Předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen pověřila v březnu bývalého finského prezidenta
Sauliho Niinistöho vypracováním reportu o připravenosti Evropské unie na potencionální válku nebo jinou větší krizi. Report již je na světě a Niinistö v něm doporučuje vytvoření společné unijní tajné služby po vzoru americké CIA. Česká vláda však označuje takový krok za nereálný.
Niinistö svůj
report odprezentoval po boku staronové předsedkyně Komise ve středu 30. října. Bývalý finský prezident navrhuje třeba společný evropský zákon o připravenosti nebo výrazné investice do navýšení počtu kybernetických expertů. Návrhy by se přitom mohly promítnout v práci nových evropských komisařů, mezi nimž bude i nový eurokomisař pro obranu.
Odborníci: Evropská obrana není v dobrém stavu, nový komisař může pomoct
Report se dostal na stůl i relevantním organům v Česku, které jej zatím analyzují. Už nyní je však jasné, že návrh na vytvoření společné unijní tajné služby příliš podpory nezíská.
„Podporuji prohlubování vzájemné spolupráce zpravodajských služeb, vybudování skutečně funkční společné služby však za reálné nepovažuji,“ řekl pro Euractiv.cz premiér
Petr Fiala (ODS).
Obdobně reagoval na dotaz i úřad ministra pro evropské záležitosti
Martina Dvořáka. Podle mluvčí
Veroniky Lukášové ministr rovněž podporuje prohlubování spolupráce tajných služeb členských států. „Zřízení společné evropské tajné služby po vzoru americké CIA ale není na pořadu dne a Niinistöho zpráva se této otázky dotýká jen okrajově. Samotná zpráva je rozsáhlá a s jejím obsahem se nyní seznamujeme,“ doplnila Lukášová.
Redakce Euractivu oslovila také Bezpečnostní a informační službu ČR. Její mluvčí
Ladislav Šticha řekl, že fungování takového evropského úřadu si představit neumí.
„Podobné návrhy se v minulosti objevily už několikrát, podporu ovšem nikdy nezískaly. Za prvé, dnes zpravodajské služby v Evropě velmi úzce spolupracují v rámci několika platforem. Za druhé, evropské úmluvy v článku 4.2 říkají, že národní bezpečnost je v kompetenci států. Fungování takového úřadu by tedy z podstaty bylo velmi problematické,“ sdělil mluvčí BIS Šticha.
Report je reakcí na agresi a špionáž ze strany Ruska
Report bývalého finského prezidenta, podobně jako už víckrát
analyzovaný report Maria Dragiho zaměřený na konkurenceschopnost a ekonomiku, přichází v době stupňované ruské agrese vůči Ukrajině i Evropské unii.
Před konáním červnových voleb do Evropského parlamentu tajné služby členských zemí EU společně pracovaly na odhalování pokusů o sabotáže a ovlivňování voleb ze strany Ruska. Podle dřívějších zpráv ruští špioni mohli třeba za hořící civilní objekty napříč Evropou, ale také stáli za podněcováním nenávisti nebo jinými pokusy o narušení veřejného pořádku.
V Česku třeba tajná služba dokázala propojit kolumbijského mladíka, který se začátkem června pokusil zapálit autobusy městské hromadné dopravy v Praze, s ruskou tajnou službou. Za sabotáž měl od ní získat
až tři tisíce dolarů.
Polsko vyšetřuje ruskou špionážní síť zaměřenou proti EU. Spolupracuje i s Čechy
Deník N nedávno upozornil, že kromě tohoto útoku se v Česku měly odehrát další dvě sabotáže, kterým ale tajná služba dokázala v čas zabránit. A právě společná vyšetřování tajných služeb v členských státech Unie dokázala odhalit ruské špiony, kteří působí pod diplomatickým krytím na jednotlivých ambasádách v EU a využívají schengenského prostoru pro volné cestování napříč Evropou. Na tyto praktiky upozorňují novináři nejen z Česka už několik let.
Působení ruských tajných služeb pod diplomatickým krytím bylo důvodem i pro masivní vyhoštění pracovníků ruské ambasády v Praze v roce 2021 poté, co čeští vyšetřovatelé odhalili, že za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích mohli ruští speciální agenti z jednotky GRU. Celkem muselo opustit Česko
třicet lidí s diplomatickým pasem.
I tato praxe ruských tajných služeb byla důvodem, proč Niinistö navrhnul společnou tajnou službu. Bývalý finský prezident v reportu upozorňuje, že v posledním období eviduje Evropa „výrazný nárůst počtu škodlivých činností“ a že to ukazuje na „velmi drzý a agresivní charakter hybridních aktivit Ruska a dalších aktérů vnějších hrozeb,“. I proto je podle něj potřeba vybudovat silnou interní spolupráci, která by potencionálního agresora úspěšně odstrašila od škodlivého působení na našem území. Taková spolupráce bude nicméně záviset na ochotě členských států sdílet si informace a postupovat společně.
