Dekarbo brief: Když se změní pravidla hry

„V ČR se neustále mění pravidla hry nejenom pro energetiku, ale také pro solární elektrárny. To je důvod, proč se v Česku nic nestaví,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.Když se změní pravidla hryPřestože ořezávání dotací může znít jakkoliv líbivě, ve skutečnosti jde spíš o obětního beránka. Ten v sobě kombinuje hned dva české strašáky – zelenou transformaci a dotace. Řeč je o škrtech podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE). Právě ty by měly podle plánu ministerstva financí zalepit díru ve státním rozpočtu a přispět ke konsolidaci rozpočtu. Bez ohledu na výhrady Národní rozpočtové rady vlády, platným zákonům, nebo dokonce na vládní pyšnění se rekordním počtem fotovoltaik, které v ČR za předcházející roky vyrostly. O co tedy jde? Ministr financí Zbyněk Stanjura plánuje představit pozměňovací návrhy k novele energetického zákona, tzv. Lex OZE III, která nyní míří v poslanecké sněmovně do třetího čtení. Obsahuje sice podle zastánců obnovitelných zdrojů některá pozitiva, jako je dlouho očekávané zavedení akumulace energie nebo usnadnění povolování menších fotovoltaik. Háček ale spočívá v podpoře pro OZE. Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu fotovoltaik (FVE), zejména těch uvedených do provozu v letech 2009–2010. Teprve na základě takového vyhodnocení by poskytovala provozovatelům dotace. To znamená „sahat“ na peníze nejenom těch teprve plánovaných projektů, ale také zpětně, tedy už realizovaných projektů. Vzhledem k tomu, že se nad Českem stále vznáší duch někdejších solárních baronů, jde o snadný terč. Pokud tedy pomineme potřebu řešit klimatickou změnu, legislativně závazné cíle na národní i evropské úrovni, potřebu stavět levné energetické zdroje nebo budovat energetickou nezávislost, alespoň se uleví rozpočtu. Nebo ne? „V konečném důsledku nevěřím, že stát reálně uspoří, protože možná překompenzace zrovna v sektoru FVE 2009–2010 byla státem průběžně odčerpávána již sérií zásahů v minulosti. Mimo jiné ve stále platném solárním odvodu, ze kterého státnímu rozpočtu každý rok přiteče přes 5 miliard Kč,“ uvedla pro redakci někdejší šéfka Českého plynárenského svazu a současná energetická konzultantka Lenka Kovačovská. Podporované zdroje přitom podle ní nejsou pouze výdajovou položkou rozpočtu, ale díky celé řadě poplatků a odvodů naopak výrazně přispívají i na příjmové stránce. „Přes 16 miliard ročně pouze zmiňovaný sektor FVE,“ vyčísluje Kovačovská. „Pro příští rok takto může ministerstvo financí kosmeticky náklady na podporu OZE dočasně pokrýt na dluh, tudíž se pro rok 2025 nepromítnou do deficitu státního rozpočtu, ale ve státním dluhu ano,“ shrnuje. Jaká je tedy ve skutečnosti cena rozpočtového fíkového listu? Obrovská. Na prvním místě by ji zaplatili provozovatelé solárních elektráren, a hned po nich také všichni další potenciální investoři. „V ČR se neustále mění pravidla hry nejenom pro energetiku, ale také pro solární elektrárny. To je důvod, proč se v Česku nic nestaví,“ komentuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. To podle něj platí nejen pro obnovitelné zdroje, ale také pro budovy nebo vysněné investice, jako jsou gigafactory. Majitelé solárních elektráren tak nyní mají v důsledku změn v podpoře o zhruba 20–30 procent nižší obraty, než původně mysleli. A po každé takové změně musely firmy jít zpět do bank a refinancovat, aby byly schopné své úvěry splácet. „Část z nich (provozovatelů FVE – pozn. red.) vyhlásí bankrot, nyní nelze říct, jak velká část. Tudíž si snížíme již tak relativně nízký podíl OZE na mixu,“ hodnotí situaci shodně Kovačovská. Škrtnutím podpory pro OZE zároveň vysílá stát jasný signál investorům, že si investice do zelených zdrojů sice přeje, ale nehodlá dodržet garantované podmínky. „Pokud nemůžete věřit tomu, že když stát něco deklaruje, že to nezmění, když to exekutiva účelově uzná za potřebné, nemůžete přilákat obrovské miliardy soukromého kapitálu do ekonomické a energetické transformace, které ČR potřebuje jako sůl. A ze státního rozpočtu to rozhodně nepůjde,“ zdůrazňuje expertka. „Riziková přirážka pro dluhové financování bude pro ČR mnohem vyšší, zvláště, když tyto retroaktivní změny chystá pravicově-konzervativní vláda…,“ konstatuje Kovačovská. Budováním renomé Česka jako divokého Západu, kde neplatí žádná pravidla, navíc podle ní není trestem výhradně pro podnikatele, ale také pro města, družstva nebo zahraniční subjekty. Nutnost dodržovat pravidla navíc – velice nepřekvapivě – vyplývá jak z platných zákonů, tak řady soudních rozsudků. Mezi nimi například toho od nejvyššího správního soudu z konce letošního září, jak upozorňuje Kovačovská. Ten říká, že „pravá retroaktivita nesmí být nástrojem, který slouží k napravení (údajných) ‚chyb‘ zákonodárce“ a že „veřejným zájmem je dozajista rovněž zájem na dodržení elementárních principů právního státu, mezi které patří i stabilita právního řádu, jeho předvídatelnost, právní jistota a zákaz retroaktivity.“ Měnit pravidla hry každých po každých několika tazích nedává smysl. Obzvlášť, když se letošními vítězi Nobelovy ceny za ekonomii stali autoři studie, která v podstatě hovoří o potřebě předvídatelnosti systému a budování důvěry. Právě ta totiž podle nich vede k ekonomické prosperitě.

