🍀 Zelené ručičky v Česku nehledáme
Evropa by se měla během několika let pokrýt soláry i větrníky. Musí se totiž zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a ochránit klima. Evropský parlament za tímto účelem přijal i novou legislativu, konkrétně novelu směrnice o obnovitelných zdrojích energie známou jako RED III.
Ta přináší krom jiného poměrně jednoduchou a zásadní věc – měla by ve vybraných oblastech usnadnit výstavbu čistých zdrojů energie a umožnit jejich rychlejší rozvoj. Částečně díky tomu, že nově dostanou nálepku „převažujícího veřejného zájmu“.
Země proto nyní musí vzít červenou fixu a vyznačit na mapě, kde se budou fotovoltaiky a větrníky stavět rychleji a s menší administrativní zátěží. To je pro českou energetiku jednoznačně dobrá zpráva.
Úzkým hrdlem, které Česko, podobně jako některé další evropské země, dělí od směřování k zelené budoucnosti, ale nejsou jen povolovací procesy. Vedle omezené energetické sítě jím je i dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou k výstavbě obnovitelných zdrojů potřeba.
Think-tank Bruegel nedávno publikoval průzkum, ve kterém srovnává evropskou poptávku po kvalifikovaných pracovnících ve dvou dnes raketově rostoucích odvětvích. Prvním z nich je oblast umělé inteligence, druhým jsou tzv. green jobs, tedy pracovní příležitosti v průmyslu, zemědělství nebo administrativě, které přispívají k ochraně a obnově životního prostředí. Jak zřejmě tušíte, patří sem například i elektromontéři fotovoltaických systémů nebo větrných elektráren.
Průměrně v EU roste poptávka po pracovnících z obou těchto oborů poměrně rovnoměrně. Zaměstnance s dovednostmi v oblasti AI napříč zeměmi poptává asi 15 onlinových inzerátů z tisíce, zaměstnance s dovednostmi užitečnými pro green jobs poptává zhruba 22 inzerátů. Tahounem Evropy je Dánsko, kde firmy poptávají pracovníky na zelená pracovní místa ve 38 inzerátech z tisíce.
V Česku je vývoj dost rozdílný. Zatímco poptávka po pracovnících z oblasti AI zažívá boom a hledá je zhruba 52 inzerátů z tisíce, nové zaměstnance s dovednostmi vhodnými pro green jobs v Česku nehledá téměř nikdo. Přesněji řečeno, hledají je tři inzeráty z tisíce.
Jak si nezájem o tyto pracovníky vysvětlují, jsme se ptali ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstva životního prostředí (MŽP). Podle MPSV nad výzkumem visí metodologické otazníky, které zkreslují situaci na českém trhu. Na tento aspekt upozorňuje i MŽP, podle kterého jsou možným důvodem výrazné odchylky Česka od průměru EU kromě definice pracovních pozic také interní školení zaměstnanců ve firmách, kterým nahrazují hledání nových zaměstnanců.
„Česká ekonomika je nejprůmyslovější v EU co do zaměstnanosti v průmyslu (…) Z toho lze usoudit, že nabídka pracovních pozic může projevovat větší tendenci k požadavkům zaměřeným na dovednosti uplatnitelné v průmyslovém prostředí,“ uvažuje MPSV. Samo MŽP sice průmysl mezi možné oblasti green jobs zahrnuje, resortismus ale zřejmě někdy platí i pro terminologii.
Jak upozorňuje MŽP, podle Evropské agentury životního prostředí se ČR v počtu zaměstnanců na zelených pracovních pozicích od průměru EU zásadně neliší. V roce 2020 dosáhl podíl zaměstnanosti Čechů v odvětví environmentálního zboží a služeb 2,6 procenta, což je dokonce o desetinu nad unijním průměrem.
