Přinášíme velkou reportáž z volebních štábů Pirátů, koalice SPOLU, Přísahy a Motoristů i STANu. Kdo triumfoval a kdo naopak propadl? A jaká panovala ve štábech atmosféra? Přečtěte si dojmy redakce z volební noci.Přicházíme do volebního štábu Pirátů. Je neděle večer, osm hodin. Zatímco dřív pořádali Piráti setkání například na lodi, tentokrát jde o ulici poblíž Václavského náměstí – bar Swim. Právě na tomto místě Piráti tentokrát vztyčili vlajky svého štábu.V podvečer se tu schází řada známých tváří i novinářů. Usazujeme se uvnitř hudbou dunícího prostoru, objednáváme si limonády s lesním ovocem. Za moment přichází do neony osvíceného sálu Ivan Bartoš. Společně s ním a dalšími kolegy míříme mimo hluk a ptáme se na počet mandátů, na který si Piráti věří.„My jsme šli do voleb s tím, že bychom chtěli obhájit tři mandáty,“ odpovídá předseda Pirátů. Nutno podotknout, zhruba v půl deváté večer.Atmosféra ve štábu ale není vysloveně uvolněná, jak by její aranžmá mohlo napovídat. Lehký nesoulad do ní vnáší 12. jméno na kandidátce, Mikuláš Ferjenčík. Právě on podle některých členů štábu vnesl mezi hlavní kandidáty do Evropského parlamentu rozpor svou ambiciózní kampaní.„Z hlediska volebního výsledku to nebude mít tak značný dopad,“ sděluje nám k Ferjenčíkovu pokusu o skok na kandidátce místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová, zatímco v pozadí duní hudba z baru.Podotýká ale, že předsednictvo strany Ferjenčíkovi takové aktivity explicitně „zakázalo dělat“ – což ale poslanec z Poslanecké sněmovny ČR neuposlechnul. Důsledkem mohou být „systémová opatření“, aby se podobné situace neopakovaly například v kampani do české Poslanecké sněmovny.Je ale dost možné, že „kauza Ferjenčík“ na stole po konci eurovolebního období přeci jen nebude. Navzdory optimistickým odhadům a komentářům lídrů pirátské kandidátky, nebo slovům o udržení tří křesel, případně získání nového čtvrtého, si Piráti z volebního klání odnáší pouze jediný mandát. A Ferjenčík jeho vítězem není – připadá dosavadní europoslankyni Gregorové. Lídr kandidátky a vyhlašovaný kandidát na eurokomisaře Marcel Kolaja nebo karvinská hvězda Zuzana Klusová naopak nečekaně propadli.„Pevně doufám, že v pondělí bude ještě nějaká Evropa, ve které budeme chtít žít,“ okomentoval Mikuláš Peksa.Bude taková? Těžko říct. Politická mapa Evropy se během několika posledních dní, kdy napříč státy volby probíhaly, poměrně zásadně proměnila. A voliči dali zapravdu všem odhadům, které hovořily o příchodu radikálnější pravice.Ve spěchu se loučíme s Piráty a probíháme večerní Prahou, kde míjíme víkendové turisty. Ačkoli běžíme přes samé srdce Prahy, čas na fotku na Václavském náměstí nemáme. Na náměstí Republiky se vydáváme po ulici Truhlářská. To, že jsme blízko volebního štábu koalice SPOLU, napovídá i fakt, že na stejné ulici sídlí i samotná ODS. Před sídlem občanských demokratů už potkáváme lídra celé kandidátky, Alexandra Vondru. Ten si předtím, než se připojí ke svým příznivcům v hotelu Majestic na pravém břehu Truhlářské, užívá svou cigaretu. Vstup do hotelu je, v porovnání s Piráty, pompéznější. Ihned při vstupu na nás dýchá patos, s jakým zavedené strany takové akce pořádají. Na příchozí tu za malou fontánkou čeká dlouhý registrační stůl, u kterého si každý může najít, kam patří – akreditace zvlášť pro členy a příznivce ODS, TOP09 i KDU-ČSL. A média na konci stolu. Na dlouhých arších plných jmen (svou účast ve volebním štábu SPOLU potvrdilo přes 600 lidí včetně politiků i novinářů) nacházíme ta svá. S červenými pásky na rukou procházíme dál, otvírá se před námi společnost, kde je zábava v plném proudu. A v podstatě okamžitě potkáváme první známou tvář, kterou je Michaela Šojdrová, dosluhující europoslankyně za KDU-ČSL. Z jejího hlasu jakoby zněla jistá rezignovanost – přece jen, na další mandát míří až z devátého místa. „Snažili jsme do kampaně jít s maximálním nasazením. Za mnou je vidět práce. Pokud tam (v Evropském parlamentu) lidé chtějí mít zkušeného člověka (…), tak chci dál pokračovat. Prioritou je ale pro mě celek (…). Svůj úspěch nedávám na první místo.” Jako se starou přítelkyní a s přáním hodně úspěchů se loučíme a vydáváme se hledat další kandidáty. Najít někoho se ale ukazuje v takovém shluku lidí přinejmenším obtížné.Náhodou však narážíme na Ondřeje Koláře (TOP 09), šestku společné kandidátky. Jak hodnotí kampaň, ptáme se. „Vzhledem k tomu, že se mi chce poslední dva dny jenom spát, myslím, že dobrý. Dali jsme do toho maximum.“Dosavadní výsledky voleb ale komentovat zatím nechce, a tak jej raději necháváme, aby mohl jít zas svými stranickými kolegy. Rádi bychom ale mluvili ještě s někým z ODS, abychom měli koalici SPOLU kompletní.Druhého Ondřeje na kandidátce, tentokrát Ondřeje Krutílka, se nám podaří odchytit až skoro při našem odchodu před centrálou ODS. Tento „nevýrazný kandidát“, jak jej někteří komentátoři označili, pro svou kampaň prý udělal vše, co bylo v jeho silách.Do soudů před výsledky se nechtěl pouštět ani Krutílek. Nicméně podle něj záleží, kdo nasbírá většinu v EP. „Vyjednávání se povedou tak, aby ta budoucí většina v Evropském parlamentu byla racionálnější než většina v tom předchozím,“ komentuje Krutílek případná povolební vyjednávání.
