První rezoluce nově složeného Evropského parlamentu (EP) se věnovala válce na Ukrajině. Europoslanci se shodli na nutnosti podporovat Ukrajinu a opětovně odsoudili ruskou agresi. Zkritizovali také předsedu zakládající strany frakce Patriotů pro Evropu Viktora Orbána za cestu do Ruska.
Europarlament přichází s rezolucí, která by měla zaručit pomoc Ukrajině do budoucna, pronesl při parlamentní debatě polský europoslanec z lidovecké frakce (EPP) Martin Schirdewan. Krok je podle něj v souladu s hlavním bezpečnostním zájmem Evropy, tedy aby se Ukrajina Rusku úspěšně bránila.
Úplně první usnesení v novém funkčním období EP potvrzuje nejen pokračování podpory Ukrajiny, ale zdůrazňuje také její právo na sebeurčení a nezávislost a odsuzuje ruskou agresi. Rezoluci EP schválil 495 hlasy. Celkem 137 europoslanců bylo proti návrhu, 47 se jich zdrželo.
Součástí usnesení je také výzva, aby se všechny členské státy EU a spojenci NATO zavázali k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 procenta svého HDP ročně.
„Myslím, že je velmi dobře, že se první rezoluce tohoto europarlamentu týká Ukrajiny,“ uvedla na debatě pořádané redakcí Euractiv.cz česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová (Greens/EFA).
S tím, že právě taková symbolika je důležitá, souhlasil také Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP). „Je důležité, že si Evropa (Evropský parlamentu) dá na začátek svého mandátu pozici k Ukrajině a podle toho se pět let pojede,“ uvedl.
Získá von der Leyen podporu europoslanců? Sledujte diskusi Gregorové, Konečné a Zdechovského
První usnesení, první kritika Orbána a „jeho“ frakce
Přestože většina poslanců EP stojí za pokračováním pomoci Ukrajině, zdaleka to nejsou všichni.
Naopak za „neskutečné“ považuje prioritizování Ukrajiny nezařazená poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Podle ní by se EU měla soustředit na své vlastní domácí problémy.
Mezi odpůrce současné podpory patří také poslanci frakce Patrioti pro Evropu. Právě ti se stali na prvním jednání Evropského parlamentu hlavním terčem kritiky.
Součástí rezoluce je totiž odsouzení diplomatických cest předsedy maďarské strany Fidesz, která frakci Patriotů spoluzakládala, Viktora Orbána. Ten v posledních týdnech zavítal nejen do Kyjeva, ale také do Moskvy nebo Pekingu. Maďarsko v současné době předsedá Radě EU, a Orbán tak cestu pojal nejen jako reprezentaci Maďarska, ale všech 27 členů EU. Svědčí o tom například to, že fotografie z cest prezentované na sociálních sítích nesou logo maďarského předsednictví. Ovšem bez mandátu – a navzdory nesouhlasu ostatních zemí.
„Jsme svědky toho, že se členové extrémní pravice zde v parlamentu stávají Putinovými komplici,“ okomentovala před poslanci španělská místopředsedkyně socialistů Iratxe García Pérez (S&D).
„Před několika dny se šéf těchto falešných Patriotů setkal s Putinem a prohlašoval, že má nějaký mírový plán. Ten ale nikdo neznal a v podstatě podporuje ruský expansionismus,“ zkritizovala Pérez.
Orbán tak podle některých europoslanců ohrožuje pověst Evropy. A to navíc „v době, kdy Putin bombarduje dětskou nemocnici“, zdůraznila Valérie Hayer, francouzská europoslankyně z frakce Renew.
Europoslanci za sebou mají první rezoluci nového EP. Vyjádřili v ní ochotu pokračovat v podpoře Ukrajiny 🇺🇦 Zkritizovali zároveň diplomatické cesty @PM_ViktorOrban. pic.twitter.com/MjMLhfD8OK
— Barbora Pištorová (@BPistorova) July 17, 2024
Rezoluce EU nemá kárat Orbána, myslí si Bartůšek
Patrioti sice považují ruskou agresi za „závažnou chybu“, přednesl na plénu francouzský europoslanec Národního sdružení a lídr Patriotů Jordan Bardella. Nepodporují ale další dodávky zbraní a munice a volají po diplomatickém řešení konfliktu, jak nastiňuje i návrh jejich vlastní rezoluce, který má redakce k dispozici.
Rezoluce europarlamentu navíc podle Bardelly „ohrožuje jednotu EU“, když kritizuje diplomatické návštěvy maďarského premiéra.
Rezoluci Evropského parlamentu, jak ji společně navrhli lidovci, socialisté, konzervativci, liberálové i zelení, tak většina Patriotů odmítla.
„Přijde mi velmi nešťastné, že rezoluce, kterou navrhují poslanci EPP, ECR, Renew, Zelených a Socialistů spojuje podporu Ukrajiny se zvláštním návrhem na trestání politika jiného členského státu EU,“ okomentovala pro redakci česká europoslankyně Patriotů Nikola Bartůšek (Přísaha).
Podle Bartůšek je ale nefér obviňovat frakci z toho, že stojí na straně Putina jen kvůli tomu, že nechce pokárat Orbána za jeho diplomatická jednání, vysvětlila. „S částí bodů této deklarace bych neměla problém, s částí ano, nicméně jako celek je to velmi nešťastné a Ukrajině to nijak nepomůže, ani symbolicky,“ dodala.
Bartůšek se proto při volbě zdržela, stejně jako například lídryně ANO Klára Dostálová, která je rovněž členkou Patriotů. Koaliční kolega Filip Turek (za Motoristé sobě) hlasoval proti návrhu, společně s Ivanem Davidem (SPD, Evropa suverénních národů), Ondřejem Dostálem (Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, nazávislý) a Kateřinou Konečnou.Kritický postoj k usnesení měli také europoslanci z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů. Dodávání zbraní nepřineslo žádný mír, ale naopak přiblížilo státy EU ještě více válce, uvedl na plénu europoslanec Alternativy pro Německo a člen frakce Evropa suverénních národů René Aust.
EU by proto měla změnit svou strategii a pustit se do mírových jednání. „Jsem Viktoru Orbánovi vděčný za to, že převzal odpovědnost a politické vedení,“ uvedl. Orbán tak podle Austa jedná v zájmu demokracie a navzdory politickému odporu. „Je lepší strpět hodiny a hodiny jednání než jedinou minutu střílení,“ zakončil.
With Russia’s war against Ukraine raging on, Parliament has reconfirmed its view that the EU must continue to support Kyiv for as long as it takes until victory.
— European Parliament (@Europarl_EN) July 17, 2024
Read more: https://t.co/k3QjeYMbO0 pic.twitter.com/qCI2idLrAv