🍀 Cíl pro snížení emisí do roku 2040? Nehorázný i nepodstatný
Do roku 2030 chce EU snížit emise skleníkových plynů o 55 % v porovnání s rokem 1990.
Do roku 2050 chce EU dosáhnout 100% snížení emisí.
A co bude mezi tím, v roce 2040? Právě na tuto otázku budou hledat instituce EU odpovědi po červnových evropských volbách. Evropská komise už provedla první výkop a doporučila nastavit cíl na 90 procent.
Zeptali jsme se českých politických stran, konkrétně těch zastoupených v českém parlamentu, jak se k novému cíli staví a zda jej podporují. Odpovědi jsou poněkud nejednoznačné.
Otazníky budí například postoj koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která bude mít pro volby do Evropského parlamentu společnou kandidátku.
Volební lídr TOP 09 Luděk Niedermayer vidí v cíli spíše pokračování dosavadní trajektorie. Zdůraznil, že pokud bude EU pokračovat v provádění dosud nastavených politik, měla by dosáhnout v roce 2040 více než 85% snížení emisí.
„… dnes není ani tak podstatné, jestli pro rok 2040 směřujeme ke snížení emisí o vyšší hodnoty začínající osmičkou, ke kterým by nás mělo dovést pokračování v již dnes schválených politikách EU, nebo o pár jednotek % více, jak v prvním podkladu představeném pro průběžné legislativní účely nedávno navrhla Komise. Podstatné je zejména to, abychom beze zbytku splnili závazky do roku 2030,“ napsal redakci Niedermayer.
Podobná reakce přišla i od KDU-ČSL, a to konkrétně od ministra životného prostředí Petra Hladíka. I ten zdůraznil, že nyní je potřeba se soustředit na rok 2030.
„Ministerstvo životního prostředí v Národním klimaticko-energetickém plánu a v Politice ochrany klimatu dalo České republice jasný směr ke klimatické neutralitě do roku 2050. Cíl týkající se roku 2040 tedy v tomto ohledu nehraje až tak zásadní roli,“ uvedl Hladík.
Zdůraznil také, že v otázce ochrany klimatu bude pro lidovce naprosto zásadní sociální odpovědnost, například v podobě investic do renovací domů ve snaze snížit jejich energetickou náročnost.
Zatímco KDU-ČSL a TOP 09 jsou na jedné vlně v tom, že cíl pro rok 2040 není tak podstatný a vůči doporučenému 90% snížení emisí se nijak nevymezili, u třetí strany koalice Spolu je to jinak.
„Připadá mi nehorázné toto téma řešit těsně před volbami a čtu v tom jasný rukopis zelených, kteří se velmi bojí, že ve volbách ztratí pozice napříč Evropou, protože už současné tempo dekarbonizace je pro lidi těžko únosné,“ uvedl na dotaz redakce superlídr kandidátky Spolu, europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
„Návrh je tradičně nerealistický, nelineární vůči současnému tempu snižování emisí a obsahuje mnohé problematické věci,“ dodal.
Evropská komise sice nenavrhla žádná konkrétní opatření, ale nastiňuje pokračování trendu – například v podobě výměny zdrojů tepla a elektřiny za bezemisní, tlak na alternativní pohony aut či potřebu snížit emise v zemědělství.
„Otevřené návrhy na politické zdražování masa, mléka a dalších bílkovin byly sice trochu otupeny ve světle současných protestů zemědělců, ale podstata narušení principů trhu i svobodné volby zůstává,“ řekl Vondra.
Pozice ODS je tak značně odlišná od té, kterou hlásají koaliční partneři z TOP 09 a KDU-ČSL. Postoj koalice Spolu bude zřejmě někde mezi – pokud si půjčíme vyjádření jejich zástupců, možná by se dal 90% cíl pro rok 2040 označit jako „nezásadní nehoráznost“. Nebo jako „nehorázná nepodstatnost“.
