Návštěva Maroše Šefčoviče v Pekingu má ukázat, zda EU a Čína dokážou najít cestu, jak zmírnit rostoucí obchodní deficit, vyřešit spory o cla a zajistit Evropě přístup ke strategickým surovinám. Evropa očekává konkrétní ústupky a nevylučuje tvrdší reakci, pokud jednání selžou.
Článek původně vyšel na webu Focus Europe.
Maroš Šefčovič, eurokomisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost, navštíví 8. a 9. října Čínu. Jeho cílem je nastartovat „věrohodný dialog“ mezi Bruselem a Pekingem. Ještě před jeho příjezdem se však objevila překážka, která může snahu o zlepšení vztahů zkomplikovat.
Peking zahájil antidumpingové řízení proti dovozu p-nitrotoluenu z EU. Jde o průmyslovou meziproduktovou látku využívanou mimo jiné při výrobě barviv, léčiv a pesticidů. Přestože jde o technickou záležitost týkající se relativně úzké části obchodu, vysílá jasný signál – jednání se sice odehrají na čínské půdě, ale také za čínských podmínek.
Tento krok lze vnímat jako součást vyjednávání. Není to však poprvé, kdy obchodní spory slouží jako nástroj nátlaku. Čína v posledních měsících uvalila cla na některé evropské potraviny, zatímco EU zavedla cla na čínské elektromobily a zpřísnila pravidla pro některé čínské e-commerce platformy.
Navzdory „rozhořčení“ chce Brusel dosáhnout konkrétního průlomu ještě v říjnu a očekává „hmatatelné“ výsledky. Evropská komise zároveň varovala, že pokud Peking nepřijde s významnými ústupky, může sáhnout k tvrdším opatřením.
Říjnová návštěva představuje druhé zasedání na vysoké úrovni v rámci Rady EU–Čína pro obchod a investice, která vznikla v červnu. Komisař Maroš Šefčovič jí spolupředsedá společně s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem.
Hlavním motivem Šefčovičovy mise je číslo, které se v Bruselu stále častěji skloňuje, tedy „miliarda eur denně“. Podle Eurostatu EU v roce 2025 vyvezla do Číny zboží v hodnotě 199,6 miliardy eur, zatímco dovoz z Číny dosáhl 559,4 miliardy eur. Obchodní deficit tak činil 359,8 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 18 %. Dovoz z Číny vzrostl o 6,4 %, zatímco vývoz do Číny klesl o 6,5 %.
Evropská komise návštěvu označuje za test schopnosti Rady pro obchod a investice převést dialog do konkrétních kroků. Na stole bude především příliv čínského zboží do evropského průmyslu, omezený přístup evropských výrobků na čínský trh a čínská omezení vývozu vzácných zemin a dalších kritických surovin.
Nerovnováha se prohlubuje
Čína je největším zdrojem dovozu do EU a čtvrtým největším odbytištěm pro evropský vývoz. Největší položkou evropského dovozu byly v roce 2025 elektrické stroje a zařízení, jejichž hodnota přesáhla 270 miliard eur. Jediným segmentem, kde má EU s Čínou přebytek, jsou služby. Loni činil 21,3 miliardy eur, i ten však v posledních letech postupně klesá.
Obchodní nerovnováha mezi oběma ekonomikami se dál prohlubuje. V první polovině roku 2026 se schodek meziročně zvětšil o dalších 9 %. V prvním čtvrtletí dosáhl 100 miliard eur a ve druhém vzrostl na 103 miliard eur, což je nejvíce od roku 2022.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila tuto nerovnováhu ve svém projevu o stavu Unie za „neudržitelnou“ a uvedla, že vztahy dosáhly „bodu zlomu“.
„Náš obchodní deficit s Čínou nyní činí miliardu eur denně. Dosáhl kritického bodu,“ uvedla.
Von der Leyen tento trend spojila s takzvaným „druhým čínským šokem“ a obavami z deindustrializace Evropy.
„Někteří říkají, že čelíme druhému čínskému šoku. Tento šok už ale přišel. Je vidět v komunitách a továrnách po celé EU. Vede k deindustrializaci průmyslových srdcí Evropy. Tento trend nemůže pokračovat,“ prohlásila.
Evropa tak stojí před obtížným dilematem. Nechce se stát odbytištěm pro přebytečnou čínskou produkci, zároveň však potřebuje přístup k čínským surovinám, polotovarům i samotnému trhu.
„Chci být jasná: využijeme všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom v našich vztazích obnovili rovnováhu. Slova jsou jedna věc. Činy jsou ale něco jiného,“ dodala předsedkyně Evropské komise.
Peking zahájil nové antidumpingové řízení
Čínské ministerstvo obchodu 3. října zahájilo antidumpingové vyšetřování dovozu p-nitrotoluenu z EU. Návrh podali 14. září čínští výrobci, podle nichž levný dovoz z Evropy poškodil domácí produkci. Období pro posuzování dumpingu zahrnuje období od července 2025 do června 2026, zatímco dopad na čínské výrobce se posuzuje za období od ledna 2022 do června 2026.
