🍀 Pět minut po dvanácté
Těm, kdo alespoň po očku sledují klimatickou politiku, se mohl začátek léta zdát poněkud nešťastným. Přestože průměrná teplota v Evropě opět láme rekordy – což je v posledních letech už prakticky nadužívanou, nicméně stále platnou frází –, v Česku se s rozjezdem prázdnin po delší době spustila debata o smysluplnosti dekarbonizace.
Veřejným prostorem tak létala slovní spojení jako „zelený teror“ nebo „český Green Deal“.
Je namístě debatovat o podobě klimatických politik? Jednoznačně ano – jedná se o klíčovou proměnu, která má bez nadsázky potenciál ovlivnit život v Česku. Už mnohem méně souhlasně ale lze odpovědět na otázku, jestli je Česku ku prospěchu takhle vyhrocená rétorika. A to ke všemu pět minut po dvanácté. O budoucnosti zelené transformace Česka se totiž jedná již přinejmenším měsíce, ne-li roky.
Nyní se rozbuškou stal odklad formálního „odklepnutí“ tří strategických dokumentů, pro který se vláda rozhodla v průběhu července. Ty společně řeší, jak postupně snižovat emise Česka v celé řadě sektorů, tak aby splnilo klimatické a energetické cíle přijaté na úrovni EU. Stanovují tak například cíle pro výstavbu obnovitelných zdrojů, zateplování domů nebo snižování emisí v oblasti zemědělství.
Vedle dokumentů ale měla vláda schválit také aktualizaci systému emisních povolenek, která by povolenky rozšířila nově také na benzin a naftu či budovy, tzv. ETS 2.
Systém ETS 1 se totiž ukázal jako efektivní způsob, jak motivovat podniky, aby snižovaly své emise. A nyní se proto podobný princip bude kromě podniků aplikovat také na domácnosti. Systém ETS 2 by tak měl podle předpokladů Evropské komise snížit emise EU do roku 2030 o dalších 42 procent ve srovnání s rokem 2005.
Transponování směrnice o ETS 2 mělo deadline na konci července, ze všech států EU jej ale dodrželo jen Rakousko.
Podle Vojtěcha Pecky, analytika Asociace pro mezinárodní otázky a autora knihy o klimatických dezinformacích, celá debata o zelených opatřeních kompletně opomíjí důležitý kontext. Tedy to, co se na planetě ve skutečnosti odehrává.
„Znepokojující jsou hlavně výhledy do budoucnosti, které ukazují, že bez zkrocení fosilních emisí oteplení bude ještě několikanásobné,“ okomentoval Pecka. „To by prakticky jistě vedlo k velmi závažným, negativním a nebezpečným ekonomickým, bezpečnostním a environmentálním dopadům.“
„Bohužel ale v tomto konkrétním případě se obtížně zbavuje dojmu, že ve skandalizujícím informování nehrají roli zájmy spojené s fosilním průmyslem,“ dodal analytik. Řada ze skandalizujících titulků totiž podle něj pochází z největšího mediálního domu Czech News Center, který má roční má dosah skoro 4 miliony čtenářů a který vlastní Daniel Křetínský. „Tedy muž, který vsadil stovky miliard na zpomalení či zablokování evropské klimatické politiky,“ dodal.
Zatímco v součtu jsou klimatická opatření podle Pecky výhodná, protože zabrání rozsáhlým destruktivním dopadům klimatické změny, tak zisky fosilních hráčů jsou naopak v bezprostředním ohrožení. „Takto silný střet zájmů v největším z mediálních domů v České republice vysílá velmi zneklidňující signál o schopnosti vést nad řešením klimatické krize racionální veřejnou debatu,“ myslí si Pecka.
Zkušenosti ze zahraničí navíc podle něj ukazují, že silné fosilní zájmy se nerozpakují vést masivní a dlouhodobé dezinformační kampaně proti klimatické vědě i opatřením na ochranu klimatu. „Je tak důvod se domnívat, že tato schopnost zahlcovat informační prostor klamy, manipulacemi a dezinformacemi je jeden z klíčových důvodů, proč politika ochrany klimatu postupuje tak pomalu, i když hlavní osu problému – i jeho řešení – známe již desítky let,“ zdůraznil.
Co by tedy debatě naopak mohlo prospět? Větší transparentnost a menší kličky kolem schvalování klíčových dokumentů. S tím se pojí i průběh schvalování zákonů, které systém ETS 2 převedou do práva ČR.
