Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Co se podařilo zregulovat v uplynulém roceNestalo se toho málo. Evropská klimatická politika má za sebou další náročný rok. Nepodařilo se sice přijmout tolik legislativních předpisů jako v roce 2022 a 2023, kdy EU schvalovala jedno emise snižující opatření za druhým, nastal ale značný posun. Unie má zákon o obnově přírody. Jeho schvalování bylo dramatické a doprovázela jej kritika evropských zemědělců, kteří se obávali, že je EU bude nutit k omezování produkce. Výsledkem je kompromis – země EU mají povinnost obnovovat ekosystémy a připravují k tomu národní plány s konkrétními cíli. Obnova by ale neměla ohrožovat potravinovou bezpečnost, a obsahuje tak jakousi záchrannou brzdu pro zemědělce. Unie má právo na opravu. Díky nové směrnici musejí výrobci ledniček nebo chytrých telefonů zajistit, že jejich produkty bude možné v přiměřené době a za přiměřenou cenu opravit. Detailní provedení musejí připravit členské státy, na transpozici legislativy mají čas do poloviny roku 2026. Unie má akt o průmyslu pro nulové čisté emise – v angličtině půvabněji označován jako „Net-zero industry act“. Ten má zajistit, že EU bude schopná produkovat více čistých technologií, jako jsou solární panely, baterie, větrné turbíny nebo třeba uložiště uhlíku. Svou strategickou výrobní kapacitu by měla EU do roku 2030 navýšit aspoň o 40 %. Unie má regulaci pro snížení emisí metanu v energetice. Fosilní průmysl tak bude muset monitorovat a reportovat, kolik emisí tohoto plynu vypustí. Zakazuje se také běžné odvětrávání metanu a firmy budou muset ukazovat, co dalšího dělají pro to, aby emise metanu redukovaly. Unie má novou legislativu pro plyn – nařízení a směrnici. Slibuje si od nich rozvoj „čistších“ plynů, včetně vodíku. Potrubí využívané pro zemní plyn by proto nově mohlo přepravovat i vodík a zlepšit by se měl transport plynu napříč evropskými hranicemi. Unie má reformovaný trh s elektřinou. Dosud se cena elektřiny odvíjela především od cen fosilních paliv, což má reforma změnit – nebo se o to alespoň pokusit. Díky nové legislativě by mělo být jednodušší prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů na lokálním trhu a měla by se zlepšit i ochrana spotřebitelů – třeba tak, že nejchudší domácnosti nebude možné snadno odpojit od elektřiny. Unie má cíle pro snížení emisí u nákladních vozidel a autobusů. Do roku 2030 by se měly emise u těžkých vozů snížit o 45 %, do roku 2035 o 65 % a do roku 2040 o 90 %. Speciální cíle se pak budou vztahovat na autobusy městské dopravy – všechna nová vozidla tohoto typu by měla být po roce 2035 bezemisní. Meziměstské autobusy mají výjimku. Unie má novou směrnici o energetické náročnosti budov. V Česku vyvolala vlnu emocí, zejména negativních. Přináší nové cíle pro renovace budov a ukončuje dotační podporu na kotle na fosilní paliva. S rokem 2050 má být podle směrnice evropský sektor budov v podstatě bezemisní. Unie má revidovanou směrnici o průmyslových emisích. Ta se bude nově vztahovat na širší okruh podniků, včetně velkých zemědělských farem, u kterých by měla zajistit lepší sledování a redukci nebezpečných látek. Směrnice upravuje pravidla pro vydávání povolení provozům ze strany členských států, velká část práce proto bude na národních úřadech. Unie má euro 7, tedy novou emisní normu pro vozidla. Zatímco původní návrh měl dle kritiků zabít evropský automobilový průmysl, po náročných jednáních se legislativa okleštila a již není tak přísná a kopíruje předešlé normy. Novinkou jsou emisní limity pro brzdy a pneumatiky. Unie skoncuje s fluorovanými plyny, z výroby by měly vymizet do roku 2050. Tyto chemikálie vytvořil člověk a rozšířily se jako náhrada za látky, které poškozovaly ozonovou vrstvu. Pak se ale ukázalo, že mají ještě horší vliv na oteplování než CO2. Užívají se například v tepelných čerpadlech a klimatizacích, kde budou postupně nahrazeny alternativami. Unie má novou legislativu pro odstraňování uhlíku. Ta zavádí společný evropský rámec pro certifikaci technologií, které mají uhlík ukládat či přímo odstraňovat. Rámec je dobrovolný a má usnadnit investice právě do těchto oborů. Unie má za sebou evropské volby. Složení Evropského parlamentu se změnilo a je pravicovější, konzervativnější, a tedy i více opatrné vůči klimatickým opatřením než předchozí sestava. Změnila se také Evropská komise, do čela se dostala opět Ursula von der Leyen, která slibuje pokračování klimatické politiky, tentokrát však s větším důrazem na konkurenceschopnost. Loni se toho v oblasti klimatické politiky odehrálo daleko více a výše uvedený seznam rozhodně nelze považovat za kompletní výčet. Spíše za přehled, který se do nového roku hodí mít.