Ministerstvo uvádí předběžné důkazy, podle nichž ceny evropských výrobků mezi lety 2022 a 2025 klesly téměř o 60 % a dumpingová marže přesáhla 100 %. Vyšetřování potrvá 12 měsíců, tedy do 3. října 2027, s možností prodloužení o dalších šest měsíců.
Čína případ prezentuje jako standardní řízení založené na důkazech, které reaguje na žádost domácího průmyslu. Peking jej veřejně neoznačuje za odvetné opatření. Zároveň upozorňuje, že podle jeho údajů EU od roku 2025 zahájila proti Číně 28 řízení na ochranu obchodu. Přibližně polovina z nich se týká chemického průmyslu.
Soupeření mezi EU a Čínou tak pokračuje, zatím ale nepřerostlo v otevřenou celní válku. Spor se soustředí především na strategická odvětví ekonomiky.
Na evropské straně je klíčová především ochrana automobilového průmyslu. Od 30. října 2024 platí na čínské elektromobily vyrovnávací cla: 7,8 % pro vozy Tesla vyrobené v Šanghaji, 17 % pro BYD, 18,8 % pro Geely a 35,3 % pro SAIC a společnosti, které s vyšetřováním nespolupracovaly. Cla mají vyrovnat výhodu plynoucí z čínských subvencí a přičítají se ke standardnímu clu na automobily dovážené do EU.
Dopad těchto opatření byl však omezený. Týkají se pouze segmentu elektromobilů, což ponechává prostor pro rychlý růst prodeje hybridních vozů. Čínští výrobci proto hlásili nárůst prodejů o více než 10 %.
Důležitou součástí evropské politiky je také ochrana trhu s potravinami a zemědělskými produkty. Od 25. září 2026 platí na čínský hrachový protein antidumpingová cla ve výši 40,5 až 67,1 %. Komise zároveň vyšetřuje dovoz PVC, éterů celulózy a kyseliny acetylsalicylové. Pro elektrickou ocel navíc platí ochranná opatření v podobě celních kvót a cenových limitů.
Podle agentury Reuters Komise v říjnu 2026 zahájila dalších 27 antidumpingových a antisubvenčních řízení, přičemž více než třetina se týká chemického průmyslu. Členské státy zároveň zpřísňují pravidla namířená proti asijským e-commerce platformám, jako jsou Shein a Temu.
Jak odpoví Peking?
Na čínské straně se hlavní obchodní omezení týkají mimo jiné luxusního zboží. Od 5. července Peking uvaluje cla na některé evropské značky koňaku, která dosahují až 34,9 %. Čínské úřady zároveň zavedly cla na evropské potraviny včetně vepřového masa a vnitřností. Konečné sazby se pohybují od 4,9 do 19,8 %. Vyrovnávací cla na evropské mléčné výrobky dosahují 7,4 až 11,7 % a vztahují se na zboží v hodnotě přes 500 milionů dolarů, mimo jiné od vývozců z Francie, Itálie, Dánska a Nizozemska.
Komise označila tato opatření za neopodstatněná a oznámila, že zváží všechny možné reakce, včetně kroků u Světové obchodní organizace (WTO). Brusel spojil čínská rozhodnutí s evropskými cly na elektromobily, Peking je však prezentuje jako právně nezávislá opatření. V platnosti zůstávají také cla na kopolymery POM, prodloužená cla na fenol a cla na EPDM kaučuk, která byla zachována po přezkumu.
Samostatnou kategorií jsou čínské kontroly vývozu. V říjnu 2025 Peking zavedl kontrolu vývozu dalších pěti prvků. Omezení se tak nyní vztahují na 12 ze 17 prvků vzácných zemin a vývozci potřebují licenci čínského ministerstva obchodu.
Nejde o antidumpingové opatření, ale o nástroj bezpečnostní a průmyslové politiky. Pro Evropu má však mnohem větší strategický význam než řada celních sporů. Téměř monopolní postavení Číny v těžbě a zpracování těchto kovů dává Pekingu páku vůči evropskému průmyslu zelených technologií, automobilovému průmyslu i obrannému sektoru. EU proto chce získat záruky, že Čína v budoucnu znovu nenaruší vývoz prostřednictvím licenčních omezení.
Co může Šefčovičova návštěva přinést?
Šefčovičova cesta do Pekingu spor mezi EU a Čínou neukončí. Půjde o další fázi vyjednávání mezi oběma ekonomikami. Po návratu by měl komisař informovat lídry členských států. Evropská rada se sejde 15. a 16. října a posoudí, zda jednání přinesla dostatečné výsledky, aby se zabránilo další eskalaci. Na základě tohoto hodnocení se rozhodne, zda bude Brusel v dialogu pokračovat.
Komise potřebuje konkrétní závazky, jako vymezení okruhu dotčených výrobků, stanovení výchozích objemů, povinnost pravidelného reportování a jasné termíny. Zároveň chce záruky týkající se licencí na vývoz vzácných zemin a mechanismus reakce pro případ překročení dohodnutých limitů.
Bez těchto prvků zůstane dialog pouze diplomatickým jednáním, nikoli skutečnou obchodní dohodou.
Pokud jednání selžou, lze očekávat další vzájemná obchodní omezení a využití „tvrdších opatření“, avizovala Komise.