Před necelým půlrokem začala v Evropě fungovat nová regulace sociálních sítí známá pod zkratkou DSA – Digital Services Act, neboli akt o digitálních službách. Nyní prochází tato regulace první velkou zkouškou, kterou je atentát na předsedu slovenské vlády
Roberta Fica (Smer).
Sociální sítě krátce po atentátu zaplavila vlna dezinformací, například že za útok mohou Ukrajinci. Objevily se také příspěvky schvalující útok či vyvolávající nenávist jak vůči koaličním politikům, tak i vůči opozici a médiím. Právě toto chování má DSA na sociálních sítích omezovat, velkým on-line platformám totiž ukládá povinnost se s dezinformacemi a dalším nebezpečným obsahem vypořádat.
„Velmi velké online platformy mají povinnost průběžně analyzovat výskyt systémových rizik spojených s poskytováním jejich služeb. Systémová rizika zahrnují např. nepříznivé dopady na základní lidská práva, občanský diskurz, volební procesy či veřejnou bezpečnost,“ vysvětluje mluvčí Českého telekomunikačního úřadu
Barbora Havelková,
Evropská komise zahájila kvůli nedostatečné ochraně nezletilých řízení proti čínské aplikaci TikTok
V kontextu atentátu na slovenského premiéra jde nejen o dezinformace o útoku, ale také o šíření videí zobrazujících násilný obsah. Krátce po útoku totiž zaplavily sociální sítě přímo záběry střelby na Fica, které zveřejnila slovenská, ale i světová média.
„Smyslem pravidel je, aby on-line platformy negativní společenské jevy v on-line prostoru nepřiživovaly např. za účelem zvýšení dosahu příspěvků, nýbrž utlumovaly. Zmírňující opatření musí přijmout samotné platformy, Evropská komise následně vyhodnotí, zda byla účinná a přiměřená,“ dodává Havelková.
Komise věc řeší přímo se zástupci platforem
Jak potvrdil redakci Euractiv mluvčí Evropské komise
Thomas Regnier, unijní instituce situaci na sítích po střelbě aktivně monitorují. Situaci sledují jak interní zaměstnanci Komise, tak i diplomatické služby EU, která má pro účely boje s dezinformacemi zřízený
Systém rychlého varování. Ten může upozorňovat na důležité dezinformace národní úřady. Situaci monitoruje i Evropská observatoř digitálních médií (
EDMO).
Atentát na Fica se minulý týden stal i předmětem diskuse vedení sociálních sítích a dalších velmi velkých platforem se zástupci Evropské komise. Na diskusi byli zástupci Applu, Googlu, LinkedInu, Mety, Microsoftu, Pinterestu, Snapchatu, TikToku, Wikimedie, X a YouTubu.
Musk uvažuje o odchodu sociální sítě X z Evropské unie. Důvodem jsou pravidla DSA
Hlavním tématem diskuse však byly nadcházející volby do Evropského parlamentu. Zástupci sociálních sítí podle Regniera informovaly Komisi o několika konkrétních krocích, které v této souvislosti podnikly. Zavedly například nové zásady pro identifikaci a obsahu generativní umělé inteligence a posílily spolupráci s úřady a fact-checkery.
Mluvčí také potvrdil, že Komise zkoumala, jak jsou sociální sítě připravené na prudký nárůst nebezpečných příspěvků po incidentech, jakým byl právě atentát na Fica.
„Všechny společnosti potvrdily, že po těchto konkrétních událostech zvýšily svou ostražitost,“ doplňuje Regnier.
Komise podle vyjádření mluvčího pozorně sleduje vývoj a zůstává ostražitá, aby zajistila účinné a rázné prosazování DSA.
Snahu Komise převést pravidla DSA do praxe ukázal i vývoj posledních měsíců, kdy Komise spustila již tři řízení pro podezření z porušení pravidel. Řízení se týkají sociálních sítí X, Facebooku a Instagramu.
Pokud se prokáže pochybení sítí, Evropská komise může platformám uložit pokutu až do výše 6 % celosvětového ročního obratu.
Začíná platit Akt o digitálních službách, který má zkrotit Google či Amazon
Komise nesleduje jednotlivé dezinformace, ale systematická selhání
Jak konkrétně Komise dění na sociálních sítích monitoruje? Rozhodně se nezabývá jednotlivými příspěvky, vysvětluje mluvčí ČTÚ.
„Z událostí jako byl útok Hamásu na Izrael nebo střelba na pražské Filozofické fakultě víme, že Evropská komise nepátrá po konkrétních případech, kdy došlo k šíření dezinformací, ale zajímají ji ty důkazy, které svědčí o systematickém selhání interních mechanismů platforem. Tzn. sleduje reakční dobu platforem, počet a charakter problematických příspěvků,“ upřesňuje mluvčí ČTÚ Havelková.
Jak ale upozorňuje analytička platformy Access Now
Eliška Pírková, která se zaměřuje na bezpečnost na sociálních sítích, s bojem proti šíření dezinformací je Evropa teprve na začátku.
„Některá data ale už máme k dispozici. Není podstatné kolik dezinformací se dnes šíří, ale spíše data, která nám pomohou porozumět, jak dochází k jejich amplifikaci a zda opravdu existuje kauzální link mezi dezinformacemi, manipulací, radikalizací společnosti a skutečným násilím,“ popisuje Pírková.
TikTok chce zabránit dezinformacím, příští týden se její šéf sejde s Bretonem i Jourovou
„Dezinformace zde vždy byly, není to nový fenomén. I když platformy opravdu mohou mít skutečný negativní vliv na společnost, úspěch dezinformačních kampaní je komplikovanější. To, zda jedinec nebo určitá skupina podlehne dezinformacím, je přímo spojeno se socialně-kulturním kontextem té dané země, politickými názory nebo směřováním daného jednotlivce a dalšími faktory,“ vysvětluje Pírková.
„Platformy velmi přispívají k jejich rozšiřování, ale klást na nich veškerou vinu za polarizaci společnosti není správné,“ doplňuje analytička.
Přínosem DSA je nicméně i povinnost provozovatelů sociálních sítí zpřístupňovat data o dezinformacích i pro vědecké pracovníky a členy neziskových organizací. „Díky této nové povinnosti budeme schopni zkoumat co se opravdu na platformách děje a pochopit jaká řešení mohou být skutečně efektivní,“ uzavírá Pírková.
Meta nedělá dost proti dezinformacím, tvrdí Evropská komise