Barbora Pištorová

---

Co se odehrálo v uplynulém měsíci?

• Česko se po roce 2025 zřejmě stane čistým dovozcem elektřiny. Vyplývá to analýzy společnosti ČEPS.
• Podle nové analýzy energetického think tanku EMBER by lepší využití bateriových systémů pro ukládání elektřiny mohlo od roku 2030 nahradit výrobu energie z fosilních paliv v hodnotě 9 miliard eur ročně.
• Prodeje tepelných čerpadel v EU klesají, Česko ale dopadlo ve srovnání lépe, než řada evropských kolegů. Podle expertů má dobře nastavenou politiku podpory instalací tepelných čerpadel.
• Čtyři z deseti Čechů přisuzují příčiny změny klimatu výhradně lidstvu. Patnáct procent se domnívá, že s lidskou činností nesouvisí. Uvádí to nová zpráva Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO).
• Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) zveřejnilo report, podle kterého Česko nedělá dost v odklonu od ruských fosilních zdrojů. Za import paliv dle analýzy dalo pětkrát víc než za pomoc Ukrajině.
• Česko na evropské úrovni bojuje za to, aby automobilky nemusely platit pokuty za možné nedodržení emisních cílů pro rok 2025. Podle neziskové organizace Transport and Environment je nicméně cíl splnitelný.
• Pokud chce Evropská unie zmírnit závislost na Číně, musí zrušit plán zakázat od roku 2035 nová auta se spalovacím motorem. Na mezinárodním autosalonu v Paříži to dnes řekl šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse.
• Evropská klimatická legislativa je příliš preskriptivní a svazuje členským státům i byznysu ruce, zaznělo na debatě o nové Evropské komisi. Ta by se podle expertů měla soustředit především na investice do zelené transformace.

---

Zelený kód: Klimatická změna je hoax, tvrdí Trump. Harris ale svět také nezachráníJedna z hlavních událostí roku 2024 je za rohem: prezidentské volby v USA. Co bude změna prezidenta Spojených států znamenat pro klimatickou politiku? Může být výhra Donalda Trumpa hřebíčkem do rakve pro ochranu klimatu? A jak „zelená“ je ve skutečnosti jeho protikandidátka Kamala Harris? A především – co by to znamenalo pro EU? Sledujte další díl Zeleného kódu.

---

Podcast: Česko nemá strategii, jak se zbavit uhlíJak ozelenit české teplárenství? Je dobrá strategie přejít ve vytápění z uhlí na zemní plyn? A jaké možnosti nabízí obnovitelné zdroje energie? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka o dekarbonizaci energetiky odpovídá expertka Centra pro dopravu a energetiku Veronika Murzynová.

---

Pozvánka: Dekarbonizace české ekonomiky 2024Jak je na tom Česko s dekarbonizací? Jak se daří dekarbonizaci financovat a kde hledat další zdroje? Jak Česko pokračuje s renovacemi budov a jak se mění tuzemské teplárenství? Právě o tom budeme debatovat na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky 2024, dne 28. listopadu. Pokud máte zájem o účast, registrovat se můžete zde. Chtěli byste se na konferenci podílet aktivněji, třeba jako partner? Ozvěte se nám!

