Tento článek je součástí Special Reportu: České priority v evropské politice 2024
Většina evropských zelených opatření a cílů pro rok 2030 se již naplňuje v praxi, a pro revizi tak nezbývá moc prostoru, zaznělo v debatě o Green Dealu, kterou uspořádal server Euractiv.cz v rámci konference České priority v evropské politice. Zelená dohoda Evropské unie vznikala v nevědomosti, co bude, uvedl diskusi Karel Havlíček (ANO), místopředseda Poslanecké sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu.
„Netušili jsme nic o energetické krizi, o nadcházející válce na Ukrajině a všech dalších negativních faktorech, které na nás dopadnou. Evropa tak měla velkou touhu skutečně udělat něco zásadního vůči klimatické změně a principiálně si myslím, že na tom, že se vytyčily nějaké cíle v oblasti budoucího klimatu, není nic špatného. Naopak, kdokoliv, kdyby toto popíral, tak si myslím, že není úplně při smyslech,“ říká Havlíček.
Právě za tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO), ve které byl Havlíček ministrem, přijali lídři zemí EU strategii Green Deal, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Stalo se tak v prosinci roku 2019, tedy ještě před pandemií covidu-19 a vypuknutím války na Ukrajině. Cíle nicméně lídři EU potvrdili opakovaně i v průběhu těchto dvou krizí.Dekarbo Brief: Kam se poděl Green Deal?
99 % zelených opatření pro rok 2030 je už schválených
S tezí o změně okolností oproti roku 2019 souhlasil i Jiří Koželouh, ředitel programu Klima, energie a odpady v neziskové organizaci Hnutí Duha. „Myslím si, že jsme opravdu v jiné situaci, než když byl (Green Deal) přijat. Vývoj nám ukázal, že se potřebujeme daleko více bavit o soběstačnosti nejen v energetice, ale i třeba v oblasti surovin,“ uvedl Koželouh. Jak ale upozornil ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu z ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický, i když je jiná realita, než byla v roce 2019 při schvalování cílů Green Dealu, prostor pro úpravu opatření už moc není. „Co se týká období do roku 2030 a balíčku Fit For 55 (balíček opatření, které mají vést k 55% snížení emisí v EU do konce této dekády), tak je potřeba si uvědomit, že je víceméně 99 % věcí schváleno a prostor pro úpravy je poměrně malý. Zároveň je potřeba si uvědomit, a to často v diskuzích moc nezaznívá, že celý balíček dohromady se vlastně naplňuje,” řekl Zámyslický, který je na ministerstvu zároveň i zástupcem vrchního ředitele sekce ochrany klimatu. Diskutující také reflektovali předvolební kampaň do evropských voleb. Podle nich se téma Green Dealu politizovalo a politici slibovali nesplnitelné body. Třeba Zámyslický v tomto kontextu uvedl, že sice očekává reflexi některých bodů zelené politiky, ale bude to podle něj „evoluce, spíš než revoluce”. Podobně se vyjádřil také Michal Čejka, odborný poradce Centra pasivního domu. „Téma Green Dealu polarizujeme a politizujeme. A tak se vysilujeme na polarizaci, než abychom se věnovali pozitivnosti tématu. Chybí nám vlastní názor,” dodal Čejka.Řekneme A, ale nedodáme B. Dezinformace o Green Dealu stojí na zamlčování souvislostíPetr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, nicméně upozornil, že nadšení ze zelených regulací bylo až „přehnané”. „Úsloví Green Deal budu hájit. Kdo říká, že se planeta neotepluje, je populista nebo lhář. Ale potřebujeme Real Deal. Nezpochybňuji směr, ale pojďme se na to dívat realisticky a pojmenovat, co je nesmysl. Cíle pro rok 2040 třeba splnit technicky nemůžeme,” uvedl Jonák s tím, že Česko třeba nemá dostatečnou vodíkovou infrastrukturu, se kterou některé dílčí cíle přijaté v rámci evropských regulací počítají. K opravování již přijatých regulací se ale Zámyslický staví opatrně. „Jedna věc je legislativa, tam už není moc prostoru. Záleží na nové Komisi a nových komisařích. Do roku 2030 je legislativa uzavřená a není moc prostoru pro revizní klauzule. Je však potřeba se rozhodovat na základě analýz dopadů a faktů,” uvedl zástupce ministerstva životního prostředí. Podle něj je důležitá rychlá a efektivní transpozice evropského práva, adekvátní česká legislativa a také funkční Národní energeticko-klimatický plán. „Musíme se rozhodnout, jakou cestou chce Česko jít, a tím dát signál trhu a občanům,” dodal ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu.
Horecký: Prvním krokem po volbách by měla být revize Green Dealu
Evropa se musí rozhodnout, kam kráčí
S tím souhlasí i bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Evropa se podle něj musí rozhodnout, kam kráčí. „Nesmí se bát zásadních rozhodnutí. Musí si ale zároveň dát pozor na jeden moment, a to když to celé začne padat a firmy začnou ztrácet půdu pod nohama. Firmy už ztratily konkurenceschopnost vůči Číně a USA, před deseti lety byla evropská ekonomika čtvrtinou té celosvětové. Dnes už je to jen šestina,” upozornil Havlíček. Evropa podle Jonáka ze Svazu průmyslu a dopravy aktuálně nebezpečně „koketuje mezi dekarbonizací a deindustrializací”. „Části Green Dealu jsou bez větších rozporů, cítíme velkou potřebu Evropy masivně budovat OZE a propojovat sítě. Ale součástí Green Dealu je i plán energetických úspor a ten se nepovedl,” prohlásil Jonák. „Poslední dvě období byly z hlediska regulace rozmáchlé. Po regulační éře by měla nastat implementační éra, a ne se zabývat dalšími cíli, jako těmi pro rok 2040,” dodal s narážkou na nedávné doporučení Komise snížit emise do roku 2040 o 90 procent. Konkrétní návrh však zatím na stole není a měla by s ním přijít až nová exekutiva, jejíž vznik se očekává letos v listopadu. Následující pětileté funkční období institucí EU bude podle účastníků diskuse pro další vývoj zelené politiky důležité. Podle Zámyslického z ministerstva životního prostředí bude jedna část legislativního řetězce, Evropský parlamentu, konzervativnější. „Doposud je (europoslance) moc nezajímal dopad regulací, jen se snažili trumfnout Evropskou komisi a být víc ambicióznější. Někdy nám to až nedávalo logiku. Teď očekávám, že jejich představa o dalších letech bude realističtější.”Nejen brzdění Green Dealu. Nový europarlament bude řešit i obranu nebo AI„Konec vysoce ambiciózních cílů” očekává i Havlíček. „Parlament bude konzervativnější a pragmatičtější,” dodal. Podle Čejky z Centra pasivního domu bude v následujících letech kladen větší důraz na dialog mezi různými aktéry, s čímž souhlasil i Jiří Koželouh, expert Hnutí Duha. „Posun bude, ale revoluce nebude,” uzavřel expert s tím, že do budoucna očekává spíše takovou kombinaci opatření, která bude nejen bojovat proti změnám klimatu, ale také podporovat evropskou konkurenceschopnost.
