Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.
Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Češi chtějí zvrátit emisní limity. Co na to ostatní?
* V texu jsme opravili informaci o pozici Německa.Nikdy není pozdě. Tak by šlo nazvat bod, který celkem šest států včetně Česka a Itálie představilo na Radě EU pro konkurenceschopnost minulý čtvrtek. V něm navrhují hned dvě věci.
Zaprvé, aby Evropská komise co nejdříve zhodnotila splnitelnost cíle pro rok 2035, kdy má začít platit zákaz prodeje aut se spalovacím motorem na fosilní paliva. Zadruhé, aby EU odložila cíl stanovený pro příští rok. Podle již schválených pravidel mají flotily jednotlivých automobilek od 1. ledna 2025 – čili už za 30 dní – začít pod hrozbou pokut plnit přísnější emisní limity.
Po odkladu cíle pro rok 2025 volají i samotné automobilky. „Bereme návrh českého, italského a dalších členských států a diskuse o konkurenceschopnosti průmyslu na vědomí,“ okomentovalo pro redakci jednání Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Podle něj je nyní nezbytné přetavit diskuze na politické úrovni do účinných politických iniciativ, které umožní Evropě „zaujmout vedoucí postavení v oblasti dopravy s nulovými emisemi“.
Přestože česko-italský návrh zdůrazňuje „vytvoření stabilního a předvídatelného regulačního prostředí“, sám jde trochu proti sobě. „Poptávka po řešení průmyslové krize se střetává s rychle ušitou politickou nabídkou,“ komentuje pro Euractiv.cz Michal Hrubý ze Škoda Auto Vysoká škola. Návrh se podle něj ironicky „ve jménu předvídatelnosti“ snaží opět měnit pravidla hry.
Cíl pro rok 2035, neblaze proslulý jako „zákaz spalovacích motorů“, je úplně jiný příběh. Jeho skutečné přehodnocení, o rušení nemluvě, zdaleka takovou podporu nemá.
O tom, kromě tiskových zpráv ACEA, svědčí i slova úředníků Evropské komise. „Pokud se zeptáte různých výrobců, včetně těch evropských, mnozí stále uvádějí, že nechtějí, aby byl cíl pro rok 2035 zrušen nebo změněn. Názory se liší automobilka od automobilky, ale z diskuzí, které vedeme jako Evropská komise, nevyplývá, že by nyní byla vůle tento cíl měnit,“ řekl v rozhovoru pro Euractiv.cz zástupce vedoucího Generálního ředitelství pro klima Evropské komise (DG CLIMA) Jan Dusík.
A podobně to komentuje také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který česko-italský návrh před ostatními členskými státy prezentoval. Cíl pro rok 2035 není až tak žhavým tématem, přiznal před novináři po čtvrtečním jednání.
Jinak je podle něj Česko s výsledky prezentace spokojeno. „Podařilo se nám rozpoutat opravdu velmi důležitou a intenzivní debatu,“ dodal. A stejně oslavně se pro naši kolegyni z Euractiv.it vyjádřil také italský ministr Adolfo Urso, který prohlásil, že návrh je nyní v podstatě „jádrem agendy Evropské komise“.
Narážel tak mimo jiné na Strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě, který oficiálně oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyen a který by měl spadat přímo pod ni.
Jak se tedy členské státy na česko-italské návrhy tváří? Povedlo se přesně to, co jsme chtěli, okomentoval pro redakci zdroj obeznámený s jednáním.
Při diskuzi s ostatními unijními ministry průmyslu vystoupilo v debatě více než 20 zemí. Kromě Česka a Itálie jsou na papíře podepsaní také Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Rakousko.
K nim se podle informací redakce přidalo ještě Polsko. Plnou podporu mu vyjádřily také Řecko, Chorvatsko a některé pobaltské státy. Další skupina zemí podpořila jen některé pasáže návrhu, zejména pokuty za emisní limity od příštího roku. Poslední skupina států, do které patří Dánsko, Irsko a Švédsko, se vyslovila striktně proti.
Německo, velká ryba evropských jednání, návrh částečně podporuje. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dříve prohlásil, že k žádnému snižování emisních limitů dojít nemá, a ani ke zpochybňování výše pokut. Podle nedávného německého návrhu by ale sankce měly být o něco pružnější, a zpětně promíjet pokuty od roku 2025 při „nadměrném plnění cílů v letech 2026 a 2027“. Nakolik ale je postoj předvolebního Německa spolehlivý a stabilní, je otázka, kterou zvedají například někteří zástupců autoprůmyslu.