Celosvětově podle zprávy společnosti LinkedIn nabízelo v roce 2021 zelená pracovní místa méně než 1 procento výběrových řízení. Do budoucna by toto číslo ale mělo narůst. Jak ukazují například prognózy Světového ekonomického fóra, do roku 2026 by poptávka po zelených pracovních místech měla převyšovat nabídku – a velkou výhodu by tak měli mít ti kvalifikovanější.
Růst poptávky očekává i MŽP, podle kterého může začít od letošního roku stoupat díky povinnému nefinančnímu reportování. To letos pro část subjektů startuje. „Lze tedy předpokládat vyšší poptávku na pozicích ESG manažerů a podnikových ekologů v následujících letech,“ dodává MŽP.
Můžeme tedy s napětím sledovat, co s pracovním trhem udělá jednak ESG reporting, jednak očekávané otevření stavidel pro OZE.
Barbora Pištorová
🎞️ Video: Mohou europoslanci zrušit Green Deal?
Mnozí čeští politici před volbami do Evropského parlamentu slibují, že zastaví nebo zruší evropský Green Deal. Redakce proto zjišťovala, co vlastně mohou europoslanci s Green Dealem po volbách udělat a zda je vůbec možné jej shodit ze stolu. Výsledky svého pátrání shrnuli v první epizodě video série Zelený kód, kterou doprovází i kratší shrnutí v podobě článku.
Upozornění: Video obsahuje satirické prvky. Zhlédnout jej můžete zde.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- V EU se nedaří snižovat emise z aut. Za poslední tři roky ale zvládla víc než za předchozích deset let, říká auditor Evropského účetního dvora.
- Fluorované plyny v Evropě končí, milníkem je rok 2050. Novou legislativu v lednu schválil Evropský parlament.
- Evropská unie bojuje s greenwashingem. Podle nové směrnice budou moci označení „udržitelné“ nést pouze produkty, které projdou schválenými certifikačními systémy nebo splní požadavky zavedené veřejnými orgány.
- Evropský parlament vyzval k větší podpoře geotermální energie a vytvoření evropské strategie pro její rozvoj. Usnesení Parlamentu není právně závazné.
- Zpoplatnění uhlíku by mohlo motivovat evropské farmáře k tomu, aby více snižovali emise. Myslí si to poradní sbor EU.
- Zástupci zemí EU se dohodli s europoslanci na nových pravidlech zpřísňujících limity CO2 pro těžká nákladní vozidla. Výrobci podle nových pravidel budou muset po roce 2030 snížit emise uhlíku u nových vozidel o 45 %, o dalších deset let později o 90 %.
- Přechod automobilového průmyslu k elektromobilům ohrožuje dodavatele automobilových součástek v České republice a na Slovensku. Psala o tom agentura Bloomberg.
- Co si myslí lidé o Green Dealu? Připravili jsme pro vás infografiku.
👣 Nevymýšlejme žádnou specificky „českou cestu“
Už zítra odpoledne odprezentuje Evropská komise europoslancům návrh nového klimatického cíle pro rok 2040. Ten by měl podle dosavadních informací začínat číslem devět. Pokud jej členské státy a Evropský parlament schválí, země EU by tedy měly ke stanovenému termínu společně snížit emise uhlíku o 90 procent oproti roku 1990.
Zatímco dosluhující Komise další milník snižování emisí pouze narýsuje, jeho další vyjednávání a převádění do praxe bude na nových komisařích. Přestože řada evropských zemí, včetně Německa a Francie, vyzvala v dopise adresovaném Komisi k vyšším klimatickým ambicím EU, klíčová slova dalšího vývoje jsou daná: snížení emisí, ale také udržitelný průmysl a konkurenceschopnost.
Návrh tak předpovídá příchod „nové dekády“ evropského Green Dealu, která by měla odrážet nový globální a geopolitický kontext. Tedy jednak se zostřující konkurenci v oblasti čistých technologií, jednak ale také stále častěji viditelné dopady klimatické změny. Fáze rýsování cílů se zkrátka přesune do etapy ostré a nákladné realizace.
