O postu eurokomisaře pro obranu se diskutovalo
už minimálně rok předtím, než
Ursula von der Leyen představila podobu své druhé Evropské komise. Až se zveřejněním
pověřovacího dopisu minulý měsíc, který funguje jako jakýsi popis práce budoucího eurokomisaře, dostala pozice, kterou bude zastávat bývalý dvojnásobný premiér Litvy
Andrius Kubilius, jasnější kontury.
Redakce Euractiv.cz se na litevského politika a na úkoly, které by měl v nejbližších pěti letech dokončit, podívala blíže.
A těch úkolů je víc než dost – jen v rychlosti: v prvních sto dnech má představit zprávu o evropské vojenské připravenosti; má také posílit vojenskou mobilitu napříč Evropou; má vybudovat evropskou vzdušnou obranu a další projekty ve spolupráci s NATO a vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku; nebo třeba implementovat Evropskou strategii pro obranný průmysl.
Kromě toho ale bude mít ve své výhradní kompetenci také evropské zájmy ve vesmíru. Nebude to však věda, která má Kubiliuse zajímat, ale obrana evropských zájmů ve vesmíru, nebo přesněji „z vesmíru“. Na první pohled to může působit jako počátek evropských vesmírných sil, po vzoru Spojených států, které mají od roku 2019 speciální oddíl armády věnovaný obraně vesmíru. Tomuto tématu se blíže věnuje nejnovější díl
podcastu Evropa zblízka s bývalým předsedou České kosmické kanceláře
Janem Kolářem.
Podcast | Vesmír hraje v obraně nemalou roli. Bude mít Evropa svoji „Space Force“?
Bojovník proti Sovětům i Rusům
Kdo je tedy Andrius Kubilius? Bývalý dvojnásobný premiér Litvy sloužil v posledním volebním období jako europoslanec ve frakci evropských lidovců. A právě jeho boj proti Rusku se stal v Litvě důležitým důvodem, proč ho současná vláda premiérky
Ingridy Šimonytė na pozici nominovala.
Kubilius byl politicky aktivním už na přelomu 80. a 90. let v hnutí
Sąjūdis, které požadovalo osamostatnění od Sovětského svazu. Regulérním poslancem byl už od prvních svobodných voleb v roce 1992. Předsedou vlády byl v letech 1999-2000 a 2008-2012, a dodnes je považován za
jednoho z nejlepších premiérů, a to kvůli zvládnutí dopadů velké finanční krize v průběhu svého druhého mandátu.
V Evropském parlamentu se pak Kubilius realizoval v boji s ruskou agresivní politikou na trhu s ropou a zemním plynem, zároveň byl hlavním zpravodajem Parlamentu na „ruská témata“.
Seznamte se: Kandidáti a kandidátky do nové Evropské komise
I proto se jeho nominace na post setkala se zcela pozitivním přijetím. „Andrius Kubilius je zkušený politik, (…) zároveň se vyjadřuje jasně pro podporu Ukrajiny a vymezuje se proti Rusku. Jeho jmenování je tak jasným signálem do zahraničí. To, že je z menšího členského státu EU, ale ze státu, který je poblíž Rusku, mu pak může být i výhodou, protože toto portfolio je přeci jen vnímáno s jistou opatrností,“ popisuje pro redakci Euractiv.cz
Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Značnou politickou váhu u Kubilia vidí i
Tomáš Kučera, zástupce vedoucího Katedry bezpečnostních studií na FSV UK. „Z našeho pohledu je jistě pozitivní, že jde o litevského politika. Jeho vnímání evropské obrany a jejích potřeb je nám blízké. Dominantní roli v evropském obranném průmyslu sehrávají Německo a Francie a jejich průmyslové společnosti. Pro Kubilia tak hraje fakt, že vůči těmto aktérům nebude zaujatý, zároveň je otázkou, bude-li mít vůči těmto aktérům dostatečnou autoritu,“ myslí si Kučera.
„Má dobré jméno a je to profesionál s dobrým odborným renomé. Správná volba,“ dodává ještě
Otakar Foltýn, bývalý šéf Vojenské policie a plukovník, který v současnosti zastává post vládního koordinátora pro strategickou komunikaci.
Smlouvy se měnit nebudou, obrana zůstane pravomocí států
Teď ke Kubiliově nové práci. Eurokomisař pro obranu bude odpovědný vysoké představitelce pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU
Kaje Kallas a pod sebou bude mít generální ředitelství DEFIS,
tedy Defence Industry and Space (obranný průmysl a vesmír). Ten aktuálně spravuje rozpočet převyšující 24 miliard eur na období 2021-2027 a zaměstnává asi 200 lidí. Nepatří tedy mezi největší generální ředitelství, ale to se možná bude měnit.
