Za loňský rok darovalo Česko Ukrajině víc než 1,5 milionu kusů munice, Češi poslali desítky milionů do sbírek a 147 milionů šlo ze státního rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Na podzim však může masivní podpora Ukrajiny oslabit, Česko totiž čekají volby.Česko se od počátku ruské invaze na Ukrajinu jasně staví na stranu napadené země. Premiér
Petr Fiala (ODS) byl mezi prvními třemi zahraničními politiky, kteří v březnu 2022 navštívili tehdy ještě obléhaný Kyjev. Česko zároveň bylo mezi prvními zeměmi, které začaly dodávat Ukrajině těžké zbraně, a přijalo velkou část ukrajinských uprchlíků.
To bylo však na začátku války, která trvá už zhruba 1100 dní, a jak se situace mění na frontě, tak se situace mění i uvnitř českých politických stran. Na podzim Česko čekají volby do Poslanecké sněmovny, po kterých podle dostupných průzkumů a veřejných politických projevů může nastat změna.
Současná vláda se i proto snaží podporovat Ukrajinu, jak jen to jde, což je vidět i ve statistikách.
„Česko vloni podpořilo humanitární projekty v Ukrajině a pro ukrajinské uprchlíky v zahraničí částkou 147 milionů korun. Jsem pyšný, že desítky milionů poslali čeští občané na přímo v rámci dobrovolnických sbírek. Mimochodem, díky podpoře Ukrajiny, a tedy bezpečnosti Evropy, jsme se umístili na 12. místě v rámci The Good Country Index,“ uvedl pro Euractiv.cz ministr zahraničí
Jan Lipavský (nestraník).
V4 říká rozšíření EU „ano“, kandidáti ale musí splnit všechny podmínky
Podobně to vnímá i jeho kolegyně z vlády, ministryně obrany
Jana Černochová (ODS, ECR). „Jsme v neustálém spojení s příslušnými partnery na Ukrajině a pravidelně vyhodnocujeme, jaká pomoc je pro Ukrajinu aktuálně nejpřínosnější. Ukrajinci mimo jiné oceňují to, že se dokážeme rychle přizpůsobit jejich potřebám a najít cesty, jak pomoc zajistit. V tom budeme i nadále pokračovat,“ řekla Černochová pro Euractiv.cz.
Na pokračování podpory Ukrajiny prý existuje i širší zahraniční shoda. „Během cesty v USA jsem se s partnery shodl na tom, že musíme nadále pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny tak, aby vstoupila do vyjednávání o míru z pozice síly. Z tohoto důvodu budeme pokračovat v muniční iniciativě,“ dodal Lipavský s odkazem na českou muniční iniciativu.
Ta je v současnosti aktivní už víc než rok a jak na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci prozradil prezident
Petr Pavel, Česko díky ní na Ukrajinu dodalo asi 1,6 milionu kusů velkorážní munice. České ministerstvo obrany dodává, že z toho minimálně 500 tisíc kusů tvořila dělostřelecká munice ráže 155 mm. Celkové počty dodané munice se ale různí podle použitého zdroje – zatímco prezident hovoří o 1,6 milionu kusů, podle ministerstva jde o 1,5 milionu.
„Dodávky i nadále pokračují. Přesné počty nemůžeme z bezpečnostních důvodů zveřejňovat. Uvést můžeme, že v posledních měsících na Ukrajinu posíláme desítky tisíc kusů velkorážové munice. V této podpoře Ukrajiny chceme i nadále pokračovat, jednáme proto s našimi partnery o dalším financování. Celkem se do muniční iniciativy zapojily dvě desítky států,“ upřesnil mluvčí českého ministerstva obrany
Karel Čapek.
Polsko zvažuje snížení dávek pro Ukrajince, většina Poláků je pro
Podpora ustoupila
Z oficiálních zdrojů to tedy vypadá, že Česko je neohroženým lídrem v pomoci Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Pavel Havlíček to ale až tak pozitivně nevidí. Od momentu, kdy Česko jezdilo do obléhaného Kyjeva uběhlo už hodně času a podpora Ukrajiny radikálním způsobem ustoupila.
„Komunikačně se vláda tématu Ukrajiny vyhýbá, protože je nepopulární u voličů. Program Ukrajina (
Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025 – pozn. red.) má po roce 2026 skončit a přesunout se k jiným prioritám, resp. jiným formám finanční podpory, která ani zdaleka nedosahuje výše ani podobně velkých zemí v našem regionu nebo za jeho hranicemi,“ uvedl Havlíček.
Upozorňuje taky na to, že oproti například skandinávským nebo pobaltským zemím Česko nereagovalo na zvolení
Donalda Trumpa a jeho následnou rétoriku vůči Ukrajině vlastně nijak. „Švédsko nebo Finsko vyčlenily dodatečně na české poměry obrovské prostředky, o kterých se nám může jen zdát,“ dodal Havlíček.
A otazník visí taky nad budoucností. Na podzim budou volby do Poslanecké sněmovny, kde podle dosavadních průzkumů dominuje hnutí ANO
Andreje Babiše, který po loňských volbách do Evropského parlamentu odešel z evropské liberální frakce Renew a spoluzaložil krajně pravicovou frakci Patrioti pro Evropu. Tam kromě něj působí rakouští Svobodní, maďarský Fidesz nebo třeba španělská strana Vox. Rétorika ale i hlasování europoslanců za tuto frakci naznačuje, že pokračování pomoci Ukrajině není jejich oblíbeným tématem.
I proto lze předpokládat, že pokud by volby skončily podle průzkumů, nějaké změny ve vztahu k Ukrajině nastanou, i když jejich rozsah lze jen stěží odhadovat. „Co se stane dále po volbách, zůstává velkou otázkou. Z rétoriky opozice zatím není vůbec jisté, jestli chce Ukrajinu po volbách dále podporovat a do jaké míry,“ zhodnotil Havlíček.
Odvolává se přitom na výroky stínového premiéra
Karla Havlíčka z hnutí ANO, který se o muniční iniciativě vyjadřuje negativně. „Stejně se vyjadřují i další klíčoví představitelé na pravém i levém okraji politického spektra v ČR,“ dodal analytik.
Dvořák: Vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 by byl příjemným překvapením
Současná ministryně obrany Černochová i přesto stále doufá, že obrana Ukrajiny se nezmění ani po volbách. „Zastavit naši pomoc Ukrajině je nemyslitelné. Pokračovat musí tak dlouho, dokud to Ukrajina bude potřebovat. Je to naše morální povinnost, ale zároveň to děláme sami pro sebe – Ukrajinu v zájmu naší bezpečnosti nesmíme nechat padnout. Věřím, že si to bude uvědomovat jakákoli politická reprezentace, která bude po volbách sestavovat vládu,“ řekla redakci.
Analytik AMO Havlíček pohled ministryně nesdílí. „Budoucí vláda bude v celé řadě otázek spíše ve vleku událostí a velkého vývoje na mezinárodní scéně, zejména ze strany USA, ale také Polska, Velké Británie a některých dalších mezinárodních aktérů. Ale dá se očekávat, že se opět – jako tomu bylo v minulosti – posune do tábora středních aktérů,“ uvedl.
„(Budoucí vláda) nebude v této souvislosti příliš vyčnívat, jak to například bylo v případě české muniční iniciativy, jejíž další udržitelnosti zůstává nejistá,“ zhodnotil Havlíček.
