Bratislava se chce údajně připojit k 48 zemím, které odsoudily údajné přesuny balistických raket mezi Severní Koreou a Ruskem. Ministr zahraničí Juraj Blanár ale poznamenal, že „potřebuje relevantní důkazy“, než tak učiní.
Mezi členskými státy EU chyběl pod společným prohlášením iniciovaným USA pouze slovenský a maďarský podpis. Ze zemí NATO se k těmto dvěma státům připojilo pouze Turecko.
Ve slovenském parlamentu opozice vládu za její postoj kritizovala: „Fico nás zatahuje do mezinárodní izolace rychleji, než předpovídali i pesimisté,“ řekl exvelvyslanec Slovenska při NATO Tomáš Valašek, nyní poslanec za největší opoziční stranu Progresivní Slovensko. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
BĚLEHRADŠéf srbské armády prosazuje návrat povinné vojenské služby. Náčelník generálního štábu srbské armády a ministr obrany Miloš Vučević předložil prezidentovi Aleksandaru Vučićovi návrh na znovuzavedení povinné vojenské služby. Země přitom tuto povinnost před 13 lety zrušila.
Vučević zároveň zdůraznil, že se nejedná o výzvu k válce, ale o pochopení všech bezpečnostních aspektů s ohledem na geopolitické okolnosti, situaci v zemi, regionální situaci, a především budoucnost Srbska.
Pokud se Srbsko rozhodne znovu zavést povinnou vojenskou službu, připojí se tak ke Švédsku, Litvě nebo Gruzii, které tuto povinnost rovněž znovu zavedly. Mezi evropské země, které nezrušily povinnou vojenskou službu, patří Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Rakousko, Turecko, Estonsko, Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Řecko a Kypr. (Jelena Jevtić/EURACTIV.rs)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Polští konzervativci svolali protest vůči „ničení svobodných médií“
EURACTIV Network
12. 1. 2024