Aneta Zachová
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Loňská průměrná roční teplota činila v Česku 10,3 °C, a byla tak o 2 °C vyšší než normál mezi lety 1991 a 2020. Rok 2024 byl tak teplotně mimořádně nadnormální a stal se vůbec nejteplejším rokem na území ČR v řadě od roku 1961. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav. O rekordu hovoří i evropští vědci.
- Česko na evropské úrovni začalo prosazovat odklad rozšířeného obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS 2. To se má od roku 2027 vztahovat na vytápění budov a silniční dopravu. Podle vlivného lidoveckého europoslance Petera Lieseho by však odklad mohl mít negativní dopad na občany.
- Česká vláda ve středu 18. prosince schválila aktualizovaný národní energeticko-klimatický plán (NKEP), který má určovat českou cestu ke splnění společných evropských cílů do roku 2030 a výhledově i do roku 2050. Dokument počítá s posílením podílu obnovitelných zdrojů, jádra a postupným odstavením uhlí do roku 2033.
- Nejpočetnější skupina Evropského parlamentu – Evropská lidová strana – připravila poziční dokument, v němž volá po revizi zákazu spalovacích motorů a podpoře automobilového průmyslu.
- Pro splnění emisních cílů pro rok 2025 by tuzemské automobilky musely podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla prodat o 60 až 80 procent elektromobilů více než v současnosti.
- S koncem roku přestala platit dohoda o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Do některých zemí východní Evropy tak přestal proudit ruský plyn z východu. Česko odebírá plyn z alternativních zdrojů ze západu a nabídlo pomoc sousednímu Slovensku se zajištěním dodávek.
- V průběhu roku 2024 se přestaly postupně generovat nové úspory v oblasti energetiky a naopak začala spotřeba postupně růst. Informuje o tom společnost Amper. Ta upozornila také na boom výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, meziroční nárůst podle jejích dat činil 22 %.
- Jak se daří Česku a Evropě dekarbonizovat? Co je potřeba udělat v sektoru teplárenství a budov? Jakou roli sehrává v dekarbonizaci vzduchotechnika, co chybí českým politikům a kde vzít na dekarbonizaci peníze? Odpovědi na otázky naleznete ve speciálním reportu z konference Dekarbonizace české ekonomiky, kterou nedávno uspořádal server Euractiv.cz.
Co přinese rok 2025?Loňský rok byl rokem volebním a letos se ukáže, jakým směrem se EU skutečně vydá. Již tři roky trvající válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě i možné vyostřování vztahů mezi USA a Čínou logicky tlačí Evropu, aby se soustředila více na bezpečnost a soběstačnost. Bude to tedy letošní rok, kdy se rozhodne, zda EU bude schopná a ochotná pokračovat v dosavadní klimatické politice, anebo zda ji kupící se krize, sílící protekcionismus a nárůst poptávky po radikálních stranách donutí na zelenou politiku do jisté míry rezignovat. Přestože o úplném opuštění Green Dealu mluvit nelze, už teď je zřejmá určitá liknavost vůči některým již schváleným opatřením. Posledním takovým příkladem je vyhrocená debata o autoprůmyslu a přehodnocování zákazu prodeje nových aut s nenulovými emisemi od roku 2035, k jehož zmírnění na konci roku vyzvala nejsilnější strana europarlamentu, Evropská lidová strana (EPP). Jedná se o precedens i pro ostatní klimatické politiky? Těžko říct. Kromě Evropského parlamentu a Komise bude významně záležet na vývoji postojů v jednotlivých členských státech – tedy výsledcích jejich voleb. Vedle záchrany spalováků voliči požadují také mnohem méně symbolické věci, například levnější energie nebo zajištění dostatku pracovních míst. A bude proto klíčové, kdo jim na tyto obavy dokáže odpovědět s co nejdůvěryhodnější nabídkou. Němci, jakožto tradiční tahouni zelených politik EU, jdou volit své zástupce v Bundestagu už 23. února. Podle aktuálních průzkumů většina německých voličů stále podporuje strany, které dosud udávaly směřování země, tedy CDU/CSU, SPD i Zelené. Výrazně ale roste také podpora klimaskeptické