EU je příliš závislá na dovozu krmiva a hnojiv, varuje studie

EU je i nadále silně závislá na dovozu krmiv a hnojiv ze zemí mimo blok, zdůraznila nedávná studie, kterou nechal vypracovat zemědělský výbor Evropského parlamentu (AGRI).Výzkumníci zjistili, že závislost na dodavatelích mimo EU je obzvláště významná u vstupů (výrobních faktorů) spojených s živočišnou výrobou. Zdůraznili, že 85 % sóji, která se používá v krmivech pro zvířata, dovezly v roce 2022 do EU pouze dvě země – Brazílie a USA. „Tato závislost zpochybňuje dlouhodobou odolnost potravinového systému EU ve stále nejistějším klimatickém a geopolitickém kontextu,“ uvádí se ve studii. Ačkoli studie zdůrazňuje, že dostupnost potravin v EU „není považována za ohroženou“, nedávné otřesy na trhu, jako byla pandemie COVID-19 a ruská invaze na Ukrajinu, odhalily zranitelnost evropského potravinového systému. V prvních dnech války na Ukrajině prudce vzrostly ceny krmiv pro zvířata kvůli nejistotě ohledně budoucí dostupnosti ukrajinského obilí, což zvýšilo náklady chovatelů a snížilo marže. Aby EU dokázala lépe čelit budoucím výzvám a snížila svou závislost, studie doporučuje diverzifikaci „zdrojů a obchodních partnerů“, a to díky uzavření nových obchodních dohod nebo prostřednictvím snížení dovozu od jediného dodavatele nebo z jediného trhu. Potřebu dovážet krmiva by snížila také menší spotřeba živočišných produktů mezi evropskými obyvateli. Text také zdůrazňuje potenciální přínosy vstupu Ukrajiny do EU vzhledem k jejímu postavení předního producenta a vývozce surovin a zemědělských produktů, zejména bílkovinných plodin (sója, luštěniny atd.) a obilovin. Studie naznačuje, že revize politiky EU v oblasti bílkovin, kterou Komise provede v roce 2024, by mohla vyústit v opatření, „která by mohla zvýšit domácí produkci rostlinných bílkovin“.

Podcast | Prosadit cvrččí protein je stále výzva, říká spoluzakladatel firmy Sens Foods

Evropský problém s hnojivy

Výzkumníci rovněž poukázali na závislost bloku na dovozu energií a surovin pro výrobu hnojiv. EU tradičně odebírá minerální hnojiva od omezené skupiny dodavatelů, především z Ruska, Egypta, Alžírska, Maroka a Běloruska. Ačkoli EU po invazi na Ukrajinu slíbila snížit dovoz z Ruska, potraviny a hnojiva zatím měly ze sankcí výjimku. V roce 2022 tvořil dovoz fosfátů a potaše z Ruska 23 % a 34 %. Unie se také ve velké míře spoléhala na Maroko, pokud jde o fosfáty (28 %), a Bělorusko, pokud jde o potaš (30 %). Výzkumníci také hodnotili úlohu strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork, F2F), stěžejního plánu EU na udržitelnější potravinové systémy, při snižování závislosti na dovozu. Strategie může přispět prostřednictvím rozšíření ekologického zemědělství a omezení používání hnojiv. Studie však upozorňuje, že těchto cílů lze dosáhnout pouze „plnou implementací a prosazováním příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu“. Výzkumníci také zdůrazňují, že posílení ekologického zemědělství nesmí výrazně snížit produkci potravin v EU, protože to by mohlo vést k dalšímu dovozu ze třetích zemí.