Bomba, komentuje Šlachta zisk dvou mandátů
Na delší povídání už ale nezbývá čas. Z bašty stran vzývajících luxusní hotelová foyer, mramorové obklady a bohaté švédské stoly nás totiž čeká další přesun. Tím je rychlá cesta do štábu nové a neokoukané politické síly, koalice Přísaha a Motoristé sobě.Pro ten bylo vybráno holešovické výstaviště. Taktéž symbolické místo, kde se čas od času setkávají nejen příznivci všemožných výstav nebo designu, ale také automobilů. Jedno z nich je tam vystavené i teď – je jím Bugatti Chiron, které před jedním z menších pavilonů ležérně vítá všechny příchozí.Pár minut před jedenáctou dobíháme do štábu – právě v celou má Český statistický úřad uveřejnit oficiální výsledky a odhalit, které tváře budou během dalších pěti let reprezentovat Čechy v Evropském parlamentu.Nestihneme ani zahodit tašky a vzít si do ruky utopence, které na místě servírují – výsledky jsou venku a celý pavilon se dává do nadšeného ryku. Přísaha Roberta Šlachty a Motoristé sobě Petra Macinky získávají nečekaně místo v Evropském parlamentu. A to nejenom jedno, ale rovnou dvě.První z nich připadá proslavené hvězdě sociálních sítí a samozvanému expertovi na Green Deal, jak o sobě rád prohlašuje, Filipu Turkovi. Druhé připadá druhému jménu kandidátky Nikole Bartůšek.„Je to neočekávaný. Bomba. Přepsali jsme i v Česku politickou mapu. Nikdo nečekal, že dosáhneme něčeho takového,“ komentuje bezprostředně – a za doznívání songu Scarface, typického pro instagramová videa Turka – Robert Šlachta, předseda Přísahy.Nečekal jsem to, okomentoval Turek. „Voliči dali jasně najevo, jaký způsob politiky se jim líbí,“ dodal. Na rozdíl například od STANu nebo SPD proto jeho koalice neměla populistické, ale realistické pozice. Pro prosazování těchto pozic bude podle Turka vhodná konzervativní frakce ECR. Na otázku, jestli mu v této frakci nepřekáží právě ODS, Turek odpovídá odmítavě: „Saša (Alexandr) Vondra mi určitě nepřekáží.“ Tím, kdo podle Turka naopak brání v možné spolupráci, jsou koaliční partneři ODS, čili TOP 09 a KDU-ČSL. Ti jsou nicméně v jiné evropské frakci, u lidovců (EPP).Na otázku, jestli přistaveným bugatti plánuje jezdit do Bruselu, jak dřív avizoval, odpovídá, že ne. „Patří kamarádovi,“ komentuje a odkazuje tak na podnikatele v hazardu Richarda Chlada, kterému auto patří. „Je možné, že tam pojedu něčím s velkou uhlíkovou stopou a velkou spotřebou,“ směje se Turek.Na místo přijíždí novopečené europoslance podpořit také bývalý prezident a podporovatel Turka Václav Klaus starší. Komentář naší redakci dát odmítá. S další gratulací později večer doráží na místo také matador ODS Jan Zahradil.Jsme plní volebních výsledků a chceme ještě stihnout nasát atmosféru alespoň jednoho dalšího štábu. Po krátké taktické poradě, který štáb je teď nejblíž, objednáváme Bolt a vyrážíme do posledního stranického štábu, ke Starostům a osobnostem. Během cesty ještě podrobně zkoumáme výsledky voleb – kdo získal největší počet preferenčních hlasů (Klára Dostálová) nebo jaké strany si sáhnou na státní příspěvek, byť nedosáhly patřičné pětiprocentní hranice pro vstup do EP. Pečlivě také zkoumáme výsledky STANu.Výsledky voleb ale skrývají další dvě tajemství. Zaprvé, mezi 21 europoslanci chybí Petr Mach. Tedy libertariánská hvězda, která měla za úkol přilákat straně SPD další voliče. Namísto něj se mezi českými poslanci ve Štrasburku a Bruselu objevuje již známá tvář Ivana Davida. Voliči tak nejspíš projevili při kroužkování touhu nic na „staré dobré“ protestní SPD nic neměnit. Anebo rozhodli, že jsou s dosavadní prací a výkony poslance Davida dostatečně spokojení.Komentář členů SPD bohužel nepřinášíme – štáb SPD naší redakci bohužel nepotvrdil akreditaci.Zadruhé, vedle předsedkyně komunistů Kateřiny Konečné se do Evropského parlamentu dostal za koalici Stačilo! ještě jeden kandidát. Je jím Ondřej Dostál, dřívější člen Pirátů a nynější tvář levicového uskupení.
