The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍNNěmecko chce silný hlas v EU, nová koalice ale váhá nad klíčovou změnou. Budoucí německá koaliční vláda se podle návrhu koaliční smlouvy shodla na většině otázek týkajících se Evropské unie – včetně jejích priorit a hlavních směrů. Vyjednavači CDU/CSU a SPD dosáhli téměř úplné shody v unijní kapitole dokumentu, kterou jako první zveřejnil server Table.Briefings.
Přesto však zůstává nevyřešena otázka, která dlouhodobě brání efektivnímu prosazování německé pozice v EU: tzv. „německé hlasování“. Podle současných pravidel se Berlín v EU zdrží hlasování, pokud se koaliční partneři neshodnou. Tento postup často ochromuje vyjednávací schopnosti Německa na evropské úrovni a oslabuje jeho vůdčí roli.
Křesťanští demokraté navrhli, aby kancléřství mohlo koordinaci převzít buď hned na začátku, nebo kdykoli v průběhu vyjednávání, pokud to považuje za nutné pro dosažení jednotné vládní pozice. Tento návrh by se měl týkat pouze sporné legislativy. Sociální demokraté (SPD) ale zůstávají skeptičtí. Obávají se přílišné koncentrace moci u kancléře a dávají přednost modelu, který by vládu donutil hledat dohodu včas – například tím, že by v určité lhůtě musela prezentovat postoj parlamentu.
Ačkoli neshoda přetrvává, vyjednavači obou stran věří, že se jim problém podaří vyřešit. (Nick Alipour Euractiv)
BRUSELKomise zvažuje úpravy digitálních zákonů, chce méně byrokracie pro firmy. Komisařka pro technologie Henna Virkkunen uvedla, že Evropská komise při nadcházející revizi digitální legislativy zváží změny klíčových předpisů, jako jsou zákon o digitálních službách (DSA) a zákon o digitálních trzích (DMA). Tento krok je součástí širší snahy EU o zjednodušení pravidel a odstranění byrokratických překážek, které mají z evropského trhu učinit atraktivnější prostředí pro technologické firmy.
Podle pracovního programu Komise se očekává, že do konce roku provede takzvaný „fitness check“ – kontrolu stavu digitální politiky. Několik zdrojů z Komise potvrdilo, že hodnocení se zaměří především na snižování administrativní zátěže v oblasti podávání zpráv napříč digitálními pravidly. (Anupriya Datta | Euractiv)
ŘÍM | PRAHAPříliv ruského plynu do Evropy roste, Itálie a Česko zvyšují dovoz. Analýza think-tanku Ember zjistila, že EU loni dovezla z Ruska o 18 % více plynu než v roce 2023.
To je v rozporu s cílem plánu REPowerEU, který má do poloviny roku 2027 ukončit evropskou závislost na ruských fosilních palivech.
Zatímco v roce 2023 EU dovezla 38 miliard metrů krychlových ruského plynu, v roce 2024 to bylo už 45 miliard. Ačkoli se očekává, že objemy v roce 2025 klesnou kvůli zastavení tranzitu přes Ukrajinu, současný vývoj podle Emberu jasně ukazuje, že EU neplní vlastní závazky.
Mezi hlavní viníky rostoucího dovozu patří Itálie, která navýšila dovoz o 4 miliardy m³, Česko s 2 miliardami m³ a Francie s 1,7 miliardy m³ navíc. Maďarsko a Slovensko, jejichž vlády udržují přátelské vztahy s Moskvou, dovezly 5,5 a 3,5 miliardy m³ ruského plynu. (Nikolaus J. Kurmayer | Euractiv)
VARŠAVA Polsko omezuje žádosti o azyl na běloruské hranici. Polská vláda přijala zákon, který pozastavuje právo žádat o mezinárodní ochranu na hranici s Běloruskem. Výjimku mají jen nezletilí bez doprovodu, těhotné ženy, starší a nemocní lidé a občané Běloruska.
Varšava tvrdí, že zákon má zabránit „instrumentalizaci migrace“, kterou podle ní Bělorusko a Rusko od roku 2021 používají jako nástroj hybridní války proti Evropské unii. Opatření je reakcí na rostoucí počet nelegálních přechodů a napjatou situaci na východní hranici EU.
Zatímco Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uznal složitost situace, varoval, že nové polské opatření porušuje Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951, stejně jako mezinárodní a evropské právo.
Zpráva občanské humanitární skupiny Egala a organizace Oxfam zveřejněná minulý týden navíc dokumentuje případy násilí a nezákonného vytlačování lidí zpět do Běloruska, známé jako tzv. pushbacky. (Nicoletta Ionta | Euractiv)
DUBLINTrumpova cla ohrožují irský farmaceutický průmysl. Po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cílených cel na dovoz léčiv čelí irský farmaceutický sektor vážným problémům. Irsko má však díky své dlouhodobé strategii navrch.
Země hraje klíčovou roli v oblasti formulace, balení a distribuce léků – tedy v „posledním kroku“ na cestě do EU. Nutit americké společnosti k přesunu by způsobilo logistické potíže a místo konsolidace v USA by to mohlo vést k ještě většímu počtu provozů v EU. (Brian Maguire | Euractiv Health Capitals)
Další porci zpráv naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
The Capitals: Německo chce silný hlas v EU, nová koalice ale váhá nad klíčovou změnou
EURACTIV network
28. 3. 2025