Cílem nové Komise je hlavně zvýšení investic do obranného průmyslu na unijní úrovni. Zuzana Krulichová si myslí, že i přes nové portfolio bude obrana stále v rukou členských států, protože se nebudou měnit dosud fungující unijní smlouvy. „Není pravděpodobné, že by se na tomto rozdělení pravomocí něco měnilo. Role nového komisaře se bude zaměřovat na investice do obranného průmyslu a snahu koordinovat členské státy v této oblasti,“ míní odbornice.
Kandidát na komisaře Kubilius: EU musí urychleně posílit svou obranu
Nepůjde tak o budování společné armády v rámci NATO ani společného vojenského vedení, ale právě o společné investování mezi členskými zeměmi jak Aliance, tak hlavně Unie. „Kubilius by měl spolupracovat s dalšími komisaři na koordinaci vnitřního trhu. Portfolio je stále ale poměrně vágní, jaké změny přesně nastanou tak není jasné, i s ohledem na budoucí rozdělení pravomocí a koordinaci mezi evropskými generálními ředitelstvími,“ dodává Krulichová.
Obdobně se na to dívá i její kolega z FSV UK Tomáš Kučera. „EU a legislativa týkající se vnitřního trhu mají již delší dobu značný vliv na oblast obranného průmyslu, aniž by zájmy evropské obrany a bezpečnosti byly na úrovni EU dostatečně akcentovány a koordinovány. Primárním smyslem ustavení nového komisaře pro obranu tak je, že zájmy evropské obrany dostanou institucionalizovaný hlas v rozhodovacích procesech Evropské komise,“ popisuje bezpečnostní expert.
Podle Kučery se o větší a smysluplnější spolupráci evropského obranného průmyslu snaží evropské státy v rámci NATO už desetiletí. A to jak skrze mimoalianční platformy, ale v nedávné době i v rámci EU. „K relativně úspěšné transnacionální konsolidaci došlo v raketovém a aeronautickém průmyslu. Nový evropský komisař pro obranu je dalším krokem v tomto letitém úsilí. Nadnárodní autorita Evropské komise by mohla proces konsolidace posunout zase o něco dále, historická zkušenost však k optimismu nepřispívá,“ líčí Kučera.
Otakar Foltýn si myslí, že nová pozice v Evropské komisi je logická reakce na „zásadní změnu bezpečnostního prostředí i zásadní zhoršení bezpečnosti“. Rozhodně to podle něj nebude zbytečná administrativa, pokud se Komisi podaří zesílit odolnost Evropy. „Zvýší-li to povědomí o bezpečnosti a přispěje k probuzení Evropy spící stále na růžovém obláčku, není to zbytečná funkce. To ovšem vyžaduje zásadní navýšení vůle k obraně, a tu zatím vidím jako velmi pomalu narůstající,“ míní vládní koordinátor pro strategickou komunikaci.
Zbrojovky se dostanou k investicím. EU v nové strategii zachraňuje obranný průmysl
Aby Kubilius splnil úkoly, bude muset spolupracovat se všemi
Andrius Kubilius bude v mít ve své pozici hned několik důležitých úkolů, které vyplývají z pověřovacího dopisu, tzv. Mission Letteru. Ve svých prvních sto dnech bude muset odevzdat zprávu o stavu a připravenosti evropské obrany, takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Kromě toho se bude muset ve svém mandátu soustředit na vybudování společné evropské vzdušné obrany (European Air Sheild), společného obranného trhu (Single Market for Defence) nebo třeba posílit kybernetickou obranu evropských subjektů skrze nové projekty.
Pro úspěšné splnění projektů bude muset Kubilius podle ministra pro evropské záležitosti
Martina Dvořáka (STAN) úzce spolupracovat s ostatními institucemi v Evropské unii, ale i mimo ni. „Spolupráce s Evropskou obrannou agenturou (EDA) bude jistě důležitá s ohledem např. na společné evropské obranné zakázky. Toto platí i pro spolupráci s NATO, například v otázce přístupu ke standardizaci a certifikaci obranných produktů nebo vojenské mobility,“ popisuje Dvořák.
