V belgické metropoli dnes začíná summit Evropské rady a hlavní téma je jasné – migrace. Skupinka zemí včetně Česka, Itálie, Rakouska, Dánska nebo Nizozemska prosazuje, aby Unie na potírání nelegální migrace spolupracovala se zeměmi za svou vnější hranicí. Řešit se bude i Blízký východ nebo Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj má lídrům představit svůj plán na vítězství.
Země Evropské unie se dnes v Bruselu snaží najít kompromis, jak dál postupovat v migrační politice. Skupinka asi desítky „podobně smýšlejících“ států vedená Itálií, kam patří i Česko, tlačí na ostatní, aby se nelegální migrace řešila rázněji a využívaly se k tomu „inovativní postupy“.
Pod tímto pojmem si představují hlavně propracovanější partnerství se zeměmi mimo EU, kde by například mohla vzniknout přijímací centra pro migranty, kteří se chtějí dostat do Evropy. Testem tohoto postupu se má stát dohoda mezi Itálií a Albánií, která právě začíná fungovat v praxi. Albánská vláda souhlasila s tím, že Římu vypomůže se zpracováním části azylových žádostí, a to ve svých vlastních centrech.
„Je důležité, aby se to povedlo, protože pak bychom mohli podobným způsobem pracovat s (dalšími) třetími zeměmi,“ prohlásil ve středu český premiér Petr Fiala (ODS). Zároveň ale uznal, že najít „další Albánii“, například v Africe, rozhodně nebude snadné. Podobné pokusy totiž zatím vždy ztroskotaly.
Od vnější dimenze migrace se debata přesune i k té vnitřní. Prezidenti a premiéři se dnes baví také o tom, jestli je reálné, aby Pakt o migraci a azylu mohl v praxi začít fungovat dříve, než je plánovaný rok 2026. Něco takového by si přály hlavně Francie, Španělsko a Německo, zatímco Maďarsko a Polsko jsou proti. Česko by s „urychlením“ paktu problém nemělo.
Španělsko je pod tlakem, premiér chce uspíšit platnost migračního paktu
Sporných témat je daleko více, například kontroly na vnitřních hranicích Schengenu, které zavedlo Německo, nebo „pozastavení“ práva na azyl, se kterým přišlo Polsko. Jedna věc ale rozhodně platí plošně – z tvrdšího postoje k migraci se v Evropě stává mainstream.
Ukazuje to fakt, že dnešní ranní předsummitové schůzky zmíněných „podobně smýšlejících zemí“, kde se probírají „inovativní postupy“, se nakonec účastní mnohem více zemí a údajně také sama předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ta dává čím dál častěji najevo, že její nový kabinet se touto „inovativní“ cestou skutečně vydá.
Zároveň platí, že všechny země EU si přejí úpravu tzv. návratové směrnice, která nakonec nebyla součástí migračního paktu. Podle zdrojů z české diplomacie je taková shoda nevídaná a posílá jasný vzkaz Evropské komisi, aby návrh revize připravila co nejdříve. Právě návraty neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu zpět do země původu nebo alespoň do „bezpečné třetí země“ jsou pro Evropu velká a dlouhodobá bolístka.
Rakušan: Komise by měla být odvážná v hledání cest pro rychlejší navracení migrantů