Z vládních stran jsme na tom nejlíp, říká ministr Dvořák
Do růžovo-žlutého štábu už přicházíme na samotném sklonku večera – řada lidí už je totiž na odchodu. Nově zvolenu Danuši Nerudovou už v podstatě míjíme ve dveřích. Na první pohled zde však, v porovnání s Piráty, panuje uvolněná nálada. Dvojka kandidátky Jan Farský slaví se svými kolegy a příznivci. „Chtěl jsem, abychom šli před deset procent. A dával jsem si to za úkol jako ten, kdo to měl na starosti,“ odpovídá na naši otázku Farský ve svém zřejmě posledním rozhovoru večera. Druhým dechem však dodává, že se STANu podařilo zdvojnásobit počet europoslanců.Z kampaně se místy zdálo, že úhlavním nepřítelem STANu byl Filip Turek. S ním měla velkou animozitu lídryně Nerudová, společně se setkali i v jednom předvolebních duelů. Nepřispěla však taková publicita volebnímu výsledku Turka?„Když si projdete sociální sítě, bylo evidentní, že přes nás chtěli (Přísaha a Motoristé) dosáhnout zviditelnění, což se jim před pár měsíci dařilo, což potvrdily i výsledky studentských voleb. (…) My jsme byli ti, kteří vzali na sebe to, že je demaskovali,“ ohrazuje se Farský. V tom s ním souhlasí i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.Z vládních stran jsme na tom vlastně nejlíp, komentuje ministr. „Jsme jediná strana, která má víc než v posledních volbách.“ Je to pravda. Zatímco z(ne)přátelení Piráti dokonce o dva mandáty přišli a koalice SPOLu stejně tak, STAN si polepšil. A to dokonce o 100 procent.Sérii volebních rozhovorů končíme s nejmladším kandidátem, Adamem Trunečkou. Ačkoli se do Evropského parlamentu neprobojoval, u voličů utržil úctyhodných 12 144 hlasů. „Mám z toho obrovskou radost. Beru to s velkou pokorou a jako velkou zodpovědnost do budoucna” raduje se s úsměvem na tváři Trunečka.A co bude s Trunečkou dál? „Za pár hodin letím do Bruselu jako takový předvoj, abych tam zařizoval technické věci pro Starosty. Uvidíme, co bude po tom. Každopádně je to ale výsledek, se kterým nechci skončit. Naopak, chci v budoucnu znovu kandidovat,“ končí odhodlaně.
Předpovědi se naplnily
Odhodlání bude potřeba, přinejmenším pokud jde o liberální síly v Evropě. Předpovědi o více pravicové Evropě se totiž naplnily. Zatímco v Česku se voliči odhodlali podpořit více alternativní, pravicové strany, jako jsou Přísaha a Motoristé sobě, nebo extremističtější komunisté v koalici Stačilo, jiné země Evropy sledují podobný trend.Úspěch zaznamenala například Alternativa pro Německo (AfD). Ta navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě za koalicí CDU/CSU. V Rakousku pak dokonce na prvním místě skončila konzervativní, krajně pravicová Svobodná strana Rakouska.Ve Francii taktéž na prvním místě s významným náskokem skončilo Národní sdružení Marine Le Pen, které získalo celkem 31,5 procenta. V návaznosti na tento výsledek francouzský prezident Emmanuel Macron rozpustil parlament.Další otřes zažila také vláda v Belgii. Její premiér Alexander De Croo prohlásil, že odstoupí z funkce premiéra poté, co jeho středopravicová strana zaznamenala prohru tváří v tvář taktéž krajně pravicové straně Vlámských nacionalistů.
