Riziko pro evropské demokracie. Tím jsou podle některých europoslanců sociální sítě bez jakékoliv moderace. „V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ varovala na plénu socialistická europoslankyně Iratxe García Pérez. Nebezpečím pro Evropu je hlavně posedlost Muskem, oponovala Virginie Joron z Patriotů.
Sociální sítě v kombinaci s téměř neomezenou mocí mohou být velmi rizikové, varovali levicoví europoslanci. Jako příklad využili pondělní scény z inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Oligarchové se snaží ohrozit demokracii. Elon Musk zasahuje do voleb ve Spojených státech tím, že zvyšuje viditelnost svých účtů a zaplavuje sociální sítě nás všech. To je rozhodnutí člověka, který včera na inauguraci předvedl nacistický pozdrav,“ pronesla před plénem německá europoslankyně Alexandra Geese (Zelení).Narážela tak na Muskovo gesto připomínající hajlování. Nový člen americké vládní administrativy ho předvedl v pondělí večer na pódiu arény Capitol One při proslovu po inauguraci Donalda Trumpa.
Právě postava Elona Muska se stala jedním z ústředních témat úterní debaty europoslanců, která se věnovala unijnímu aktu o digitálních službách (DSA). Ten má chránit demokracii před zahraničními zásahy a neobjektivními algoritmy internetových platforem.
„Byli jsme svědky toho, že za prezidentem Trumpem stál oligarcha. Není možné, aby díky svému jmění vše ovlivňoval a nedodržoval pravidla. (…) Musíme se těmto nevoleným oligarchům postavit a bojovat za práva občanů, kteří nás zvolili,“ zdůraznila na plénu Geese.
Takovou ochranu má, přinejmenším zčásti, přinést právě DSA. To má jednoduché motto: co je nelegální off-line, by mělo být nelegální také on-line. Legislativa zavádí například lepší ochranu dětí na internetu a uživatelům sociálních sítí má také umožnit nahlašovat nelegální obsah, jako jsou dětská pornografie nebo nenávistné projevy.
Další neméně důležitou součástí nařízení je zajištění lepší transparentnosti sociálních sítí. Jejich provozovatelé by měli poskytovat informace o tom, jak fungují a jak svým uživatelům například na Instagramu, TikToku nebo síti X doporučují obsah.
Od virálního videa po vyhrané volby
Systém předkládání těch příspěvků, které se uživatelům jednoduše „budou líbit“, je totiž zpravidla postaven na principu poutání pozornosti. V tom je velmi úspěšný kontroverznější nebo extrémnější obsah, který diváka nebo čtenáře zaujme – a ten jej má následně větší tendenci sdílet se svými přáteli nebo komentovat.
U „standardních“ příspěvků by podobný princip nebyl nijak problematický. Potíž ale nastává, když je tento efekt využívaný například ve prospěch politické reklamy, nebo v jeho důsledku dochází k šíření nenávistných postojů nebo dezinformací. Tedy zavádějícího obsahu, jehož cílem je zkreslit realitu a zajistit něčí politický či ekonomický zisk. I takové příspěvky ale mají algoritmy ze svého výchozího nastavení tendenci nabízet více uživatelům.
Od loňského února proto mají provozovatelé velkých platforem, od Mety přes ByteDance po Aliexpress, povinnost přijmout taková opatření, pomocí kterých budou schopny podobný obsah naopak upozaďovat, moderovat nebo po nahlášení rovnou mazat.
V extrémním případě totiž může v konečném důsledku dojít k ovlivnění veřejného mínění, a tím pádem i svobodného a spravedlivého volebního procesu, jak ukázal nedávný příklad voleb v Rumunsku. A jak dříve varoval ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, podobný scénář by se mohl opakovat například i v Česku.
Volby v Rumunsku a Moldavsku zasáhla cílená manipulace. Podobné hrozbě čelí i Česko, varuje BIS
„Cílem (DSA) je zajištění bezpečného prostředí,“ uvedl na plénu Adam Szłapka, polský ministr pro evropské záležitosti, jehož země aktuálně předsedá Radě EU. Je to totiž právě Polsko, které si vzalo posílení bezpečnosti Evropy jako ústřední téma svého předsednictví.
Konec cenzury a „zpátky ke kořenům“
Klíčovou roli proto mají podle DSA sehrát samotné platformy, které za svůj obsah nesou zodpovědnost. Nad tím, nakolik ale jsou s touto rolí jejich majitelé ztotožněni, ale visí poslední týdny otazník.
Zatímco Elon Musk, miliardář a nyní čerstvý člen Trumpovy administrativy, veřejně podporuje zástupce krajní pravice nebo kritizuje „globalisty“, Mark Zuckerberg se ve zveřejněném videu přihlásil k „návratu ke kořenům“ a konci moderování obsahu na Facebooku a Instagramu.
Cílem DSA však naopak je svobodu slova zajistit i v digitálním věku, nechal se v europarlamentu slyšet německý europoslanec Andreas Schwab (EPP). „Pokud chceme, aby demokratická diskuze na sítích zůstala férová, musí platformy prosazovat pravidla, která v Evropě platí déle, než samotné digitální platformy existují,“ zdůraznil.
