EVROPA
Evropští lídři hromadně odsuzují útok v Moskvě. Zatímco evropské země vyjadřují Rusku soustrast, některé z nich se obávají, že by moskevský teroristický útok mohl přimět Putina k razantnější reakci na Ukrajině. Právě tu Kreml obvinil jako možného viníka události. Ukrajina to popírá.
Střelba v Moskvě je dosud nejstrašnějším útokem Islámského státu na evropské půdě a v Rusku, od obléhání školy v Beslanu v roce 2004. Čtyři údajní pachatelé byli nyní postaveni před moskevský soud. Experti na Rusko označili páteční útok za selhání roztěkaných bezpečnostních služeb země. „FSB měla zjevně špatné priority. Jejich hlavní zdroje byly zaměřeny na Ukrajinu a domácí opozici,“ řekl deníku Guardian expert na ruské bezpečnostní služby Mark Galeotti.
EU uvedla, že je útokem „šokována a zděšena“. „EU odsuzuje jakékoli útoky proti civilistům. V myšlenkách jsme se všemi zasaženými ruskými občany,“ uvedl hlavní mluvčí EU pro zahraniční věci Peter Stano. Útok odsoudili také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, předseda Evropské rady Charles Michel a mluvčí NATO Farah Dakhlallah.
Podobně reagovaly i členské země. Francouzský prezident Emmanuel Macron v prohlášení vydaném Elysejským palácem uvedl, že „důrazně odsuzuje teroristický útok, k němuž se přihlásil Islámský stát“, a rovněž vyjádřil solidaritu s oběťmi a ruskými občany. Francouzská vláda mezitím v neděli (24. března) zvýšila bezpečnostní výstrahu na nejvyšší stupeň.
Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že je nutné „urychleně objasnit okolnosti“ a vyjádřilo hlubokou soustrast rodinám obětí. Španělsko uvedlo, že je útokem „šokováno“, a prohlásilo, že „odsuzuje jakoukoli formu násilí“.
Italská premiérka Giorgia Meloni odsoudila tento podle ní „odporný teroristický čin“ a vyjádřila plnou solidaritu s oběťmi i jejich rodinami.
Naopak italský ministr zahraničí Antonio Tajani (Forza Italia, EPP) zdůraznil skutečnost, že se Moskva snaží útok využít jako nástroj. „Po teroristickém útoku v Moskvě, který jsme odsoudili, musíme být vždy klidní, obezřetní a vyhnout se eskalaci,“ okomentoval. V podobném duchu se vyjádřil i italský ministr zahraničí Guido Crosetto z pravicově populistické strany Bratři Itálie Fratelli d’Italia. „Mezi Ukrajinou a ISIS neexistují žádné vazby. (…) Pro Kyjev by se byť jen pomyšlení na pomoc ISIS rovnalo dvojnásobné sebevraždě,“ řekl listu Il Messaggero.V reakci na obvinění Kremlu, že za útokem stojí Ukrajina, se k útoku vyjádřil také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ten v neděli označil Putina za „patologického lháře“ a dodal, že „jediným cílem Kremlu je motivovat další Rusy, aby umírali v jejich nesmyslné a zločinné válce proti Ukrajině, a také vyvolat ještě větší nenávist k ostatním národům – nejen k Ukrajincům, ale celému Západu“. (Alexandra Brzozowski a Euractiv Network | Euractiv.com)
BERLÍN
Šéfka odborů zpochybňuje zpoplatnění uhlíku v cenách benzínu a plynu. Celoevropské zpoplatnění uhlíku, které má být zavedeno od roku 2027, a které povede k nárůstu cen pohonných hmot a paliv určených k vytápění, by mělo být podle předsedkyně Německé odborové konfederace (DGB) Yasmin Fahimi přehodnoceno. Prohlásila to v sobotu (23. března) v Berlíně. (Jonathan Packroff | Euractiv)
PAŘÍŽ
Na kandidátce Le Pen je nová ostře protiimigrační kandidátka. Malika Sorel-Sutter je známá svými silnými protiimigračními postoji. Nyní bude druhým jménem na kandidátce francouzské krajně pravicové strany Národní shromáždění (Rassemblement National, RN) pro červnové volby do Evropského parlamentu.
Národní shromáždění Marine Le Pen před červnovými volbami do Evropského parlamentu vede francouzské průzkumy. Hlavním tématem kampaně má být řešení imigrační problematiky na úrovni EU. (Paul Messad | Euractiv.fr)
MADRID
Další vojenská pomoc pro Ukrajinu je na cestě, přislíbil Sánchez. Madrid bude i nadále „pevně podporovat“ Ukrajinu, zopakoval španělský premiér Pedro Sánchez (PSOE) v nedělním telefonickém rozhovoru s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Během telefonátu zároveň odsoudil nedávné ruské útoky na civilisty. Slíbil také Zelenskému, že Španělsko v roce 2024 navýší svou vojenskou podporu. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
BRUSEL
Průzkumy odhalily regionální rozdíly v chování voličů před volbami. Průzkumy veřejného mínění v Belgii ukazují velké rozdíly ve volebním chování mezi jednotlivými regiony země. U Valonů se ukazuje malá ochota přijít k volbám, zatímco ve Vlámsku posiluje krajní pravice. (Claire Lemaire | Euractiv.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.