Europoslanci kritizují Evropskou investiční banku, že dostatečně nepomáhá tomu, aby se v Evropě začalo více investovat do obrany. Banka namítá, že změny pomalu přicházejí a peníze na stole jsou, chybí ale projekty.Řada evropských zemí se s ohledem na globální dění rozhodla posílit své výdaje na obranu. Dopady rusko-ukrajinské války a koronavirové pandemie ale udělaly v národních rozpočtech velké díry, Evropané proto hledají další finanční zdroje, například v bankách.
Realita je nicméně taková, že unijní prostředí nebylo v posledních dvou dekádách nakloněné veřejným ani soukromým investicím do obranného průmyslu. Ten měl pověst něčeho „nežádoucího“.
Jasně to demonstrovala politika Evropské investiční banky (EIB), jejímiž „akcionáři“ jsou samy státy EU. Dostat od ní úvěr na projekty spojené s armádou nebo zbraněmi bylo údajně téměř nemožné, a to samé platilo pro praktiky většiny soukromých bank.
Válka na Ukrajině změnila hodně, o investicích do obrany se začalo přemýšlet jinak. Sama EIB pozměnila svou politiku a v posledních letech každý rok zdvojnásobuje objem prostředků, které na tyto účely půjčuje. Letos má jít až o dvě miliardy eur.
Změnu přístupu po bance
chtějí samy vlády zemí EU. Jak v úterní (18. února)
debatě s europoslanci výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) zmínil viceprezident EIB
Robert de Groot, tato skupina čítá už 23 států.
Řada europoslanců z výboru SEDE nicméně kritizovala, že změna nepřichází dostatečně rychle. Dvě miliardy z téměř stomiliardového rozpočtu EIB podle nich zkrátka není dost. Instituci viní také z toho, že nedává soukromým bankám dostatečně jasný signál, že půjčovat peníze na obranné projekty je v pořádku a dokonce nezbytné.
„Když mluvíte s komerčními bankami, všechny říkají, že jejich politika se řídí tou Evropské investiční banky. Malé a střední podniky mají stále velké problémy, když chtějí získat peníze na své projekty. Je to neuvěřitelné,“ nechala se slyšet německá europoslankyně
Angelika Niebler (EPP).
De Groot europoslancům oponoval slovy, že neexistuje přímá návaznost mezi politikou EIB a chováním soukromých bank. Jako příklad uvedl fosilní průmysl – zatímco jeho banka už do něj neinvestuje, některé privátní banky stále ano.
EIB ostatní banky prý přesvědčuje, ale nemůže je k ničemu nutit. Naopak potřebuje jejich spolupráci, aby dostaly peníze až k menším firmám v sektoru bezpečnosti a obrany, ke kterým mají blíže.
„(
Soukromé) banky se účastní diskusí o investicích do obrany čím dál častěji. Myslím, že bychom jim měli dát trochu času, aby se jejich vnitřní systémy a jejich akcionáři adaptovali. Co slýchám od šéfů největších bank všude po Evropě, opravdu se snaží o rychlou změnu,“ řekl de Groot.
Překážkou ke změnám podle něj už pro banky nejsou ani unijní pravidla jako
ESG nebo
taxonomie.
Podcast | Evropská obrana potřebuje posílit. Kde na to vzít peníze?
Peníze jsou na stole
Pokud jde přímo o peníze EIB, na letošek a další roky má prý nachystaných pět miliard eur a pouze čeká na ministerstva obrany a firmy, aby přišly s velkými projekty a dlouhodobými kontrakty.
„Jde to pomalu, ale tempo se zvyšuje. Zatím pracujeme na 14 důležitých projektech, některé mají hodnotu několika miliard. Systémy pro všech 27 členských zemí EU jsou opravdu velké, EIB investuje například do programu Ariane,“ řekl de Groot s odkazem na sérii kosmických raket, které na oběžnou dráhu vynáší satelity. Ty pak využívají i armády.
Europoslanci kritizovali, že pravidla EIB jí stále dovolují investovat pouze do projektů a produktů tzv. dvojího užití, to znamená do těch, které je možné využít pro civilní i vojenské účely. Sem patří třeba také drony.
„Vojáci ale potřebují hlavně zbraně a munici, právě v nich máme největší nedostatky,“ apeloval estonský europoslanec
Riho Terras (EPP).
De Groot argumentoval, že interpretace pravidel se neustále rozšiřuje, a že banka teď investuje například do vojenských helikoptér vyvíjených soukromou firmou. Současný mandát prý bance nezabraňuje spolupracovat s nikým.
Potřeby armád jsou navíc podle něj daleko širší než zbraně a munice. „Čím dál více jde o vesmír a o to, co se děje ve vzduchu, proto některé země uvažují o vybudování ,štítu‘. Hodně musíme udělat také v kybernetické bezpečnosti, zatím jsme také dostatečně neinvestovali do infrastruktury. Na to všechno můžeme poslat peníze už dnes,“ vyjmenoval viceprezident.
De Groot na závěr připomněl, že vždy bude záležet jen na unijních státech, kam až budou ochotné mandát EIB rozšířit.
Evropa je „téměř nahá“. Potřebuje silnější protiraketovou obranu a odolnost vůči vnitřním hrozbám
