Evropa zblízka | Eskalace nezávisí jen na USA

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.

---

Máme za sebou řadu turbulentních dní. Krátký výčet toho podstatného:

• Donald Trump oznámil, že by první návrhy cel na evropské státy měly přijít začátkem dubna.
• Diplomaté USA se setkali se zástupci Ruska.
• Viceprezident USA J. D. Vance vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde šokoval svým varováním před omezováním svobody slova v Evropě. Ne ovšem v souvislosti s výročím vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, ale s nařízením o digitálních službách.
• V týdnu se odehrály dvě schůzky evropských lídrů, které svolal prezident Emmanuel Macron. Hlavním tématem byl společný postup ve světle amerického příklonu k Rusku.

„Kdybych nebyl v politice, tak bych asi byl zděšený,“ odpovídá na otázku, jak vnímá mezinárodní dění posledního týdne, europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Evropa by se podle něj měla zmobilizovat a najít nejlepší řešení pro své občany i Ukrajince. A týká se to jak bezpečnostní, tak obchodní politiky. „EU určitě nemůže být někdo, kdo může chrastit cly a celními překážkami. Ale v okamžiku, kdy by Donald Trump zavedl nějaká rozsáhlá cla na evropské produkty, tak budeme muset reagovat,“ komentuje Niedermayer v nové epizodě podcastu Evropa zblízka.

Podcast | Niedermayer: Diskuse s automobilkami nebyla tak složitá, těžší byla s kolegy europoslanci

Reakce Evropy nicméně bude mít dvě hlavní podmínky: aby ochránila ekonomiku EU, ale zároveň aby nešlo o první krok k eskalaci obchodních vztahů s USA. Právě před možnými dopady eskalace obchodní války varoval nedávno také think-tank Bruegel: Pokud by se EU a další významní obchodní partneři například rozhodli opustit zásady WTO, vedlo by to k úplnému narušení mezinárodního obchodu a investic a k eskalaci napětí, které by mohlo vyústit až ve válku. To, co udělají Spojené státy, nemůže zničit WTO nebo globální řád – ale to, jak zareagují ostatní, by mohlo, shrnuje think-tank. Hlavní zásadou by proto měla být snaha vyhnout se přijetí jakéhokoli závazku vůči USA, který by dále podkopával mezinárodní právo.Jak pomoci automobilkámDonaldu Trumpovi leží dlouho v žaludku evropské automobilky. Ty se nicméně i bez cel topí v řadě vlastních problémů – a zatímco část Evropské komise jedná s USA, jako například včera Maroš Šefčovič, její další část jedná se zástupci výrobců aut. Už začátkem března by měl být známý výsledek tzv. Strategického dialogu o autoprůmyslu. Ten by měl dát základ návrhu Evropské komise, který by mohl automobilkám ulevit a „nakopnout“ lepší vývoj i odbyt nepříliš dobře prodávajících se elektromobilů. „Pomyslná lopta je na straně Evropské komise,“ komentuje Niedermayer. Zatímco některé automobilky jsou podle něj perfektně připravené na to, aby splnily již stanovené emisní limity u prodaných vozů, jiné si u toho trochu odřou uši. Ale stále budou mít konkurenční výhodu oproti těm, které se na plnění úplně nepřipravily. Diskuze a hledání řešení začaly podle europoslance velmi pozdě. Jednak se samotné automobilky ozvaly v podstatě na poslední chvíli. Tedy až v průběhu září, kdy si vyhodnotily, že pokles zájmu o elektromobility, spojený s koncem některých významných dotačních podpor, je vážný. Jednak se otázky pozdě chopily členské státy i Evropský parlament. Evropská komise má hned několik možností, jak automobilkám pomoci. Například skrze nastavení povinného minimálního podílu aut ve firemních flotilách velkých podniků, díky kterým by automobilky měly velké odbytiště pro svá elektroauta. Právě ty jsou podle Niedermayera „téměř jistotou“. Anebo že by platily aktuální nastavené pokuty za neplnění limitů, ale peníze z nich by byly využité výhradně na vývoj nebo na infrastrukturu. „Úplně znejistit stabilitu podmínek by bylo špatně. Zejména v době, kdy to děláme takhle pozdě. Taky je vidět – a v tom mají pravdu čeští zástupci – kteří říkají, že lépe než podporovat skrze dotace je lepší vystavit průmysl tlaku, aby na trh dodávaly levná elektroauta,“ říká. Ne všechny členské státy ale s podporou automobilového průmyslu souzní. „Bezesporu je vidět, že země, které nemají autoprůmysl, to vnímají úplně jinak. Já jsem daleko od toho bagatelizovat roli autoprůmyslu – protože Česká republika rozvojem tohoto průmyslu využila svůj potenciál – ale zároveň je podle mě hrozná chyba vytlačovat z té diskuze ostatní sektory,“ připomíná Niedermayer.

