Evropští lidovci tlačí na zabavení a využití zmrazeného ruského majetku. Za výzvou stojí Češi

Evropská lidová strana (EPP, česká zkratka ELS) na svém předvolebním kongresu v Bukurešti schválila rezoluci, ve které požaduje zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich případné využití ve prospěch Ukrajiny. Za výzvou je česká stopa, navrhl ji Ondřej Kolář z TOP 09. Unie by podle EPP neměla tolerovat fakt, že Rusko vlastní na území EU velké množství nemovitostí, které využívá ke špionáži a k udržování svého vlivu v Evropě. Evropští lidovci proto vyzývají všechny tři klíčové evropské instituce – Evropskou komisi, Radu EU i Evropský parlament – aby připravily právní předpisy, které členským zemím umožní zabavit veškerá zmrazená aktiva ruské centrální banky, a to v souladu s platným mezinárodním právem. EPP také „vyzývá EU a členské státy, aby našly nejlepší právní a finanční řešení, jak využít zabavená finanční aktiva ruského státu, včetně ruské centrální banky, ve prospěch Ukrajiny, (…)“. Za rezolucí, kterou má redakce Euractiv.cz k dispozici, stojí návrh českého politika z TOP 09 Ondřeje Koláře. „S ostatními členy ELS jsme se shodli, že Rusko má v mnoha unijních státech obrovské majetky, které používá ke špionáži a posilování svého vlivu v Evropě. Proto jsem na sněmu ELS navrhl rezoluci, která skrze největší politickou skupinu v Evropském parlamentu tlačí na evropské instituce a členské země, aby problém řešily,“ prohlásil Kolář. „Problém je, že chybí jednotný evropský rámec, o který by se při řešení mohly členské státy opřít. Typickým příkladem je Česko,“ dodal politik s tím, že schválení rezoluce je důkazem, že TOP 09 aktivně ovlivňuje evropskou politiku. Rezoluci spolu s TOP 09 předložili estonští členové ELS, kteří českou iniciativu nejprve podpořili a následně se k ní i připojili.

EU na tom již pracuje

Dokument není právně závazný, ale evropští lidovci mohou na prosazení rezoluce pracovat například na úrovni Evropského parlamentu, kde představují nejpočetnější frakci. Podobnou myšlenku formulovala minulý týden i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která se rovněž řadí k evropským lidovcům a v jejich barvách se chce ucházet o další mandát v čele Komise. „Je načase zahájit debatu o využití neočekávaných zisků ze zmrazených ruských aktiv ke společnému nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu,“ uvedla von der Leyen na půdě Evropského parlamentu ve středu 28. února. Otázka využití ruských aktiv se v EU objevuje již několik měsíců, konkrétní opatření, které by to umožnilo, však zatím Evropská komise nenavrhla. K posunu však přeci jen dochází. Využití příjmů ze zmrazených ruských aktiv podporuje jak Evropská rada sdružující premiéry a prezidenty zemí EU, tak i skupina G7. Skupina G7, EU a Austrálie drží aktiva ruské centrální banky v hodnotě zhruba 260 miliard eur, dvě třetiny z těchto cenných papírů a peněz se přitom nachází v EU. Ministři zemí EU se již v únoru dohodli na nových povinnostech pro centrální depozitáře. Správci cenných papírů by měli podle unijních pravidel účtovat ruská aktiva a výnosy z nich odděleně, což by mělo připravit půdu pro další opatření. To už by mohlo spočívat v odvodu výnosů z depozitů směrem do rozpočtu EU, konkrétně do již vytvořeného Nástroje pro Ukrajinu. Opatření však EU zatím nepředstavila.