Evropské země uvolní část nouzových zásob nafty a dalších ropných produktů. Krok přišel po tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozil globálním zákazem vývozu americké nafty. Podle experta na energetickou bezpečnost Martina Jiruška by případné omezení amerického exportu mělo globální dopady a Evropě by výrazně prodražilo dovoz paliv.
Evropa i Spojené státy se v posledních týdnech potýkají s vysokými cenami pohonných hmot kvůli napětí v Hormuzském průlivu, které souvisí s válkou USA a Izraele s Íránem. Průliv je klíčovou přepravní tepnou, přes kterou za běžných okolností proudí zhruba čtvrtina světového námořního exportu ropy.
Agentura AFP ve čtvrtek informovala, že průměrná cena nafty na čerpacích stanicích v EU dosáhla rekordních 2,24 eura (v přepočtu 55 Kč) za litr.
Ve Spojených státech se podle dat Americké automobilové asociace (AAA) nyní ceny nafty pohybují kolem 6,4 dolaru za galon (v přepočtu 36,6 korun za litr). Jen před rokem se však pohybovaly kolem 3,7 dolaru za galon (v přepočtu 21 korun za litr).
Růst cen zvyšuje náklady domácností i firem a zároveň riziko dalšího růstu inflace. Vlády evropských zemí i Spojených států proto přicházejí s opatřeními, která mají ceny zkrotit.
Bílý dům pohrozil Německu a Francii
Americká exekutiva proto začala tlačit na členské země Mezinárodní energetické agentury (IEA), aby uvolnily část svých nouzových rezerv. Členské státy se přitom na koordinovaném uvolnění zásob dohodly už v březnu. Podle Reuters však Trump nebyl spokojený především s Německem a Francií, které obvinil z nedostatečného plnění předchozích závazků. Trump dokonce hrozil, že Spojené státy by mohly zakázat vývoz nafty do světa.
Lídři G7 se následně na páteční videokonferenci, které předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron, dohodli na koordinovaném uvolnění až 100 milionů barelů ropy a ropných produktů prostřednictvím IEA. Trump následně uvedl, že Spojené státy zákaz vývozu nafty nezavedou. Situace se tak alespoň dočasně zklidnila. Výraznou část nafty mají země dle dohody uvolnit už během následujících 20 dnů.
Členské státy EU musí podle pravidel Unie držet nouzové zásoby ropy a ropných produktů odpovídající 61 dnům spotřeby, nebo zásoby rovnající se 90 dnům čistého dovozu, jak stanovuje IEA. Platí vždy vyšší z těchto dvou hodnot. Podle Reuters drží Německo s Francií dohromady zhruba 35 % strategických zásob EU.
Zákaz vývozu by měl velmi dramatické důsledky
Ještě před páteční dohodou Evropská komise upozorňovala, že zákaz vývozu by nebyl výhodný pro nikoho a mohl by narušit důvěru mezi spojenci. Komisař pro obchod Maroš Šefčovič zároveň varoval, že případný americký zákaz vývozu nafty by měl pro Evropu „velmi dramatické důsledky“ pro její hospodářskou výkonnost.
Na úrovni EU se situací minulé úterý zabývala také koordinační skupina pro ropu. Evropská komise v tiskové zprávě uvedla, že dodávky zůstávají stabilní, trh však na globální napětí reaguje zvýšenými cenami nafty a leteckého paliva. Evropské rafinérie zároveň podle ní operují téměř na maximální kapacitě.
Koordinační skupina se má znovu sejít 15. října. Komise však uvedla, že skupinu může v případě naléhavosti svolat dříve. Mezi evropskými politiky však podle Politica přetrvává přesvědčení, že Trump k zákazu vývozu nepřikročí.
Expert: Zákaz vývozu by měl globální dopady
Co když americká vláda přece jen nařídí zákaz vývozu nafty? Možné dopady redakci Update EU popsal expert na energetickou bezpečnost Martin Jirušek z Masarykovy univerzity v Brně.
„Pokud by takové opatření vešlo v platnost, jeho dopady by byly každopádně globální, protože by se trh s ropnými produkty stal napjatější a zákazníci by museli hledat dodávky jinde,“ uvedl.
Ohroženy by byly především země Latinské Ameriky i Evropa, která je od začátku války s Íránem na dovozech nafty z USA více závislá. Podle dat citovaných Euronews tvořily americké dodávky letos zhruba 32 % dovozu nafty do EU.
V případě výpadku amerických dodávek by Evropa musela hledat jiné zdroje. Možnost dovozu z Blízkého východu je kvůli napětí v Hormuzském průlivu omezená, zatímco z Ruska EU naftu v rámci sankcí nedováží. Rusko navíc vlastní vývoz nafty omezilo a zákaz prodloužilo do konce října.
Diverzifikace dodávek by však Evropu nevyšla levně. „Evropa by měla být schopna přeplatit latinskoamerické zákazníky, na které by zákaz dopadl v první řadě, ale pro Evropu by to každopádně znamenalo výrazně vyšší náklady a dopad na ekonomiku,“ řekl Jirušek. Připomíná také, že evropské zásoby jsou už teď napjaté.
V dlouhodobém horizontu by zákaz nemusel prospět ani samotným USA. „V důsledku omezení odbytišť by pak americké rafinerie mohly začít omezovat produkci, což by v budoucnu mohlo vést k nedostatku dodávek i po skončení takového opatření,“ řekl Jirušek. Globální nedostatky nafty by se USA nejspíše vrátily v podobě odvetných opatření postižených zemí a dražších dovozů zboží.
Vysoké ceny mohou Trumpovi zavařit před volbami
Vysoké ceny nafty představují pro Trumpa problém. V listopadu zemi čekají takzvané midterms, tedy volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu konající se uprostřed volebního období prezidenta. Některé americké státy si budou volit i guvernéry. Pozici Trumpových Republikánů, která již teď podle průzkumů nevypadá dobře, mohou zhoršit právě vysoké ceny nafty. Bude totiž bojovat i o podporu obyvatel ze zemědělských oblastí, na které cenová zátěž dopadá nejvíce.
Republikáni nyní ovládají obě komory federálního Kongresu, opoziční Demokraté však po volbách pravděpodobně získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Díky tomu by mohli blokovat zákony nebo zahájit vyšetřování některých kroků Trumpovy administrativy a následně proti němu spustit proces impeachmentu.