a radikální AfD, která se pohybuje kolem zhruba 20 %. Pevnou půdu pod nohama, co se jasného postoje k zelené agendě týče, nemá ani Francie. Přestože ji letos řádné volby nečekají, Emmanuel Macron naznačil ve svém novoročním projevu, že by mohlo dojít k referendu. „Naděje, prosperita a mír nadcházejícího čtvrtstoletí závisí na našich dnešních rozhodnutích, a proto vás v roce 2025 (…) požádám, abyste rozhodli o některých zásadních otázkách,“ nechal se slyšet na konci roku. V říjnu pak čekají volby do dolní komory parlamentu také Česko, které dle průzkumů vyhraje Andrej Babiš. Ten v minulosti nespočetněkrát zopakoval líbivá hesla jako „Green Deal, sebevražda Evropy“ nebo „zelené šílenství“. A podobných hesel bude letos nejspíš plný veřejný prostor. V téhle souvislosti připomínáme naši dřívější analýzu, ve které jsme se klimatickým dezinformacím a jejich šiřitelům v Česku věnovali. Volby čekají také Polsko, které bude v létě volit nového prezidenta. Právě to se začátkem roku ujalo předsednictví v Radě EU. Mezi jeho hlavní úkoly, co se klimatické politiky týče, bude patřit vyjednávání emisního cíle pro rok 2040. Oficiálně by jej Komise mohla předložit 26. února společně s Clean Industrial Dealem, Aktem o urychlení dekarbonizace průmyslu (Industrial Decarbonisation Accelerator Act) nebo návrhem nového fondu pro konkurenceschopnost. Očekává se, že cíl bude na úrovni 90% snížení emisí uhlíku, což Komise již dříve doporučila. Ve stejný den by také měla představit „souhrnný zjednodušující balíček“, který by měl vyjít vstříc volání byznysu a upravit požadavky na nefinanční reporting. Co dalšího v roce 2025 čekat? Již během ledna by měl začít tzv. dialog o automobilovém průmyslu. Světlo světa by měl spatřit také tzv. kompas konkurenceschopnosti, jehož cílem bude „snížit inovační zaostávání Evropy za USA a Čínou, zvýšit bezpečnost a nezávislost a dosáhnout dekarbonizace“. Dánsko, které v polovině roku po Polsku předsednictví převezme, by se pak mělo klimatické politice věnovat více. Jednak kvůli tomu, že Dáni dlouhodobě patří k těm nejsilnějším zastáncům klimatické politiky, jednak kvůli tomu, že druhá polovina roku bývá zpravidla dobou příprav na každoroční klimatickou konferenci. Tou letošní bude jubilejní COP30, který se uskuteční v druhé polovině listopadu v Brazílii. K velkým úkolům Dánů ale bude patřit odstartování „traumatizujících“ jednání zemí EU, jak je popsal jeden vysoce postavený diplomat, nad prvním oficiálním draftem budoucího evropského rozpočtu pro roky 2028–2034. Právě ten bude hrát významnou roli pro budoucnost financování mitigačních i adaptačních opatření, ale také těch, která dostanou nálepku jako opatření pro posílení evropské konkurenceschopnosti. Jde tedy bez pochyb o nabitý rok. Dodatečně Vám do něj přejeme vše nejlepší a budeme se těšit na společné sledování všech novinek.
Barbora Pištorová
Co nás čeká tento měsíc?
- Polské předsednictví se ujímá vedení Rady EU, důraz chce klást na bezpečnost, včetně té v oblasti energetiky. Pracovat bude na dalším odklonu od ruských fosilních paliv.
- Evropská komise by měla 15. ledna zveřejnit tzv. kompas konkurenceschopnosti, který by měl lépe sladit cíle klimatické politiky s rozvojem evropské ekonomiky.
- Dne 22. ledna se ve Varšavě setkají vysoce postavení zástupci členských států EU pro klima. Cílem setkání je sladit komunikaci zemí EU při mezinárodních jednáních o klimatu.
- Ve dnech a 29. ledna se v polském Gdaňsku setkají hlavy delegací členských zemí EU pro Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, aby diskutovali o strategii EU pro letošní globální klimatický summit COP30.
- Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU by dle informací serveru Euractiv.com měly koncem ledna začít vyjednávat v rámci trialogu o směrnici, která by měla bránit tzv. greenwashingu. Tento pojem označuje situaci, kdy firmy označují své produkty za udržitelné bez toho, aby pro to měly potřebné důkazy.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.