Namísto přepsání celé směrnice do českých zákonů najednou, by totiž mohla vláda volit salámovou metodu. Prozatím by se tak do českého práva přenesla jen povinnost prodejců registrovat např. prodané množství pohonných hmot. Zato platební povinnost, která má ceny paliv uměle navyšovat a která se výsledně promítne i do účtenky konečného spotřebitele, by se do zákona zanesla až později.
„Pokud chce česká vláda zajistit předvídatelnost pro domácnosti a podniky v tom, jak se jich zavedení ETS 2 dotkne, měla by směrnici transponovat najednou,“ uvedla na dotaz redakce analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová.
Rok 2027, kdy by měl systém ETS 2 vejít v platnost, totiž podle ní není daleko. Vláda by proto měla tuto dobu využít na přípravu jednak implementace samotného opatření, a jednak plánu dekarbonizace dotčených sektorů budov a silniční dopravy a podpory těch, kterých se zavedení povolenek v těchto sektorech dotkne nejvíce.
„ETS 2 totiž neznamená jenom zpoplatnění emisí, ale i výnosy, které budou pro tyto účely k dispozici,“ připomněla Kolouchová. Tyto peníze by pak měly směřovat k těm nejpotřebnějším. Tedy těm, kterým hrozí nebezpečí energetické nebo dopravní chudoby. Pomoc by k občanům měla doputovat skrze Sociální klimatický fond nebo Státní fond životního prostředí ČR.
Systém ETS 2 má navíc na rozdíl od ETS 1 nastavený strop, který bude cenu povolenek automaticky snižovat, pokud by jejich cena vystoupala nad 45 eur na více jak dva měsíce.
Pohádky o „zeleném teroru“, který Čechům definitivně vyluxuje peněženky, tak dávají smysl o to méně. Nic to ale nemění na skutečnosti, že se dobře píší. Nebo čtou.
Barbora Pištorová
🎞️ Video: Nastane v roce 2035 konec aut se spalovacími motory?
Jedním z témat voleb do Evropského parlamentu, které bez nadsázky vyhrálo některým stranám volby, se stal tzv. zákaz spalovacích motorů. Co ale ve skutečnosti obsahuje? A jaká jsou očekávání od roku 2026, kdy má dojít k vyhodnocení, zda je konec prodeje nových aut s nenulovými emisemi do roku 2035 splnitelný? Sledujte další díl video seriálu Zelený kód, který doprovází i kratší shrnutí v podobě článku.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Opětovně zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen potvrdila, že schválený cíl klimatické neutrality do roku 2050 a 55% snížení emisí do roku 2030 platí i nadále. Chce také navrhnout „mezicíl“ 90% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2040. Zároveň ale přislíbila, že nová Evropská komise se zaměří na investice a konkurenceschopnost.
- Podle Evropské environmentální kanceláře, neziskové organizace zaměřené na klima a životní prostředí, lze potřeby EU v oblasti obnovitelných zdrojů naplnit bez toho, aby byla ohrožena produkce potravin nebo ochrana přírody.
- Průmyslová asociace EHPA zveřejnila nová data, podle níž došlo v Evropě v roce 2023 k propadu prodeje tepelných čerpadel. Ty mají přitom hrát důležitou roli při dekarbonizaci vytápění a chlazení budov.
- Evropský účetní dvůr kritizuje Evropskou komisi za to, že stanovila nesplnitelné cíle pro výrobu a dovoz vodíku do roku 2030.
- Pondělí 22. července bylo nejteplejším zaznamenaným dnem v moderní historii Země. Vyplývá to z předběžných údajů Copernicus Climate Change Service, která sleduje globální počasí od roku 1940.
- Vlny veder u nás způsobují více úmrtí než dopravní nehody, řekl rakouský expert na klima v rozhovoru pro Euractiv.cz.
- Pokud se soustředíme úzce na klimatickou politiku, nebudeme schopni se posunout dál. Posunout se musíme i v sociální dimenzi, řekla pro Euractiv.cz Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA.
- Serveru Euractiv.cz poskytl rozhovor také Jamie Hyneman, známý z pořadu Bořiči mýtů. „Problém není v technologii. Není to počasí, které můžeme změnit. Není to fyzika, nebo klima. Problém je v lidech. My jsme tuto situaci vytvořili a jsme jediní, kdo to může změnit,“ prohlásil.
