Evropský parlament odmítá, aby členské státy v rámci vyjednávání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie prosadily rozsáhlé škrty. Podle spoluzpravodajů Siegfrieda Mureșana (EPP) a Carly Tavares (S&D) už Parlament svůj postoj jasně formuloval a nebude pod časovým tlakem automaticky schvalovat dohodu, kterou připraví Rada. Klíčovou alternativou ke zvyšování příspěvků členských států mají být podle poslanců nové vlastní zdroje příjmů EU.
Evropský parlament se připravuje na další fázi vyjednávání o víceletém finančním rámci EU na roky 2028–2034. Podle europoslanců však členské státy postupují příliš pomalu.
Mureșan na tiskové konferenci zdůraznil, že Evropský parlament už svou pozici přijal v dubnu výraznou většinou. Nyní čeká na společné stanovisko Rady EU.
Ve své vyjednávací pozici EP požaduje o 10 % vyšší částku, než navrhla Evropská komise. Europarlament také chce, aby dluh z doby covidu pokryly nové zdroje rozpočtu. Splácení starých závazků by jinak podle poslanců ubíralo peníze novým prioritám.
Mureșan nyní odmítl, že by Parlament kvůli časovému tlaku pouze převzal výsledek jednání členských států. „Pokud se Evropská rada domnívá, že dosáhne dohody o postoji k příštímu víceletému finančnímu rámci až na poslední chvíli a že jej poté Evropský parlament pod časovým tlakem schválí beze změn a bez jakýchkoli podmínek, pak se mýlí,“ uvedl.
Podle něj mají europoslanci vlastní mandát a budou podporovat výslednou dohodu pouze v případě, že bude v dostatečné míře obsahovat požadavky Parlamentu.
Německo a další státy tlačí na úspory
Mezi členskými státy se aktuálně vede spor o celkovou velikost příštího rozpočtu. Německo spolu s dalšími státy požaduje výrazné úspory a podle dřívějšího návrhu skupiny zemí by mohlo jít o škrty ve stovkách miliard eur.
Odpůrci současného návrhu argumentují mimo jiné tím, že vlády musí současně konsolidovat své vlastní veřejné rozpočty. Část členských států proto nechce přistoupit k výraznému zvýšení příspěvků do rozpočtu EU. Tento argument ale Mureșan odmítá.
Neodůvodněné škrty by podle Parlamentu Evropu oslabily
Parlament očekává, že irské předsednictví Rady předloží takzvaný nego box, tedy základní rámec, ze kterého budou členské státy vycházet při hledání společné pozice.
Mureșan varoval před tím, aby se součástí tohoto návrhu staly výrazné škrty. „Neopodstatněné škrty by oslabily Evropu, nevyřešily by žádnou z výzev, kterým čelíme, a vážně by narušily dobrou meziinstitucionální spolupráci mezi Parlamentem a Radou,“ řekl.
Peníze na nové priority
Parlament svůj postoj utvrzuje v době, kdy Evropská komise upozorňuje na rostoucí počet úkolů, které má evropský rozpočet v příštích letech financovat.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen v Evropském parlamentu v úterý ráno uvedla, že současná globální energetická krize je dalším důvodem, proč musí být budoucí rozpočet schopen reagovat na nové výzvy.
Podle Komise bude EU potřebovat prostředky mimo jiné na energetickou infrastrukturu, obranu, umělou inteligenci, další rozšiřování Unie, krizovou připravenost a řešení nelegální migrace.
Parlament chce nové příjmy
Europoslanci přitom připouštějí, že členské státy nejsou ochotné výrazně zvyšovat své přímé příspěvky do rozpočtu EU. Řešení proto vidí v nových vlastních zdrojích Unie.
„Věříme, že existuje cesta, jak zajistit dostatečné financování našich priorit, aniž by členské státy musely výrazně zvyšovat své příspěvky do rozpočtu EU. Touto cestou jsou vlastní zdroje,“ uvedl Mureșan.
Parlament navrhuje tři nové možnosti. Jde o digitální poplatek, příjmy spojené se zisky z kryptoměn a příjmy z online her a hazardu.
Význam nových vlastních zdrojů zdůraznila i Tavares. Podle ní nelze plánovat ambiciózní evropské programy bez toho, aby pro ně existovalo odpovídající financování. Parlament proto podle ní chce pracovat se všemi návrhy nových příjmů a hledat mezi nimi řešení, které umožní EU reagovat na budoucí výzvy.