Do popředí se proto dostává potřeba investic z veřejného i soukromého sektoru, jinak se cíle nepodaří splnit. Čím více a rychleji Evropa nasype peníze do různých zelených opatření, od budování obnovitelných zdrojů po zateplování domů, tím více na tom vydělá. Nebo méně nadneseně, ušetří si budoucí náklady, které se s neřešením klimatické změny nevyhnutelně pojí. Vyplývá to z nové mezinárodní studie, na které se z Česka podílelo Centrum pro dopravu a energetiku.
V případě, že EU na snižování emisí jednoduše rezignuje, se její roční náklady spojené s dopady klimatické změny mohou v roce 2100 vyšplhat až na 347 miliard eur. Pokud by ale naopak následovala Pařížskou dohodu a blížila se udržení globálního oteplení na hranici 1,5 °C, znamenalo by to pro ni téměř 4násobně nižší náklady, tedy pouze zhruba 94 miliard eur ročně.
Konkrétně Česku by se mělo každé euro investované do energetické efektivity a úspor vrátit až 3,6krát, čímž se řadí mezi země s nejvyšší návratností v Unii.
Na nutnost investovat do zelené transformace a s ní spojené velké příležitosti pro českou ekonomiku upozorňuje také lednový návrh opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV).
„Je potřeba definovat jasnou národní vizi a strategii a následně navazující sektorové strategie do 2030 a 2050 adresující: dekarbonizaci ekonomiky, digitalizaci a inovace, biodiverzitu, odpadové a vodní hospodářství, znečištění,“ vyjmenovává dokument.
Rychlost realizace a náběh efektů pro státní rozpočet sice poradci hodnotí jednou šipkou ze tří, připisují mu ale zajištění stabilního vývoje ekonomiky i vyšší odolnost vůči budoucímu vývoji. Je to totiž právě udržitelnost, která je dnes prakticky jednou z nejdůležitějších konkurenčních výhod, jak upozorňuje například studie poradenské sítě PwC. Zároveň by opatření doporučená NERVem měla přinést budoucí vyšší výběr daní a vyšší šance na využití peněz z EU.
Poradci zároveň jízlivě poznamenávají – a to ke všem opatřením, nikoliv jen těm zeleným – že naprosto zásadní pro budoucí osud Česka bude „nevymýšlet speciální ‚českou cestu‘“ a naopak rozhodovat na základě evidence-based postupů.
Už první velký krok Česka vstříc zelené a odolnější ekonomice ale byl trochu vrávoravý. O tom vypovídá národní energeticko-klimatický plán, který Evropská komise vrátila v prosinci zpět do Prahy k přepracování. V něm Česko mělo jen nízké ambice ve snižování emisí i výstavbě obnovitelných zdrojů, které by pro dosažení cílů EU jako celku nestačily, jak jsme popsali tady. Jestli budou další kroky jistější, se budeme moct dočíst v opravené verzi plánu, kterou musí Češi odevzdat do konce června.
Barbora Pištorová
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- V úterý 6. února představí Evropská komise klimatický cíl EU pro rok 2040. Zveřejní také dokument, ve kterém nastíní další vývoj v oblasti zachycování, využívání a ukládání uhlíku. Právě tyto technologie by mohly pomoci s dekarbonizací těžkého průmyslu.
- V úterý 6. února budou poslanci Evropského parlamentu hlasovat o nových genomických technikách šlechtění rostlin. Ty mají pomoci zemědělcům čelit změnám klimatu a učinit jejich rostliny odolnější.
- V úterý 6. února se odehraje závěrečný trialog, tedy jednání zástupců Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU, k zákonu o průmyslu s nulovými emisemi.
- Ve dnech 8. a 9. února se ministři zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost setkají v Belgii, aby jednali o budoucnosti vnitřního trhu a průmyslu.
- Ve středu 14. února by měla Evropská komise zveřejnit výroční zprávu o stavu vnitřního trhu a evropské konkurenceschopnosti.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.