Nová Evropská komise i čerstvě odstartované polské předsednictví se chtějí předvést. Pro kandidátské země to může znamenat největší posun na jejich cestě do EU za poslední dekádu.„Poprvé za deset let máme realistickou šanci na to, že v průběhu tohoto mandátu (
2024–2029) přivedeme jednoho, dva nebo tři státy do cíle,“ řekla o vyhlídkách rozšíření Evropské unie komisařka
Marta Kos, když dnes (14. ledna)
debatovala s europoslanci zahraničního výboru AFET.
„Premianty“ s velkými ambicemi jsou podle komisařky Černá Hora a Albánie, které se ve vyjednávání posunují neustále dopředu. Černé Hoře se v prosinci podařilo uzavřít tři vyjednávací kapitoly, Albánii naopak jeden
„klastr“ kapitol otevřít.
První jmenovaná země by svůj přístupový proces ráda dokončila v roce 2026, což by mohlo znamenat členství od roku 2028. Albánci si přejí to samé s ročním zpožděním. Pokud vše půjde hladce, podle Kos se to může povést.
Teprve v úvodní fázi přístupového procesu jsou naopak Ukrajina a Moldavsko, také tito „nováčci“ se ale mohou posunovat rychle dopředu.
„Prezident (
Volodymyr)
Zelenskyj chce otevřít všechny kapitoly ještě tento rok. Nejde ale jen o otevírání kapitol, ale hlavně o jejich uzavírání. Ukrajina dělá dobrou práci v reformách, ale ty musejí být udržitelné. Naše peníze jim s tím pomáhají, protože budují jejich instituce. Je možné, že ještě tento rok otevřeme první klastr kapitol, které se věnují základům (
např. justice, veřejná správa, pozn. red.), a také kapitolu zahraniční politiky,“ nastínila Kos.
Také Moldavsko se podle komisařky velmi snaží, i na něj tak možná čeká otevření stejných kapitol. Podpořit další posun země na její cestě do Unie má tzv.
Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko v hodnotě 1,8 miliardy eur, který by mohl být hotový v březnu.
„Ve světle ruského vměšování a manipulací potřebuje Moldavsko naši pomoc více než kdy dřív, a to rychle,“ doplnila Kos s tím, že EU teď zemi pomáhá i s řešením energetické krize způsobené Ruskem.
Kandidátské země nedostanou nic zadarmo
Ať už jde o kteroukoliv kandidátskou zemi, posun dopředu má několik podmínek. V prvé řadě musejí plnit zmíněné reformy. Ani geopolitická situace podle Marty Kos neznamená, že státy dostanou něco zadarmo, ale pouze za zásluhy.
„Když budou kandidátské země dál plnit reformy, můžeme vidět větší posun během polského předsednictví než za celou poslední dekádu. Realistické je uspořádat 10 mezivládních konferencí. Toto je ambice mě a mého týmu, a dá se to zvládnout,“ přislíbila komisařka. Na mezivládních konferencích se vyjednává o zmíněných kapitolách.
Posun u některých ambicióznějších států pak podle ní může znamenat motivaci pro ostatní, jako jsou Srbsko, Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie, které si zatím své „domácí úkoly“ tak svědomitě neplní.
Každá mince ale má dvě strany, své úkoly si musí plnit také sama EU. „Rozšiřovací proces není jen o mojí práci nebo o práci Komise, ale je hlavně o tom, co udělají členské státy a o čem rozhodnou. Potřebujeme podporu Rady ve všech fázích rozhodovacího procesu,“ upozornila Kos na to, kdo má poslední slovo.
Komise v tomto ohledu velmi spoléhá na Polsko, které Radě od 1. ledna předsedá. „Byla jsem ve Varšavě prodiskutovat, jak co nejlépe tento proces posunout dopředu,“ řekla komisařka Kos.
Polsko, tradiční podporovatel rozšíření, toto téma ve svém
programu často opakuje. „Cíl polského předsednictví je dosáhnout pokroku v rozšíření, a to jak ve východním směru, tak i s ohledem na západní Balkán,“ slibují Poláci. V souladu se svým mottem „Bezpečnost, Evropo!“ zdůrazňují hlavně to, že právě rozšíření zajistí na kontinentu větší bezpečnost.
Sama Marta Kos má ještě jedno „eso v rukávu“, a to je nová komunikační strategie. O přínosech rozšíření v ní chce přesvědčovat nejen kandidátské země a jejich veřejnost, ale i státy EU. První obrysy strategie by se prý měly objevit na konci ledna.
„Vedle tvrdého, technického světa kapitol, cílů a klastrů musíme umět využít i ,soft power‘. Je to o společných hodnotách, a k tomu jsou nejlepší cestou kultura a sport. Proto připravujeme například fotbalový zápas mezi týmem kandidátských zemí a týmem členských zemí,“ prozradila komisařka. Stejné měření sil se připravuje také v basketbalu a házené.
Rozšíření EU: Co čekat v roce 2025?
