🍀 Česko dostalo pochvalu
Česko si vysloužilo v Bruselu obrovskou pochvalu – alespoň to v čerstvém rozhovoru pro Euractiv.cz tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pochvala se vztahuje k národnímu klimaticko-energetickému plánu, o kterém jsme vás informovali již v lednovém vydání Dekarbo biefu. Česko sice ve svém plánu mělo chybu a stanovilo si málo ambiciózní cíl pro obnovitelné zdroje energie, povedla se mu ale část věnovaná energetickým úsporám. Země si stanovila cíl konečné spotřeby 20,2 Mtoe, což je v souladu evropskými ambicemi. Česko má i opatření, kterými chce cíl splnit – mimo jiné populární program Nová zelená úsporám. Ocenila to i Evropská komise, která národní plány vyhodnocuje.
„Musím říct, že jsme jako Česko byli obrovským způsobem pochváleni na pracovní úrovni,“ sdělil redakci Hladík, který hovořil s redaktorkami Euractiv.cz ve čtvrtek 29. února.
Pochvala však není všechno. „Jenom dva státy budou pro sedmadvacítku prezentovat svoje energetické plány, jedním z nich je Česká republika. Komise nás vybrala proto, že oceňuje naše plány v oblasti energetických úspor z pohledu přechodu na nové technologie a využívání Modernizačního fondu. V rychlosti jeho využívání jsme dokonce nejlepší v celé sedmadvacítce,“ uvedl ministr.
Modernizační fond vytvořila EU, aby pomohla zemím s nižšími rozpočty přejít na udržitelnější ekonomiku. Fond je financovaný z výnosů z obchodu s emisními povolenkami. Česko patří skutečně k nejrychlejším zemím – fond funguje teprve od roku 2021, na českém území ale podpořil už 1 600 projektů v hodně více než 30 miliard korun. Jeho rozpočet závisí na ceně emisních povolenek, do roku 2030 by ale Česku mohl poskytnout přes půl bilionu korun. Částečně financuje již zmíněný program Nová zelená úsporám, nebo třeba výstavbu fotovoltaických elektráren, dekarbonizaci tepláren nebo rozvoj komunitní energetiky.
Vraťme se však k zeleným plánům. Česko ještě plně nedokončilo svůj klimatický plán pro tuto dekádu a už se na něj valí nové povinnosti. Evropská komise začátkem února doporučila cíl pro rok 2040, tedy jakýsi mezikrok mezi blížícím se rokem 2030, kdy chce mít emise nižší o 55 procent, a trochu vzdálenějším milníkem v podobě roku 2050, kdy má EU dosáhnout klimatické neutrality. Podle Komise by EU měla do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent.
Jak na toto doporučení reagoval ministr Hladík? „Já chci vědět, jestli je ten celounijní cíl dosažitelný s ohledem na jednotlivé cíle členských zemí,“ řekl redakci. Jinými slovy, podle Hladíka by se měla Komise při stanovování nových cílů dívat na již existující plány a vypočítat cíl pro rok 2040 právě na jejich základě.
Komise své doporučení opřela o dopadovou analýzu a expertní panel, podle nějž je 90–95procentní cíl nezbytný, pokud chce EU splnit své závazky týkající se klimatické neutrality a zpomalení globálního oteplování.
Stanovování nových cílů nicméně bude muset odrážet i požadavky průmyslu, který cíl klimatické neutrality respektuje, ale volá po realistických scénářích. Zástupci českého průmyslu – například ocelářského, chemického či papírenského – varují, že návrh 90procentního snížení emisí do roku 2040 není možné splnit. V Evropě podle nich zatím nejsou pro takové ambice podmínky, chybí totiž potřebné investice do zelené modernizace průmyslu.
Právě slaďování zelených cílů s životními zájmy průmyslu bude oříšek pro novou Evropskou komisi. Myslí si to i ministr Hladík, který bude po Komisi chtít pragmatičtější přístup.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která chce ve své funkci pokračovat i v následujících letech, potřeby průmyslu zdůraznila ve svém loňském projevu o stavu Unie. EU již ale schválila celou řadu předpisů, které průmysl nemalou měrou zatěžují a kladou na něj administrativní i finanční zátěž. Před evropskými volbami je průmyslová politika prioritou, otázkou však je, zda bude na čele pozornosti i po odeznění kampaně. Pojistit by to mohla tzv. strategická agenda pro roky 2024 až 2029, na které EU nyní pracuje a do jejíhož vzniku promlouvá i Česko. Právě strategická agenda má určit pracovní priority Evropské komise pro následující období.
🎧 Podcast: Cvrčci pomohou s dekarbonizací potravinových systémů
Nedávno uplynul rok od doby, kdy Česko obletěla vlna dezinformací o tom, jak bude Brusel nutit celou Evropu jíst brouky. Velkým spouštěčem celé téhle aféry se stalo zařazení cvrčka na unijní seznam povolených potravin. Právě cvrččí protein by přitom mohl být jednou z možných cest, jak snížit ekologickou náročnost a uhlíkovou stopu lidských jídelníčků. Jaký je cvrččí protein ve srovnání s tím kuřecím? A jak jsou jezení cvrčků otevření Češi? Ptali jsme se spoluzakladatele firmy Sens Foods Radka Huška – poslechněte si ho v podcastu Evropa zblízka.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropská unie by si měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z doporučení, která začátkem února zveřejnila Evropská komise.
- Rada EU a Evropský parlament se v úterý (6. února) dohodly na označení jaderné energie jako strategické technologie pro dekarbonizaci EU, a to po měsících intenzivních jednání o aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.
