VÍDEŇ
Kickl neuspěl. Krajní pravice nedokázala sestavit rakouskou vládu. Krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) ve středu oznámila, že se jí nepodařilo vytvořit novou rakouskou vládu. Pokus o koalici s konzervativní Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) zkrachoval kvůli sporu o ministerstvo vnitra, o které usilovaly obě strany.
„Herbert Kickl (předseda FPÖ) právě informoval spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena, že koaliční jednání s ÖVP ztroskotala, a proto vrací pověření k sestavení vlády,“ uvedl rakouský deník Der Standard. Rakousko se od parlamentních voleb v září loňského roku nachází v politické krizi. Přestože FPÖ zvítězila, její nacionalistické a euroskeptické postoje vedly k tomu, že ostatní strany s ní odmítaly spolupracovat. Nejprve se ÖVP pokusila sestavit vládu se středolevou SPÖ a liberálními NEOS, ale tato varianta selhala. Po rezignaci bývalého kancléře Karla Nehammera se lidovci pokusili o pravicovou koalici s FPÖ, která tak poprvé dostala šanci vést vládu. Po středečním krachu jednání zbývají dvě možnosti: předčasné volby, které by mohly posílit pozici FPÖ, nebo nový pokus o vytvoření koalice mezi ÖVP, SPÖ a NEOS. (Jeremias Lin | Euractiv)BERLÍN
Německá AfD hledá spojence – zbyl jí jen Orbán. Maďarský premiér Viktor Orbán přivítal v Budapešti Alici Weidel z Alternativy pro Německo (AfD), čímž jí poskytl vzácnou mezinárodní podporu v předvolební kampani.
Krajně pravicová AfD se deset dní před německými volbami drží v průzkumech na druhém místě. Zatímco přední němečtí politici v posledních dnech finišují kampaně s významnými zahraničními spojenci, Weidel mezi nimi mnoho podporovatelů nenašla. Zatímco například šéf CDU Friedrich Merz navštívil Ukrajinu a Polsko a plánuje schůzku s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, Weidel zamířila do Maďarska za Viktorem Orbánem. „Jako AfD jsme si všimli, že se zhoršily vztahy především s našimi přímými sousedy – Maďarskem, ale také s USA a Čínou,“ prohlásila Weidel na tiskové konferenci v Budapešti. „Mým hlavním cílem je tyto vztahy napravit a zlepšit,“ dodala a vyzdvihla shodu s Orbánem v otázkách migrace a politiky EU. Přestože se AfD snaží prezentovat jako významný hráč v evropské pravici, zůstává ve složité situaci. Strana se loni sama odsoudila k izolaci, když byla vyloučena z krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID). O její odchod usilovala především francouzská lídryně Marine Le Pen, která se obávala, že spolupráce s AfD by mohla poškodit její vlastní image. Po volbách do Evropského parlamentu se AfD ocitla mimo hlavní pravicové bloky. Orbán sice vytvořil novou alianci Patrioti pro Evropu, spojující jeho stranu Fidesz s pozůstatky ID, avšak AfD byla ponechána stranou a založila slabší skupinu, Evropu suverénních národů (ESN). Weidel tak sice získala přijetí u Orbána, ale její strana nadále čelí izolaci i v rámci evropské krajní pravice. (Kjeld Neubert, Nick Alipour | Euractiv)VARŠAVA
„Polský Elon Musk“ má deregulovat tamní ekonomiku. Polský premiér Donald Tusk (PO) v pondělí představil nový ekonomický balíček a jmenoval zmocněnce, který má připravit doporučení pro deregulaci polské ekonomiky. Tím se stal podnikatel Rafał Brzoska, zakladatel a generální ředitel kurýrní společnosti InPost, kterého polská média označují za „polského Elona Muska“.
Brzoskova role má být obdobná jako ta, kterou v americké administrativě zastává Elon Musk. Očekává se, že jeho návrhy povedou ke zjednodušení regulací a zvýšení efektivity polské ekonomiky. „Nedovedu si představit, že by tato deregulace, která má usnadnit život a vytvořit větší prostor pro polské podnikatele – od těch nejmenších až po ty velké – byla jen byrokratickým procesem,“ vysvětlil Tusk své rozhodnutí svěřit tuto funkci úspěšnému podnikateli. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)LONDÝN
Británie odepře občanství uprchlíkům, kteří přišli do země nelegální cestou. Britská vláda zpřísnila pravidla pro uprchlíky, kteří na území Spojeného království dorazili nelegální cestou. Tento krok naznačuje příklon Labouristické strany k tvrdšímu postoji vůči imigrační politice.
Od pondělí platí nové pokyny pro pracovníky posuzující „bezúhonnost“ žadatelů o naturalizaci. Podle nich bude občanství odepřeno těm, kteří „podnikli nebezpečnou cestu“, například přepluli Lamanšský průliv na malém člunu nebo se ukryli ve vozidle. Zpřísnění se týká i osob, které se již nacházejí na britském území. „Každé osobě žádající o občanství od 10. února 2025, která dříve vstoupila do Spojeného království nelegálně, bude žádost zpravidla zamítnuta bez ohledu na dobu, která uplynula od nelegálního vstupu,“ uvádějí nové regule. (Bella Zielinski | Euractiv.com)KODAŇ
Dánové mají poprvé po dvanácti letech novou strategii pro boj s pandemií. Dánsko se připravuje na možné budoucí pandemické zdravotní hrozby prostřednictvím nového obecného plánu, který zahrnuje všechny formy infekčních onemocnění. (Monica Kleja | Euractiv)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.