A jak jsou na tom ostatní strany? Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa vítá otevření debaty a jeho reakci tak lze považovat za nejvlídnější směrem k výkopu Evropské komise. „Je zodpovědné, že se Komise začala věnovat potřebným změnám pro další dekádu, i když už jí končí mandát a v tomto složení nestihne deklarované návrhy uvést do praxe,“ napsal Peksa redakci.
„Koncepční změny v energetice, dopravě nebo zemědělství nejde dělat ze dne na den, a je proto správně, že se už dnes bavíme o horizontu roku 2040,“ dodal. Přímo k procentuálnímu cíli se nevyjádřil, pouze varoval, že tempo snižování naplánované pro tuto dekádu se ukazuje jako příliš pomalé.
SPD ani ANO na dotazy reakce nereagovaly. Zatímco SPD ve svém volebním programu pro eurovolby hovoří přímo o odstoupení od Green Dealu – a zřejmě tedy i od jakýchkoliv cílů snižování emisí – hnutí ANO má svůj program zveřejnit až na začátku května.
Aneta Zachová
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala vůbec první zprávu o klimatických rizicích. Zpráva identifikovala celkem 36 klimatických rizik, která by mohla mít dopad na celou Evropu. Redakce o rizicích hovořila s expertem Vojtěchem Koteckým.
- Europoslanci schválili revizi směrnice o energetické náročnosti budov, podle které mají mít všechny nové budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Součástí legislativy je i konec používání kotlů na fosilní paliva v EU do roku 2040.
- Příští Evropská komise by měla mít v programu jadernou strategii, prohlásil český premiér Petr Fiala v Bruselu na summitu věnovaném jaderné energetice. Redakce byla u toho.
- Polský správní soud ve Varšavě nařídil opětovné zhodnocení dopadů těžby v dole Turów na životní prostředí. Zatímco české ekologické spolky slaví, v Polsku rozhodnutí vyvolalo kritiku.
- Zachycené emise uhlíku mohou mít obrovský potenciál, využít se dají v průmyslu i zemědělství. Redakce o tom hovořila s expertem Miroslavem Jíchou.
- Komise plánuje do roku 2040 snížit emise v EU o 90 %, konec fosilních paliv ale v doporučení chybí, upozorňuje ve svém komentáři pro Euractiv Eva Balounová z Akademie věd ČR.
- České kraje se připravují na klimatickou změnu. Jihomoravský kraj už připravil svůj plán, jak tomu čelit a ostatní regiony nezůstávají pozadu.
- Velká česká města dekarbonizují dopravu a zbavují se emisí. Zmapovali jsme jejich aktivity.
- Podle Danuše Nerudové je zrušení Green Dealu nesmysl, na zelenou transformaci se ale musíme dívat pragmaticky.
- Z Green Dealu se stalo zelené šílenství, řekla v rozhovoru pro Euractiv Klára Dostálová, lídryně kandidátky ANO pro volby do Evropského parlamentu.
- Euroskeptické strany se předhánějí v odmítání Green Dealu, píše redakce v přehledu jejich postojů.
💡 Vznikne v Česku zelený NERV?
Česku chybí nezávislý poradní orgán, který by pomáhal vládě se zelenou transformací. Přinejmenším podle Pirátů. Ti již loni vypracovali návrh klimatického zákona, v jehož rámci by mohla takzvaná Klimatická rada vzniknout.
Zatímco klimatický zákon již plnohodnotně platí v 16 zemích EU, Česko mezi ně zatím nepatří. EU sice v roce 2021 přijala vlastní klimatický zákon, který stanovuje společný cíl pro celou Unii, nedává ale cíle pro jednotlivé členské státy a nenabízí ani cestu, jak snižování emisí dosáhnout. Tu si musí každá země vyšlapat sama.