- Povolování větrných elektráren se loni v Evropě zrychlilo, a to zejména v Německu. Pomohlo mimo jiné označení projektů obnovitelných zdrojů energie za národní zájem, ukázal v únoru zveřejněný průzkum poradenské společnosti BloombergNEF.
- Zástupci chemického průmyslu předali předsedkyni Evropské komisi své požadavky týkající se strategické agendy EU pro dalších pět let. Konkrétně chtějí, aby EU ve svých klimatických politikách více dbala na budoucnost průmyslu, pracovala na snižování cen energií a omezovala přebujelou regulaci.
- Putin prosadil zelenou transformaci Evropy. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém projevu v polovině února při příležitosti 50. výročí založení Mezinárodní energetické agentury (IEA).
- Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se chce zasadit o přiblížení evropské zelené politiky k místnímu průmyslu. Představil čtyři pilíře, na jejichž základě má Komise do budoucna stavět. EU má podle něj zajistit zjednodušené regulační prostředí, rychlý přístup k financím, podporu vzdělávání v oblasti nových technologií a otevřený obchod s odolnými dodavatelskými řetězci.
- Zelené investice sice nabírají na síle, ale zatím ne dostatečně. Podle nové studie institutu I4CE zveřejněné koncem února chybí pro splnění klimatických cílů EU do roku 2030 roční investice ve výši 406 miliard eur.
⚡ Šetřit plynem budeme dál a dobrovolně
Evropská komise vyzvala členské země EU k tomu, aby i nadále omezovaly spotřebu plynu – konkrétně o 15 procent ve srovnání s průměrnou spotřebou v letech 2017 až 2022. Právě omezování spotřeby vytrhlo Evropě trn z paty v uplynulých dvou zimách, kdy se snažila narychlo zbavit své dosavadní závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska.
Země EU se v létě 2022 dohodly na 15procentních úsporách ve spotřebě plynu. A podařilo se. Od srpna 2022 do prosince 2023 země EU ušetřily 101 miliard metrů krychlových plynu, a poptávka po něm se podle Komise snížila dokonce o 18 procent.
Šetřit plynem bude EU i nadále. Doporučení Evropské komise a spolu s ním i dobrovolný princip šetření v pondělí 4. března podpořili i ministři členských zemí EU na jednání v Bruselu, vztahovat se bude na roční období, tedy do konce března 2025.
Opatření z roku 2022 se lišilo v tom, že jakmile by nastaly krize v dodávkách energií, 15procentní úspory by byly pro země povinné. Podle informací serveru Euractiv.com jsou však někteří unijní diplomaté přesvědčeni o tom, že povinné úspory jsou již zbytečné. Evropě se totiž podařilo energetickou krizi překonat a zajistit alternativní dodavatele plynu a nové zdroje energií. Díky tomu klesla i cena plynu a zásobníky zůstávají po zimní sezóně v dobré kondici – podle údajů Gas Infrastructure Europe jsou na zhruba 64 % kapacity.
Za sníženou spotřebou stojí nejen více energie z obnovitelných zdrojů, zavádění úsporných opatření, ale také mírné zimní teploty a snížená průmyslová činnost.
Evropa však nesmí usnout na vavřínech a považovat problematiku úspor za vyřešenou. Ať už jde o politiky, úředníky, diplomaty, byznys nebo občany, nikdo by neměl zapomenout na zkoušku z podzimu 2022, kdy se EU obávala nedostatku paliv. Snížená spotřeba by měla být pro EU „novým normálem“, na jehož zlepšení bude kontinent pracovat i v časech plných zásobníků. Další poučení se může týkat dobrovolnosti závazků. Opatření ukázalo, že strach z hrozícího nedostatku může být pro země EU větší motivací k úsporám než povinné cíle a milníky. Příští rok ukáže, zda se bude Evropě dařit snižovat spotřebu plynu i mimo krizová období, s menšími obavami v zádech. Pomoci by měly další investice do úsporných opatření, bude-li však o ně ze strany průmyslu či domácností zájem.
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- Francouzský prezident Emmanuel Macron přijede 5. března do Prahy. S ním přijede i ministr pro ekonomiku Bruno Le Maire či šéf francouzské energetické společnosti EDF. Jednat budou s českými protějšky mimo jiné o jaderné energetice.
- Evropská komise představí 12. března balíček opatření, který má posílit odolnost EU vůči klimatickým změnám. Opatření se budou týkat přístupu k vodě nebo dopadů extrémních vlivů počasí, jako jsou horka, sucha, ale i nečekané povodně.
- Evropská agentura pro životní prostředí by měla 12. března zveřejnit vůbec první evropské hodnocení klimatických rizik, ve kterém posoudí současné i budoucí dopady změn klimatu.
- Ministři životního prostředí se setkají 25. března v Bruselu. Očekává se, že oficiálně schválí nařízení o obnově přírody, které tak bude moci vejít v platnost. O den později budou mít ministři možnost diskutovat o nových evropských emisních cílech pro rok 2040, belgické předsednictví totiž pořádá speciální akci na toto téma.
- Europoslanci by na plenárním zasedání ve dnech 11. až 14. března mohli hlasovat o dvou důležitých směrnicích. První z nich řeší energetickou náročnost budov, pro kterou stanovuje nové cíle, a druhá cílí na omezení emisí z průmyslu. Program zasedání však zatím nebyl pevně stanoven, hlasování se tak může posunout na duben.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.