---

Co si budoucí komisař Jørgensen myslí o jaderné energetice? Kandidát na eurokomisaře pro energetiku Dan Jørgensen v úterý předstoupí před poslance Evropského parlamentu v rámci tzv. grilování, aby jim představil své pozice ke klíčovým otázkám budoucnosti evropské energetiky. Tématem bude i jádro. Jørgensen pochází z Dánska, kde je jaderná energetika u ledu, a on sám se proti rozvoji tohoto sektoru ve své zemi stavěl. Evropská komise se ale v uplynulých letech profilovala jako „projaderný“ hráč. Jaká tedy bude Jørgensenova pozice? Dánský kandidát, stejně jako všichni ostatní, se na grilování připravuje nejen ve spolupráci se svým týmem, ale také s úředníky z Evropské komise. Na přípravu dohlíží i šéfka Komise Ursula von der Leyen, která dbá na to, aby všichni kandidáti odpovídali v souladu s dlouhodobějšími pozicemi Evropské komise. „Jako národní ministr v Dánsku jsem zastával postoje reflektující specifické okolnosti mé země. Ale… mé povinnosti na postu evropského komisaře nejsou stejné,“ uvádí se v přípravném dokumentu pro Jørgensenovo grilování, který unikl z Evropské komise a dostal se do rukou redakce Euractiv.com. Během setkání s europoslanci by měl dánský kandidát také podpořit integraci jádra do tzv. energetické unie a označit ho za jednu z cest, jak dosáhnout klimatické neutrality. „Naše klimatické cíle pro rok 2040 vyžadují využití všech dostupných nízkouhlíkových technologií,“ měl by Jørgensen odpovědět poslancům. Velký otazník nicméně nadále visí nad financováním jaderných projektů – což je rovněž jedna z otázek, která by mohla při úterním grilování zaznít. Evropská investiční banka (EIB) dříve jadernou energii financovala, po roce 2000 však své investice do tohoto odvětví výrazně omezila. Nová šéfka banky, bývalá španělská vicepremiérka Nadia Calviño, má k jádru poměrně dobrý vztah. Otevřeně podpořila například financování malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout i v Česku. Ale pozor, pořád jsou tu velké reaktory, a tam to jednoduché nebude. Aby EIB schválila financování, potřebuje souhlas všech členských států. A pokud má některý stát, jako třeba Německo, proti jádru zásadní výhrady, nic se nezmění. „Pokud bude Německo proti, takový projekt pravděpodobně nevznikne,“ řekl zasvěcený zdroj z EIB francouzskému Euractivu. Jørgensenovy poznámky jsou v tomto bodě dost nejasné. Úředníci z Komise mu však doporučují, aby řekl, že chce usnadnit rozvoj silného dodavatelského řetězce pro jaderný průmysl. Jaderná aliance, skupina pro-jaderných států, přišla s dalším odvážným plánem – chtěla by, aby jádro získalo status „projektu společného evropského zájmu“ (IPCEI). Co to znamená? Když EU rozhodne, že nějaký projekt má status IPCEI, platí pro něj výrazně mírnější pravidla pro získání státní podpory. Pro jádro by to znamenalo snadnější financování výzkumných projektů, rozvoj malých modulárních reaktorů a produkci paliva. Projekty s tímto statusem už existují pro vodík, baterie a solární energii, takže Jaderná aliance doufá, že se jádro dočká stejného uznání. A kdože je tahle Jaderná aliance? Mezi její členy patří Francie, Česká republika, Finsko a dalších osm států, které tvrdí, že „diskriminace“ jádra v evropských fondech a dokumentech podkopává konkurenceschopnost EU. Ve svém prohlášení zmiňují i nedávnou zprávu bývalého italského premiéra Maria Draghiho, podle kterého by jádro mohlo pomoci EU v dekarbonizaci. Na druhé straně stojí „Přátelé obnovitelných zdrojů“. Tihle přátelé – mezi které patří například Německo – mají svou vlastní vizi: Evropa, která se orientuje na větrnou, solární a vodní energii. Podle jejich názoru je rok 2040 i se svými náročnými klimatickými cíli blíž, než se zdá, a hlavní prioritou by mělo být financování těch technologií, které splňují společné cíle a mají smysl i z pohledu efektivity nákladů. V jejich prohlášení se zdůrazňuje potřeba zaměřit se na obnovitelné zdroje a udržet energetický systém hlavně na nich. Podpora jádra je pro ně krokem zpět. Otázka jádra v Evropě je mnohem víc než jen o přístupu k energetice – odhaluje propastné rozdíly v tom, jak jednotlivé státy vidí svou energetickou budoucnost. Komisař Jørgensen bude muset uspokojit oba tyto tábory a vybírat pečlivě svá slova i následné činy. Z poznámek je však jasné, že jádro zatracovat nebude.

---

Co nás čeká tento měsíc?

• V úterý 5. listopadu budou europoslanci grilovat kandidáta na eurokomisaře pro energetiku a bydlení Dana Jørgensena. Ve čtvrtek 7. listopadu přijde na řadu komisař pro klimatickou politiku Wopke Hoekstra. V úterý 12. listopadu čeká grilování Teresu Riberu, kandidátku na místopředsedkyni Komise pro čistou a spravedlivou transformaci.
• Premiéři a prezidenti členských zemí EU se setkají 7. a 8. listopadu v Budapešti. Řešit by měli i téma posilování konkurenceschopnosti EU a report Maria Draghiho, který se týká i zelené transformace.
• V ázerbájdžánském Baku se uskuteční ve dnech 11. až 22. listopadu konference COP 29.
• Poslanecká sněmovna by mohla ve dnech 20. až 22. listopadu projednat novelu energetického zákona Lex OZE III.

---

Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.