Kde stojí další těžká váha, Francie? Někde na půli cesty. „Žádáme, aby pokuty od roku 2025 byly odloženy, nikoliv zrušeny,“ okomentoval pro kolegu z Euractiv.de francouzský ministr průmyslu Marc Ferracci. Nařízení by tak nebylo nutné znovu otevírat, ale pouze by jej stačilo „odšoupnout“. „Abychom zohlednili kontext a úsilí, které všichni aktéři vynaložili na elektrifikaci,“ odůvodnil ministr.
Dalším smyslem posunu podle něj je, aby se podobné rozhodnutí nelepilo na poslední chvíli. A aby jednání v dalších týdnech bylo možné vyplnit lépe, například debatováním o celkové politice podpory autoprůmyslu, okomentoval Ferracci.
Přestože je iniciativa pocházející ze strany Česka pozitivní, protože ukazuje jeho proaktivitu a jasný postoj, její načasování je trochu nešťastné. Na závěr se pak hodí zmínit jedno popíchnutí ze sítě X, ve kterém europoslanec Filip Turek připomněl ministru Vlčkovi, že to určitě nebyl on, kdo debatu o autoprůmyslu „rozproudil“. A v tom má bohužel pravdu. Možná by debata o autoprůmyslu nebyla tak emotivní, kdyby podobná iniciativa přišla dříve. Ale nikdy není pozdě, že?
Barbora Pištorová
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Platnost výjimky skončí 5. prosince.
- Jaká je budoucnost vodíku v Česku a Německu v kontextu dekarbonizace EU? V čem dává spolupráce napříč hranicemi na rozvoji vodíku smysl? Jakými cestami by se mělo partnerství ubírat? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly na debatě „Česko a Bavorsko: Partneři ve vodíkové budoucnosti“.
- Neoficiální ruská flotila lodí dál po celém světě ilegálně rozváží ropu a zkapalněný plyn. Europoslanci volají po cílenějších sankcích, na patnáctý balíček si ale musí počkat až do chvíle, kdy místo Maďarů usednou do čela EU Poláci.
- Francouzský kandidát na místopředsedu Evropské komise pro průmyslovou politiku Stéphane Séjourné slíbil europoslancům, že bude usilovat o strategickou autonomii evropské ekonomiky. Evropa by se podle něj měla soustředit především na „strategická odvětví“. Mezi ně patří nejen nové moderní technologie, které mají pomoci s dekarbonizací Evropy, ale také tradiční odvětví, jako je ocelářství, výroba hliníku nebo chemický průmysl.
- Moravskoslezský kraj, kdysi symbol těžkého průmyslu a uhelné těžby, dnes prochází zásadní proměnou. Region, který byl desítky let závislý na tradičním fosilním průmyslu, se musí přizpůsobit novým technologickým a ekologickým výzvám. Platí to nejen pro firmy, ale i pro jejich zaměstnance. Řešit to mají dva strategické projekty podpořené z Fondu spravedlivé transformace.
- Nizozemec Wopke Hoekstra převzal loni po svém předchůdci v Evropské komisi Fransu Timmermansovi zelenou agendu. Jako eurokomisař pro klima pokračuje i v novém kabinetu pod vedením Ursuly von der Leyen. Při grilování v Evropském parlamentu přislíbil, že bude trvat na emisních cílech pro automobilový průmysl, včetně zákazu spalovacích motorů v roce 2035.
- Dan Jørgensen, dnes již schválený komisař pro energetiku a bydlení, má za sebou grilování v Evropském parlamentu. Přestože je Dánsko známé svou rezervovaností vůči jaderné energii, Jørgensen slíbil, že jádro bude nedílnou součástí evropského energetického mixu.