Výsledkem takového rýsování pak jsou například národní strategie pro různé sektory a oblasti. Na těch česká ministerstva aktivně pracují. Kde je tedy problém? Zejména v tom, že chybí jeden nezávislý tým expertů, který by na plánování i dodržování klimatických opatření napříč různými resorty dohlížel.
V Česku sice již některé poradní orgány existují, ale jsou zaměřené pouze na některé sektory nebo jsou v praxi bezzubé.
Ideou, ke které by tak Česko mělo podle poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti) směřovat, je „klimatický NERV (Národní ekonomická rada vlády)“. Čili orgán, jehož slovo by mělo váhu nejen u členů vlády, ale i u veřejnosti. Tvořit by jej měli nezávislí experti z různých oblastí. Za výběrem konkrétních jmen by stály přední vědecké instituce, složení rady by pak schvalovala politická reprezentace.
Klimatickému NERVu se věnoval březnový seminář, který pořádala Kocmanová ve spolupráci s pirátským europoslancem Mikulášem Peksou. Akci udělil záštitu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého by měl mít orgán především funkci „konektora“, tedy propojovat vládu a ministerstva, ale také veřejnost a stakeholdery z různých sektorů.
Doporučení rady by se zároveň stala praktickým benchmarkem pro nastavování národních cílů. V případě, že by se vláda například odchýlila od doporučení Klimatické rady, rázem by měla povinnosti odůvodnit, proč se tak rozhodla.
Klíčovou vlastností by ale měla být právě nezávislost a vědecká záštita. A především životnost delší než jedno volební období. Jasná podoba, fungování nebo financování Klimatické rady je ale zatím jen předmětem debat. A shoda zdaleka nepanuje ani na tom, zda podobný orgán v Česku vůbec vytvořit.
Jinde v EU, přesněji řečeno zhruba v desítce zemí, už podobné orgány fungují. Německá klimatická rady například kromě národního dodržování uhlíkového rozpočtu dohlíží také na sociální dopady klimatických politiky. Dánové naopak přináší dobrou zkušenost se správným načasováním publikací klimatických doporučení rady. Ty dánská rada zveřejňuje v únoru, v dubnu je následuje report energetické agentury a na podzim přichází celkové zhodnocení od parlamentu, jak se ve snižování emisí daří postupovat.
Podobný orgán funguje také na evropské úrovni. Takzvaný Sbor pro klima má 15 členů, nenajdeme mezi nimi ale ani jednoho Čecha. A dokonce ani jednoho experta ze střední nebo východní Evropy. To by se ale podle Hladíka mělo (snad) v dohledné době změnit.
„Vyvíjíme spolu s bulharským ministrem životního prostředí Julianem Popovem iniciativu za zástupného odborníka z východních zemí. Lobbujeme za to, aby se v příštím období od roku 2026 rozšířily řady odborníků i o klimatology od nás,“ nechal se slyšet ministr.
Barbora Pištorová
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- Evropská komise 10. dubna shrne dosavadní průběh dialogů o čisté transformaci. Ty vede Komise se zástupci průmyslu ve snaze lepší implementace Zelené dohody pro Evropu.
- Ministři zodpovědní za energetiku se 15. a 16. dubna setkají v Bruselu. Jednat budou o energetické infrastruktuře.
- Poslanci Evropského parlamentu budou na malém plenární zasedání v Bruselu ve dnech 10. a 11. hlasovat o reformách v energetice, konkrétně o nařízení a směrnici pro trh s plynem a vodíkem, a nařízení a směrnici pro trh s elektřinou. Hlasovat budou také o certifikacích pro odstraňování uhlíku, snižování emisí u nákladních vozů nebo snižování emisí metanu v energetice.
- Poslední plenární zasedání současného mandátu Evropského parlamentu zasedne ve dnech 22. až 25. dubna. V úterý 23. dubna se bude hlasovat o aktu o průmyslu s nulovými emisemi, ve čtvrtek 25. dubna o nařízení o ekodesignu.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.