Ministři zemědělství členských zemí EU v pondělí (24. června) jednali o budoucnosti zemědělského sektoru. Pod vedením belgického předsednictví se dohodli na konkrétních bodech, které budou moci předat novému vedení Evropské komise.
Podle belgického ministra zemědělství Davida Clarinvala je součástí dohody důraz na konkurenceschopnost zemědělského sektoru a podporu mladých zemědělců.
„A také zajištění vyváženosti mezinárodních obchodních transakcí. Právě to byly problémy, na které upozornily farmáři během krize a my si chceme být jisti tím, že do dalších jednání o implementaci společné zemědělské politiky EU přineseme jasné odpovědi,“ vysvětlil belgický politik po jednání Rady ministrů v Lucemburku.
Dle závěrů belgického předsednictví hraje zemědělství klíčovou roli při zajišťování potravinové bezpečnosti a strategické autonomie. Na druhou stranu ale čelí četným problémům, jako jsou změny klimatu, geopolitické napětí, nedostatečná ziskovost a administrativní zátěž.
Česko diskusi o budoucnosti zemědělské politiky ocenilo, informovalo ministerstvo zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) přitom zdůraznil, že zemědělská politika se musí do budoucna dále zjednodušovat a zatraktivňovat pro mladé lidi. Jejím cílem by také měla být podpora investic do moderních technologií.
„Je třeba hledat rovnováhu mezi naplňováním všech zelených cílů a základní podstatou zemědělské činnosti, tedy zajištění dostatku kvalitních a bezpečných potravin,“ uvedl po jednání ministr Výborný.
Tématem byla podle Výborného také potřeba adekvátního financování společné zemědělské politiky EU. Ta tvoří necelou třetinu celkového evropské rozpočtového rámce pro období 2021-2027, tedy zhruba 386 miliard eur. Zemědělství se však vypořádává s celou škálou problémů, včetně dopadů klimatických změn, což vyvolává na rozpočet nemalý tlak.
Další peníze směřují na environmentální opatření či lepší životní podmínky zvířat – a podobně tomu bude i v následujících letech. Potvrdil to dříve i evropský komisař pro zemědělství, Janusz Wojciechowski.
„V letech 2023 až 2027 bude téměř 98 miliard eur z CAP (což představuje 32 % celkových výdajů) věnováno na dosažení environmentálních a welfare benefitů,“ potvrdil v polovině června Wojciechowski.
Co se týče období po roce 2027, podle eurokomisaře pro zemědělství jsou priority financování jasné.
„Prvním úkolem je zajistit bezpečnost a cenovou dostupnost potravin. To je základní funkce zemědělství a zásadní požadavek našich občanů,“ uvedl Wojciechowski. Dále zdůraznil nutnost pokračování podpory pro mladé a nové farmáře, zajištění ekonomické životaschopnosti farem a ochranu klimatu a biodiverzity.
Důležitým aspektem budoucí zemědělské politiky je také podpora venkova a zajištění spravedlivého příjmu pro farmáře. Wojciechowski zdůraznil, že v roce 2023 činil příjem z farmářství pouze 60 % průměrné mzdy v ostatních částech ekonomiky.
„Mezi lety 2010 a 2020 jsme ztratili tři miliony farem v Evropské unii, což odpovídá zhruba 800 farem, které zmizely každý den. Tento trend nemůžeme nechat pokračovat,“ varoval.
Přislíbil také lepší balanc při vyjednávání podmínek mezinárodních obchodních dohod se třetími zeměmi. Narážel tak především na odpor zemědělců vůči obchodní dohodě se zeměmi Mercosuru. „EU je světovým lídrem v exportu zemědělských produktů, takže spolupráce a komunikace s partnery je nezbytná,“ uvedl komisař.