Podcast: Trh s ojetými elektromobily v Česku pomalu roste, říká expertVe srovnání s jinými zeměmi EU je v ČR nárůst elektromobilů extrémně vysoký. Jejich celkový podíl na trhu ale v součtu stále tvoří jenom pouhých 4,5 procenta, zatímco jinde v EU je to 13 procent. Jak si nyní vede trh s elektrickými auty? A co stojí za propadem prodejů mezi loňskem a letoškem? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
„Let losers go“
Musíme si přiznat jednu důležitou věc. Česko prochází náročnou zelenou transformací a fungují v něm podniky i celé průmyslové sektory, které tu za deset let již nebudou. Pokud si to klíčoví aktéři včetně průmyslu samotného včas neuvědomí, bude je to bolet.
Právě takové varování zaznělo minulý týden na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky serveru Euractiv.cz z úst Evy Bučové, generální ředitelky ING v České republice.
Podobně hovoří i hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj Beata Javorcik. Polská expertka v nedávném rozhovoru pro Euractiv.com uvedla, že průmyslová politika není jen o hledání vítězů a jejich podpoře, ale znamená také nutnost „nechat poražené odejít“ (doslova řekla „let losers go“).
Upozornění přicházejí v době, kdy se některým evropským průmyslovým odvětvím nevede vůbec dobře. Příkladem je největší německý výrobce oceli ThyssenKrupp, který nedávno oznámil rozsáhlé propouštění a prodej některých svých domácích podniků. Stalo se tak navzdory dotacím ve výši dvou miliard eur, které firma spolu s dalšími ocelářskými producenty obdržela od německé vlády.
Javorcik upozorňuje, že dotování upadajících sektorů není řešení, přestože to řada politiků nebo veřejnost vyžaduje. Transformační proces podle ní není bezbolestný a úkolem vlád by mělo zavádět strukturální změny a opatření, která tuto bolest zmírní. Odklon od průmyslu směrem k službám je podle ní navíc přirozenou součástí hospodářského rozvoje. Ekonomicky rostoucí země se totiž posouvají k činnostem s vyšší přidanou hodnotou.
Průmysl, který chce v Evropě přežít, se musí modernizovat a hlavně inovovat. Podle Bučové je zapotřebí se okamžitě zaměřit právě na podporu inovací, výzkumu a vývoje. Musíme investovat do toho, abychom měli v Evropě i v Česku k dispozici ty nejlepší technologie.
Důraz na inovace zazněl i ve středečním projevu Ursuly von der Leyen, staronové předsedkyně Evropské komise. Inovace v jejím projevu dokonce dostaly přednost před samotným tématem dekarbonizace.
„Výzkum, inovace, věda a technologie se stanou středobodem našeho hospodářství. Budeme více investovat a zlepšíme naše zaměření,“ prohlásila před poslanci Evropského parlamentu.
Představitelé evropských institucí mohou říkat cokoliv, hlavní slovo a především realizaci v praxi však mají na starosti členské státy. Ty rozhodují nejen o tom, kam vynaloží své národní zdroje, ale také o tom, do jakých priorit bude investovat evropský rozpočet.
Rozlučme se s představou, že ochrana zastaralých průmyslových odvětví je klíčem k ekonomické stabilitě či konkurenceschopnosti. Naopak. Podpořme jeho proměnu a modernizaci směrem k nízko-emisnímu provozu, i kdyby to mělo znamenat velkou změnu jejich dosavadního podnikání. Závislost na fosilních palivech a vypouštění emisí je totiž extrémně drahou záležitostí, a pokud budou firmy vynakládat obrovské finanční prostředky na energie nebo emisní povolenky, dříve nebo později je to položí.
Pokud průmyslové podniky proměnu nezvládají a nemohou najít v dekarbonizujícím světě novou náplň, nenechejme je upadnout do dlouhé agónie. Nenechávejme zaměstnance firem v nejistotě a nabídněme jim raději možnost rekvalifikace a nového uplatnění v rostoucích oborech. Bude to mnohem smysluplnější vynaložení veřejných i soukromých prostředků.
Aneta Zachová
Co nás čeká tento měsíc?
- Ve čtvrtek 5. prosince se v Bruselu setkají k běžnému jednání Rady EU ministři dopravy členských zemí EU.
- Rada EU se odehraje také 16. prosince, tentokrát ve formátu ministrů zodpovědných za energetiku. O den později se uskuteční Rada pro životní prostředí.
- Premiéři a prezidenti členských zemí EU se setkají v Bruselu 19. a 20. prosince.
- Poslanecká sněmovna opět odložila projednání novely energetického zákona LEX OZE III. Dostat by se na ní mělo tento týden.