The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
ATÉNYŘecká vláda čelí hlasování o nedůvěře. Objevily se nové důkazy o železniční nehodě. Řecká středopravicová vláda bude v úterý čelit hlasování o nedůvěře, kterou prosadily opoziční strany po informacích v médiích, které naznačovaly, že rozhovory mezi vlakovými dělníky v noci, kdy došlo k nehodě, při níž zahynulo 57 lidí, byly úmyslně zkreslené.
Hlasování o nedůvěře vyvolala opoziční Panhelénská socialistická strana (Pasok) a podpořily ji další opoziční strany. Hlavní opoziční vůdce Syrizy, Stefanos Kasselakis, vyzval řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, aby odstoupil a vyhlásil předčasné volby za přítomnosti „mezinárodních pozorovatelů“.
Ačkoli má vláda silnou většinu a pravděpodobně hlasování přežije, analytici odhadují, že třídenní diskuse, která bude následovat, vystaví mnoho vládních úředníků zkoušce, protože budou muset poskytnout odpovědi na otázky k nehodě.
Před rokem se meziměstský osobní vlak jedoucí z Atén do severního města Thessaloniki ve vysoké rychlosti srazil s nákladním vlakem u města Larissa ve středním Řecku. Zemřelo 57 lidí, především mladých studentů. Od té doby je postup vyšetřování pomalý, opoziční strany a příbuzní obětí naznačují, že se vláda kauzu snaží ututlat. (
Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)
BERLÍNNěmecko zahajuje stavbu Northvolt Gigafactory. Německo zahájilo výstavbu gigatovárny na baterie pro elektromobily v rekordním čase, a to s pomocí nového dotačního schématu EU.
Výstavbu gigatovárny švédského výrobce autobaterií Northvolt v Dithmarschenu v nejsevernější spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v pondělí slavnostně zahájil kancléř Olaf Scholz (SPD).
Samotný projekt prošel schvalovacím procesem nezvyklou rychlostí. To je částečně způsobeno tím, že EU přisoudila bateriím pro elektrická vozidla strategický význam při dosahování cílů EU v oblasti klimatu, zejména kvůli dominancí Číny. (
Kjeld Neubert | Euractiv.de)
ŘÍMEvropské komisi se nelíbí dohoda mezi Lufthansou a ITA. Evropská komise varovala před záměrem německé letecké společnosti Lufthansa koupit menšinový podíl v italské ITA Airways. Oběma stranám odkázala, že dohoda riskuje zamítnutí, pokud nepřijmou žádná opatření, která by zamezila pochybnostem ohledně dodržení pravidel hospodářské soutěže.
Plán společnosti Lufthansa získat 41% podíl ve státním ITA za 325 milionů eur by podle předběžného hodnocení Evropské komise mohl způsobit narušení hospodářské soutěže na některých trasách osobní letecké dopravy, což by ovlivnilo ceny pro zákazníky.
V reakci na hodnocení Komise italské ministerstvo potvrdilo, že informaci obdrželo, a ujistilo, že bude pokračovat v práci na dokumentaci, aby „co nejdříve předložilo nápravná opatření s cílem dosáhnout pozitivního řešení problému“. (
Federica Pascale | Euractiv.it)
BRATISLAVASlovensko zdržuje platby zemědělcům, EU nemůže zasáhnout. Slovenská vláda odložila vyplácení zemědělských dotací EU, známých jako přímé platby, oprávněným zemědělcům. Ti říkají, že platby vůbec neobdrží, protože Evropská komise potvrdila, že situace je teď mimo její kontrolu.
Slovenská zemědělská platební agentura (PPA) dosud vyplatila necelou třetinu z 336 milionů eur zemědělských dotací EU, o které mohou aktivní zemědělci žádat každý rok. Na vyplacení roční dotace má čas do konce června.
Komise však dala jasně najevo, že nemůže pomoci slovenským farmářům získat peníze, na které mají nárok. Mluvčí instituce dodal, že „země EU jsou odpovědné za nastavení systému řízení a kontroly plateb, který je v souladu s předpisy EU“. (
Maroš Koreň, Natália Silenská | Euractiv.sk)
SOFIEBulharsku hrozí politická krize. Bulharsko směřuje ke svým šestým parlamentním volbám za tři roky poté, co bývalá eurokomisařka Mariya Gabriel (GERB) v pondělí stáhla svou kandidaturu na premiérský post, přestože podle dřívější politické dohody měla na tuto pozici automaticky nastoupit.
„Nedostatek shody při politických jednáních zbavuje proceduru volby premiéra a vlády smysl,“ uvedla Gabriel ve svém stanovisku, které zaslala parlamentu.
Bulharský parlament bude v úterý hlasovat ve formální proceduře, která prohlásí její premiérský mandát za neúspěšný. Poté prezident Rumen Radev, známý tím, že je proti vojenské pomoci Ukrajině, předá mandát k sestavení vlády PP-DB, druhé největší parlamentní formaci.
Šance na druhý pokus o sestavení vlády však pravděpodobně také selže, protože GERB oznámila, že po nových parlamentních volbách obnoví politická jednání. Ostatní parlamentní formace bez účasti GERB a PP-DB vládu sestavit nemohou. (
Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru. 