Na rozdíl od tradičních médiích podle něj ta sociální opakovaně prokazují, že s prosazováním svobody slova nenakládají tak přísně, jak by měla.
„V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice. (…) Byli jsme také svědky rozhodnutí Zuckerberga odstranit programy ověřování faktů na Metě, což je akt spoluúčasti na lžích a manipulaci,“ navázala na svého kolegu španělská europoslankyně Iratxe García Pérez (S&D).
V takové situaci podle Pérez nečinnost EU neznamená neutralitu, ale spoluvinu. Socialisté proto vítají vyžádání dodatečných informací ohledně moderace od Mety, ke kterému minulý týden přistoupila Komise.
„Čas, kdy provozovatelé digitálních platforem chtěli pouze zvyšovat zisk, je dávno pryč. Nyní se za našimi feedy skrývá politická motivace, která ohrožuje naše demokracie,“ varovala ve stejném duchu česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení).Podporovateli striktnějšího vymáhání pravidel DSA jsou také frakce Renew a Levice. „Síť X systematicky neprovádí moderaci obsahu a algoritmy posilují pravicově extremistické příspěvky,“ konstatovala německá levicová europoslankyně Carola Rackete. „Očekávám, že Komise bude silně zakročovat proti nenávisti na sítích. Německo stojí před dalšími volbami, a proto musí EU prosadit urychlené řízení proti takovýmto praktikám, aby nedocházelo k vměšování Ruska nebo USA,“ řekla.
Posedlost Muskem, kritizují Patrioti
Silná kritika DSA se ozývá naopak od europoslanců pravicových frakcí. Vymáhání moderace obsahu sociálních sítí podle nich nerespektuje svobodu slova a ukazuje nedůvěru vlastním občanům.
„DSA, údajný štít demokracie, je ve skutečnosti cenzura, která chce zakazovat X nebo TikTok. Posedlost lidmi jako Musk je to, co narušuje naše demokracie,“ oponovala na plénu francouzská europoslankyně Virginie Joron (Patrioti).
Se skepsí se k věci staví také Evropští reformisté a konzervativci (ECR). „DSA bylo vytvořeno na ochranu nezletilých a ochranu osobních svobod, ne na umlčení těch, kteří se vám nelíbí,“ zkritizoval italský europoslanec Nicola Procaccini (ECR). Nařízení proto podle něj musí být používáno bez předpojatosti.
Na plénu vystoupil také nezařazený kyperský europoslanec a influencer Fidias Panayiotou. „Mark Zuckerberg nedávno osočil EU z toho, že institucionalizuje cenzuru. A obdobné komentáře v minulosti vypustil také Elon Musk. Pokud jsou pravdivá, máme problém. Miliony postů jsou cenzurované napříč Evropou,“ zkritizoval na plénu. Evropský parlament by proto měl oba majitele pozvat a nechat je na plénu vyslechnout, vyzval.
Na námitku, že on sám jako influencer s „nekorektními názory“ zcenzurován nebyl a byl naopak dokonce zvolen mezi europoslance, Panayiotou odpověděl, že měl pouze štěstí a sám se obětí umlčování názoru nestal.
Komise spustila už deset řízení
„DSA není žádným nástrojem cenzury, ale pouze vede k odstraňování nelegálního obsahu tak, jak je definován v evropské nebo vnitrostátní legislativě,“ uvedla na plénu místopředsedkyně Evropské komise zodpovědná za technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen.
Komise od začátku platnosti DSA spustila už deset různých řízení s platformami. Jedno se sítí X, tři s TikTokem, jedno s Aliexpresem, celkem čtyři se společností Meta – dva s Instagramem, dva s Facebookem – a jeden s Temu. V jednom případě již byla schválena předběžná řízení a v jednom případě již bylo řízení dokonce uzavřeno.
„Naše týmy na dodržování pravidel pracují naplno,“ okomentovala komisařka. Plnohodnotné šetření si žádá intenzivní práci a jasné důkazy, které obstojí u soudu.
Arbitrem, který určí, zda je daný obsah skutečně škodlivý nebo dezinformační, je totiž vždy soud nebo správní úřad, nikoliv Komise. Jejím úkolem je soudům předkládat případy, kdy jsou podle ní evropská pravidla porušena. Do konce roku 2025 by tak Komise měla zdvojnásobit počet zaměstnanců, kteří na této agendě pracují. Výsledně by se jejich počet měl vyšplhat ke dvěma stovkám.
„Chceme bojovat proti manipulaci a interferencím ze zahraničí, proti dezinformacím a posílit schopnost EU detekovat a proaktivně reagovat na hrozby,“ zdůraznila komisařka. Kolegium komisařů proto podle slov Virkkunen aktuálně pracuje na dokončení tzv. Evropského štítu pro demokracii, který by měl vzájemně provázat dosavadní nástroje na potírání dezinformací, posílení svobodných médií a regulace transparentnosti politické reklamy. „Velmi brzy spustíme (ke štítu) konzultaci,“ uzavřela komisařka.