PAŘÍŽ
Macron dal Ukrajině zelenou k útoku na některé ruské vojenské objekty. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý prohlásil, že Kyjev by měl mít možnost zaútočit na konkrétní ruské vojenské objekty, které slouží k odpalování raket na ukrajinské území. Podle něj jinak „posíláme Ukrajině zbraně, ale říkáme jim, že je nemohou použít“. Německo a Itálie jsou v této věci nadále proti.
Macron vystoupil na tiskové konferenci spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem jen několik minut před zahájením francouzsko-německé rady ministrů v Mesebergu.
Macron zopakoval, že francouzská doktrína vůči Ukrajině zůstává nezměněna: „Podporujeme Ukrajinu, aby se bránila a bránila své hranice, a nechceme žádnou eskalaci“. Dodal však, že ruská vojenská taktika se přizpůsobila, takže rakety jsou nyní na Ukrajinu odpalovány z vojenských základen v Rusku.
„Jak můžeme Ukrajincům vysvětlit, že musí chránit svá města, zejména Charkov, když jim zároveň říkáme, že se nemohou zaměřovat na základny, ze kterých jsou vypouštěny ruské rakety?“ řekl Macron.
Macron dal v úterý Ukrajině zelenou, aby „neutralizovala (…) identifikované cíle“, z nichž jsou rakety odpalovány. „Nesmíme jim ale dovolit, aby zasáhly jiné cíle, včetně civilní infrastruktury nebo jiných vojenských cílů“.
Macronovo prohlášení navazuje na slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga pro časopis The Economist z minulého týdne, že některá omezení EU by měla být zrušena a Ukrajina by měla mít možnost zasahovat cíle v Rusku. Více zde.
STOCKHOLM
Švédsko má pozastavit vysílání stíhaček Gripen na Ukrajinu, nyní jsou v kurzu americké F-16. Obrat k americkým stíhačkám F-16 oznámil v úterý švédský ministr obrany Pål Jonson. Oznámení přišlo po „intenzivních rozhovorech“ mezi zeměmi koalice, která pomáhá Ukrajině dodávkami letadel a systémů protivzdušné obrany.
„Ostatní země nás vyzvaly, abychom se systémem Gripen počkali. Souvisí to s tím, že se nyní soustředíme na zavedení systému F-16,“ řekl Jonson v úterý švédské tiskové agentuře TT.
Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Norsko již oznámily svůj záměr vyslat na Ukrajinu letouny F-16. Očekává se, že první letouny budou dodány ještě letos, což znamená, že Gripen bude muset počkat. (Charles Szumski | Euractiv.com)
LISABONPortugalsko možná také uzná palestinskou státnost. Palestinský velvyslanec v Lisabonu Nabíl Abuznájd v úterý vyjádřil naději, že Portugalsko by se mohlo brzy připojit ke Španělsku, Norsku a Irsku, a uznat Palestinu jako nezávislý a svrchovaný stát. Odkázal se přitom na několik žádostí, které portugalští poslanci v této souvislosti předložili vládě. (José Sousa Dias – edited by Pedro Sousa Carvalho | Lusa.pt)
VARŠAVA
Polsko posílí východní křídlo EU po útoku migranta na pohraničníka. Premiér Donald Tusk oznámil plány na posílení východního křídla EU poté, co žadatel o azyl pobodal polského pohraničníka při pokusu o překročení hranice s Běloruskem. Tusk oznámil, že na hranici budou nasazeni další vojáci. Službu by měli zahájit už ve středu ráno. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BUKUREŠŤ | BUDAPEŠŤ
Maďarský ministr doufá, že v europarlamentu po volbách přibude „mírových sil“. Demokratická aliance Maďarů v Rumunsku (UDMR) a vládnoucí strana Maďarska Fidesz vyjádřily společnou naději na větší zastoupení „promírových sil“ v Evropském parlamentu. V pondělí se pro to vyslovil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó, který vystoupil na společné tiskové konferenci s předsedou UDMR Hunorem Kelemenem v rumunském Târgu Mureș, informovala agentura Agerpres. Podle maďarského ministra zahraničí by hlas míru v Bruselu a Štrasburku mělo posílit více poslanců UDMR a Fideszu. (Catalina Mihai | Euractiv.ro)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.