Digitální agenda / On-line platformy / Česko mění pravidla pro sociální sítě. Tuzemská verze DSA ale může být v rozporu s právem EU

Česko mění pravidla pro sociální sítě. Tuzemská verze DSA ale může být v rozporu s právem EU

© Unsplash

Ještě na začátku roku se o něm hovořilo jako o nástroji cenzury. V listopadu pro něj ale zvedla ruku drtivá většina poslanců. Česká adaptace evropského nařízení o digitálních službách (DSA) prošla Sněmovnou poměrem 142 hlasů ze 146 přítomných. Experti však upozorňují na nedostatky.

Sociální sítě, internetová tržiště i vyhledávače. Všechny tyto služby spadají pod evropské nařízení o digitálních službách (DSA), které jim ukládá povinnosti. Mají například zajistit snadnější nahlašování nezákonného obsahu, transparentnější moderování příspěvků nebo možnost uživatelů odvolat se proti některým rozhodnutím platforem.

Český zákon o digitální ekonomice stanovuje pravidla, podle kterých se bude dohlížet na dodržování evropského nařízení a vymáhat jeho plnění. Poslanci ho schválili minulý týden. Podoba zákona se během příprav několikrát měnila, a to jak v expertním řízení, tak prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Klíčovou roli při dohledu nad dodržováním DSA bude mít Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který získá postavení koordinátora digitálních služeb. Sněmovna do zákona zároveň vložila ustanovení, podle kterého mají dozorové orgány při rozhodování zohledňovat také svobodu projevu a právo na přístup k informacím.

Důvěryhodní oznamovatelé

Některé přijaté změny ale vyvolávají otázky, zda česká úprava nebude v rozporu s evropským nařízením. Kritiku vzbuzuje zejména odklad udělování statusu takzvaných důvěryhodných oznamovatelů a nové požadavky na zveřejňování jejich podání.

Důvěryhodní oznamovatelé jsou podle DSA odborné a nezávislé subjekty, které se specializují na odhalování nezákonného obsahu, například nenávistných projevů nebo teroristického obsahu. Samotný obsah oznamovatelé nemažou. Upozorňují na něj online platformy, které musí jejich oznámení vyřizovat přednostně. Pokud oznamovatelé neplní své povinnosti nebo podávají nepřesná oznámení, mohou o svůj status přijít.

Poslanci navíc schválili povinnost důvěryhodných oznamovatelů zveřejňovat svá podání dvakrát měsíčně ve strojově čitelném formátu. Evropské nařízení přitom vyžaduje podrobné výroční zprávy. Podle kritiků může častější zveřejňování představovat administrativní zátěž a odradit některé organizace od získání tohoto statusu.

„Odklad udělování statusu důvěryhodných oznamovatelů i nadměrná reportovací povinnost jdou proti smyslu nařízení. Oslabují ochranu uživatelů a Česko jde do rozporu s unijním právem,“ popsal v tiskové zprávě Adam Rut z Otevřené společnosti, neziskové organizace věnující se svobodné veřejné debatě a správě.

Snaha zabránit cezuře

Letos v březnu, po úspěšném prvním čtení ve Sněmovně, vznikla pracovní skupina složená z koaličních poslanců, zejména ze stran Motoristů a SPD. Přizvala si do ní také zástupce neziskové organizace Spolek pro obranu svobody projevu (SOSP). Skupina podle dřívějších vyjádření chtěla zabránit „cenzuře“ a „mazání nepohodlných názorů“ a ochránit svobodu slova. A právě tato skupina bojovala i proti udělování statusu důvěryhodných oznamovatelů.

„O tom, jaké informace se dostávají k milionům lidí, rozhodují platformy, jejichž fungování má přímé dopady na naši bezpečnost a odolnost demokracie. Pokud ale poslanci současně oslabují kontrolní mechanismy, oslabují i schopnost státu čelit rizikům, která v online prostředí vznikají,“ popsala Veronika Víchová, analytička Centra pro informovanou společnost.

Kriticky přijaté změny hodnotí také Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, který je zároveň členem týmu Digitálního ombudsmana. „Přijaté pozměňovací návrhy vcelku jsou špatné, jeden dokonce v jasném rozporu s DSA. Vyšší hodnotu – po nesmyslném odkládání kvůli chybnému předvolebnímu výkřiku, že jde o cenzuru – však nyní má schválení ve Sněmovně a předání do Senátu,“ napsal Kužílek redakci.

Za nejproblematičtější považuje právě roční odklad registrace důvěryhodných oznamovatelů. Ten by podle něj mohl být snadno napadnutelný u soudu.

Nové kompetence namísto nového úřadu

Dalším bodem bylo vytvoření koordinátora digitálních služeb. DSA požaduje, aby každý členský stát určil orgán, který bude za koordinaci dohledu nad nařízením odpovídat. Česko nakonec nezřídí nový úřad, tuto roli převezme již existující ČTÚ.

Ten získá také nové pravomoci. Bude například certifikovat důvěryhodné oznamovatele a subjekty mimosoudního řešení sporů, na které se mohou uživatelé obrátit, pokud nesouhlasí s rozhodnutím platformy o moderování obsahu. ČTÚ bude rovněž přijímat stížnosti uživatelů na možné porušování DSA a spolupracovat s Evropskou komisí a dalšími národními koordinátory.

Evropská komise si přitom ponechává výhradní dohled nad dodržováním některých povinností velmi velkých online platforem a vyhledávačů, zejména pokud jde o jejich systémová rizika.

Nad Českem stále visí žaloba

Problémy s opožděnou adaptací českého práva na DSA už mezitím dospěly až k Soudnímu dvoru EU. Evropská komise na Česko podala žalobu na začátku března.

„Dne 24. dubna 2024 zaslala Komise České republice formální upozornění. Dne 3. října 2024 zaslala Komise České republice odůvodněné stanovisko. Česká republika nicméně dosud nepřijala opatření nezbytná ke splnění povinností (…),“ stojí v žalobě.

Česko kvůli tomu hrozila pokuta, nyní by se jí však mohla vyhnout. Schválení zákona ve Sněmovně samo o sobě neznamená konec soudního sporu. Zákon nyní míří do Senátu, který jej může schválit, zamítnout nebo vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy.

„Zákon kvůli přijatým pozměňovacím návrhům obsahuje i další pasáže v rozporu s nařízením, například týkající se pověřených výzkumných pracovníků. Senát se tak dostává do nelehké pozice, buď nechá zákon projít i s dílčími chybami, abychom už se konečně adaptace dočkali, nebo chyby bude rozporovat a celý proces se protáhne o další měsíce,“ uzavírá analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.


Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.

Komunikační partner