Co dalšího se v epizodě dozvíte?

• Jakou cestu by EU měla při případném uvalování recipročních sankcí na USA volit?
• Proč je evropským automobilkám potřeba pomoci – ale proč ne všechny jejich argumenty úplně platí?
• Jaká je budoucnost TOP 09?

V Bruselu proběhl poslední dialog s automobilovým průmyslem. Účastnil se český AutoSAP

---

Co nás tento týden zaujalo?

Válku na Ukrajině ukončím do čtyřiadvaceti hodin, když vyhraju volby, řekl loni Donald Trump. Otázkou bylo, zda to myslel od svého zvolení, nebo od nástupu do úřadu. Když se nestalo ani jedno, zůstala jen nejistota, zda se vůbec něco změní. A pak přišla polovina února a setkání v saúdskoarabském Rijádu a v německém Mnichově. Jenomže Trump nebyl nikde. Pak přišla polovina února a dvě klíčová setkání – bezpečnostní konference v Mnichově a jednání v saúdskoarabském Rijádu. Trump se však neukázal ani na jednom. Místo něj vystoupil jeho viceprezident J. D. Vance, který v Mnichově poučoval, Evropu, že by se měla nejprve zabývat svobodou slova a úpadkem demokracie, než válkou na Ukrajině. V Rijádu zase americký ministr zahraničí Marco Rubio jednal s ruským protějškem Sergejem Lavrovem o ukončení konfliktu – samozřejmě bez účasti Ukrajiny. Dohodli se přitom, že vlastně Ukrajina by tu válku mohla ukončit a údajně zaznělo něco o ruských ústupcích. Ukrajinská strana se chtěla vyjádřit, třeba k tomu, kdo na koho zaútočil, ale prostor nedostala. Odpověď přišla v úterý, když Trump na tiskové konferenci ve svém floridském sídle zopakoval narativ, který by se neztratil ani v ruské státní televizi či v komentářích pod příspěvky koalice Stačilo!. Podle Trumpa Ukrajina válku nikdy neměla začínat a měla ji už dávno ukončit. Navíc prohlásil, že Rusko chce toto „barbarství“ zastavit. Je lehké býti prezidentem, když vás realita moc netrápí. Očekávat, že Rubio nebo Vance budou brát v potaz potřeby Ukrajiny nebo realitu v Evropě, se zdá být naivní, když jejich šéf očividně nevěnuje dění kolem sebe nejmenší pozornost.

Co čekat od příštího týdne?

• Výsledky německých parlamentních voleb. V neděli 23. února si Němci zvolí nové složení Bundestagu. V průzkumech zatím vede konzervativní CDU/CSU Friedricha Merze, na druhém místě je krajně pravicová AfD. Výsledky se dozvíme v pondělí.
• V pondělí 24. února si připomeneme tři roky od začátku války na Ukrajině. Unijní ministři zahraničí by měli na Radě pro zahraničí (FAC) v pondělí schvalovat 16. sankční balíček proti Rusku, detaily o balíčku najdete zde.

Pobavení na závěr

Do it, baby! Komunikace politiků na sociálních sítích je ošemetná záležitost. Někdo to dělá tancováním s oblečky, další zase popularizuje machismus. Pak je tu skupina politiků, která se snaží zaujmout, ale svou pozici si zatím jen hledá. Do této skupiny dlouhodobě patří i europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Poslední pokus vypadat na sítích cool byl znovu špíše zvláštní. Evropu oslovila „baby“ a dojem byl… no,  posuďte sami.