Důležitá podle ministra bude zmíněná zpráva o připravenosti Evropy čelit mimořádným vojenským událostem. „Obsah Bílé knihy o budoucnosti evropské obrany prozatím neznáme, dá se však předpokládat, že bude přímo navazovat na v březnu zveřejněnou Strategii pro evropský obranný průmysl a na zadání Evropské rady, která v uplynulé době opakovaně volala po posílení celkové obranné připravenosti a obranných schopností Evropy,“ říká ministr.
Zmíněná Strategie pro evropský obranný průmysl
tehdy popisovala potřebu zvýšit reakceschopnost, připravenost a inovativnost evropské obrany, a připravila na to nový finanční program, který disponuje 1,5 miliardami eur. Cílem je nakoupit alespoň 40 % obranného vybavení na základě spolupráce, vynaložit alespoň polovinu rozpočtu pro vojenské zakázky na produkty vyrobené v Evropě a zaměřit se v rámci obchodní výměny na to, aby nejméně 35 % obranného materiálu pocházelo ze zemí EU.
Evropa na svůj obranný průmysl roky nemyslela, teď po něm chce nemožné
„Dá se tedy očekávat, že se Bílá kniha bude věnovat zejména této problematice a nastíní záměr Evropské komise ve vztahu k příštímu víceletému finančnímu rámci, co se týče financování obrany a vazby na pokračování Evropského mírového nástroje,“ dodává Dvořák.
„Je třeba zdůraznit, že tímto krokem nebudujeme žádnou evropskou armádu a post evropského komisaře nijak nezpochybňuje primární roli NATO v evropské obraně. Předsedkyně EK sama zdůrazňuje, že ozbrojené síly jsou nadále ve výlučné pravomoci členských států. Nicméně existuje mnoho oblastí, kde může EU hrát pomocnou roli: investice, průmysl, výzkum, inovace atd. V těchto oblastech je skutečně prostor pro větší angažovanost Komise,“ doplnila na dotaz Euractivu mluvčí ministryně obrany
Simona Cigánková.
Evropská obrana je aktuálně všechno, jen ne soběstačná
Výzkumnice Zuzana Krulichová říká, že Kubilius se podle ní v rámci svého mandátu bude soustředit na sjednocování obranného trhu a na větší koordinaci mezi členskými státy v této oblasti. „Cílem by mělo být navýšení investic do obrany a snaha přesvědčit členské státy o společném postupu. Vzhledem k tomu, že se o pravomoci v těchto oblastech bude dělit s dalšími komisaři, je otázka, do jaké míry bude možné tyto cíle naplnit. Už ustanovení tohoto postu ale poukazuje na to, že je vůle vyslat jasný signál do Ruska a k zahraničním partnerům,“ popisuje Krulichová.
O dosažení stanovených cílů pochybuje i bezpečnostní expert Tomáš Kučera. Co se týče zmíněné zprávy o připravenosti evropské obrany, ta podle něj ohrožena není. „Draftování zpráv je aktivita, již orgány Komise perfektně zvládají. Otázkou však je, zda se taková zpráva stane základem pro změnu. Pochybuji, že by mohla mít významnější vliv na jednání členských států, ale snad se stane analytickým základem nové evropské strategie pro obranný průmysl,“ říká.
Šedivý: Měl by existovat eurokomisař pro obranu. Nominaci do příští Komise bych přijal
Další cíle ale budou podle něj závislé na finančních prostředcích, které bude EK schopna ve prospěch těchto projektů uvolnit. „Konkrétní mezinárodní projekty, jako např. European Sky Shield Initiative, mohou vzniknout na základě mezivládní spolupráce. Substantivní příspěvek z evropského rozpočtu by mohl zvýšit zájem o aktivní účast na tomto projektu, zároveň však může akcentovat spory o konkrétní podobu takového projektu,“ upřesňuje Kučera.
Otakar Foltýn dodává, že podle něj má být bezpečnost primárně záležitostí NATO a struktury EU mají podporovat investice do obrany, případně zlepšit odolnosti vůči hybridním hrozbám.
„Vytváření synergie mezi NATO a EU je v předmětném směru zcela v pořádku a velmi žádoucí. Méně blouznění o evropské armádě a více investic do obranyschopnosti, od dopravní infrastruktury až po obranný průmysl. Plnit si domácí úkoly, na prvním místě poctivě plnit přinejmenším 2 % HDP na obranu a vytvořit podmínky pro zvýšení soběstačnosti, produkce zbraňových systémů, která je aktuálně všechno, jen ne soběstačná,“ uzavřel bývalý voják.
