Prezidenti a premiéři členských zemí EU budou dnes na neformálním summitu v Bruselu řešit otázku obsazení nejvyšších postů v institucích EU – tzv. tob jobs. Vše zatím nasvědčuje tomu, že klíčovou pozici v čele Evropské komise by měla opět získat dosavadní šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyen z Evropské lidové strany (EPP) – právě lidovci jsou totiž vítězem nedávných voleb do Evropského parlamentu.
Jaké pozice se rozdělují?
Lídři zemí EU by se měli dohodnout na tom, kdo povede v dalších letech Evropskou komisi, Evropskou radu, kde se setkávají právě lídři EU, a kdo bude vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Součástí dohody může být také obsazení předsedy Evropského parlamentu, o tom však hlasují nikoliv členské země, ale europoslanci.
Co bude pro obsazení pozic rozhodující?
Do obsazení klíčových postů promluví tři hlavní kritéria – výsledek voleb, rovnost pohlaví a geografická vyváženost. K důležitým pozicím by se tak měly dostat nejsilnější evropské politické strany, alespoň jedna žena a také nejméně jeden zástupce ze zemí mimo západní Evropu.
Podle zákládajících Smluv EU by měl předseda Evropské komise pocházet ze strany, která zvítězila v evropských volbách – tedy z Evropské lidové strany. Na druhém místě se umístili socialisté a na třetím liberálové, právě těmto politickým proudům by tak měly připadnout další dva klíčové posty. Do obsazování by nicméně mohli výrazně promluvit i konzervativci, kteří ve volbách posílili. Pokud by nedostali žádný „tob job“, budou aspirovat minimálně na nějaká vlivná portfolia v nové Evropské komisi.
Jak se bude rozhodovat?
Dnešní neformální večeře lídrů EU má připravit půdu pro oficiální a rozhodující summit, který se odehraje 27. a 28. června. Od dnešního setkání lze tedy očekávat vážnou diskusi a předběžné rozdělení funkcí, avšak bez konkrétních závěrů.
Kandidáti a kandidátky na „tob jobs“ potřebují podporu kvalifikované většiny zemí, musí je tedy schválit alespoň 15 z 27 lídrů zemí EU, které reprezentují minimálně 65 % populace EU. Při obsazování postu šéfa či šéfky Evropské komise je také třeba zohlednit, že kandidát musí projít i většinovým hlasováním Evropského parlamentu – to by se mohlo odehrát již 18. července.
Z diplomatických zdrojů server Euractiv vyplývá, že je snaha naráz schválit celý „balíček“ pozic tak, aby byla naplněna výše uvedená kritéria.
Kdo patří mezi favority?
Evropská komise
Ursula von der Leyen – dosavadní šéfka Evropské komise by chtěla ve své funkci pokračovat. Z dosavadních vyjádření lídrů EU je patrné, že nikdo proti tomu nemá velké námitky, s výjimkou maďarského premiéra Viktora Orbána. Jeho souhlas ale není zapotřebí, neboť von der Leyen by měla stačit podpora kvalifikované většiny.Mario Draghi – francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno prohlásil, že významné pozice v EU by se mohl chopit také bývalý italský premiér a ex-šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Macron se teď nicméně musí soustředit na řešení problémů na domácí politické scéně a je tak možné, že při obsazování pozic nebude hrát příliš významnou roli. Samotný Draghi by byl zřejmě pro řadu lídrů přijatelný, von der Leyen je nicméně hlavní favoritkou.Kyriakos Mitsotakis – jméno řeckého lidoveckého premiéra měl podle serveru Politico položit na stůl dosluhující předseda Evropské rady Charles Michel, aby zabránil znovuzvolení jeho politické „sokyně“ Ursuly von der Leyen. Michelova mluvčí ale článek serveru Politico na sociální síti X označila za lživý. V textu se mimo jiné píše o tom, že Michel von der Leyen na dnešní večeři záměrně nepozval.
Evropská rada
António Costa – bývalý portugalský premiér si jako zástupce socialistů brousí zuby na post šéfa Evropské rady, předsedal by tak jednáním lídrů EU. Costa musel na konci loňského roku odstoupit ze své premiérské funkce poté, co jeho vládu zasáhl korupční skandál. Samotný Costa ale z ničeho obviněn nebyl. Jako bývalý premiér a socialista splňuje hlavní předpoklad pro zisk funkce.Mette Frederiksen – dánská premiérka a sociální demokratka patřila mezi diskutovaná jména v souvislosti s funkcí generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO), dnes je však více skloňována jako možná předsedkyně Evropské rady.
Evropská diplomacie
Kaja Kallas – estonská premiérka Kaja Kallas má rovněž ambice obsadit některý z předních evropských postů. Jako reprezentantka východní Evropy, žena a liberálka splňuje hlavní kritéria pro to, aby se stala vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.Xavier Bettel – bývalý lucemburský premiér a liberál Bettel má mezi lídry EU dobrou pověst a patřil k oblíbeným politikům, i on se tak objevuje mezi diskutovanými jmény.Alexander De Croo – bývalý belgický premiér pohořel v nedávných volbách, jako uznávaný politik a zástupce evropských liberálů by však mohl mít šanci post šéfa evropské diplomacie obsadit.