📗 Seznamte se s novým zeleným výborem Evropského parlamentu
Má dlouhý název a také širokou agendu. Řeč je o výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, který se označuje zkratkou ENVI. V uplynulém funkčním období europarlamentu hrál klíčovou roli při schvalování evropské zelené legislativy a v tomto svém úkolu by měl pokračovat i nyní.
Spolu s výborem pro průmysl (ITRE) bude ENVI nejpočetnějším výborem – bude v něm 90 stálých členů. V čele výboru usedne jako předseda Ital Antonio Decaro z evropské sociální demokracie (S&D). Po jeho boku budou jako místopředsedové působit Esther Herranz García (EPP, Španělsko), Pietro Fiocchi (ECR, Itálie), Anja Hazekamp (The Left, Nizozemsko) a András Tivadar Kulja (EPP, Maďarsko).
Co můžeme od nového vedení výboru ENVI očekávat? Antonio Decaro je poměrně zajímavá postava italské politiky. Působil jako starosta města Bari, je to velký fanoušek městské cyklistiky a během covidové pandemie se stal hvězdou sociálních sítí, když se rázně vymezoval vůči lidem, kteří odmítali dodržovat karanténní opatření. Není žádným překvapením, že Decaro slíbil, že výbor ENVI bude pokračovat v dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu a odmítl ustupování od již schválené evropské legislativy.
Zda jeho pohled převáží, je však otázkou. ENVI výbor má totiž nyní zcela jiné složení, než jak tomu bylo v předchozím funkčním období. A hledání hlasů pro schvalování zelených opatření bude komplikovanější.
Decarova S&D sice obsadila funkci předsedy, bude ale mít „pouze“ 17 plnohodnotných členů výboru. Dominantní hlas budou mít lidovci (EPP), kteří mají v 90členém výboru 24 plnohodnotných členů. Doplní je 11 členů Patriotů pro Evropu, 10 členů z řad liberálů (Renew) a 10 členů z řad konzervativců a reformistů (ECR). Zelených europoslanců bude 7, levicových europoslanců (Levice) 6, z Evropy suverénních národů (ESN) 3 a pak ještě 2 nezařazení.
Pokud sečteme hlasy frakcí, které zelené legislativě úplně nefandí – tedy Patrioti (11), ECR (10), ESN (3) a nezařazení (2) – vyjde nám číslo 25. To je málo. Aby tedy jejich pohled prošel, bude s nimi muset hlasovat i drtivá většina EPP (24). Pohled lidovců na zelenou legislativu je ale rozmanitý, jedná se totiž o velmi širokou frakci čítající europoslance s různými názory na klimatickou agendu.
Pokud sečteme hlasy frakcí, které zelené legislativě naopak fandí – tedy S&D (17), Renew (10), Zelení (7), Levice (6) – vyjde nám číslo 40. Stačí tedy 6 zeleněji orientovaných europoslanců z EPP a tento blok má většinu.
EPP bude hrát roli klíčového hráče, který může ekologické snahy buď podpořit, nebo jim házet klacky pod nohy. Roli koordinátora frakce sehraje známá figura, německý lékař Peter Liese. Jednu koordinátorskou roli si střihne i český zástupce – Alexandr Vondra (ODS, ECR).
V ENVI výboru pak zasednou celkem čtyři Češi jako plní členové – Ondřej Dostál (Stačilo!, nezařazený), Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), Filip Turek (Přísaha a Motoristé, Patrioti) a zmíněný Alexandr Vondra. Náhradnicemi a náhradníkem budou Ivan David (SPD, ESN), Kateřina Konečná (Stačilo!, nezařazená), Jana Nagyová (ANO, Patrioti) a Danuše Nerudová (STAN, EPP).
Záležet bude také na tom, zda se předsedovi výboru podaří pro ENVI získat významné legislativní spisy. Některé z návrhů Evropské komise totiž leží na pomezí vícero výborů – například pokud jde o dekarbonizaci dopravy, je možné, že o návrhy bude jako hlavní výbor usilovat výbor pro dopravu (TRAN) nebo pro průmysl (ITRE). V uplynulém funkčním období byl ENVI úspěšný a většinu legislativ stahoval pod sebe. Zda se mu to bude dařit i v dalšími období, ukáže praxe následujících měsíců.
Prvním velkým úkolem výboru bude „pogrilovat“ kandidáty či kandidátky na eurokomisaře pro životní prostředí, zdraví či klima. Budeme to sledovat.
Aneta Zachová
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- V srpnu má většina evropských institucí prázdninový režim. Detailní rozpis plánovaných jednání přineseme na začátku září.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.