Aktem o dostupném bydlení, jak se nový návrh z pera Evropské komise nazývá, Brusel reaguje mimo jiné na snahu evropských měst omezovat krátkodobé ubytovávání turistů v soukromých bytech.
Článek původně vyšel na webu Aktuálně.cz.
Podle Komise sice krátkodobé pronájmy nejsou hlavní příčinou bytové krize, v turisticky vytížených oblastech ale mohou dál zhoršovat dostupnost bydlení a přispívat k růstu cen.
Některá města už krátkodobé pronájmy začala regulovat. Jejich opatření ale v řadě případů narazila na námitky pronajímatelů a platforem, které se odvolávaly na národní pravidla nebo pravidla vnitřního trhu EU.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je Barcelona, která chce od roku 2028 ukončit poskytování turistického ubytování v bytech. Její postup se dostal až před španělský ústavní soud. Ten zákaz posvětil, Airbnb se ale kvůli případu obrátilo také na Evropskou komisi.
Právě podobné spory a požadavky měst a regionů vedly Komisi k návrhu společného rámce. Ten má především přinést větší právní jistotu veřejným orgánům i poskytovatelům krátkodobého ubytování.
Komise přitom městům nedává novou pravomoc krátkodobé pronájmy zakazovat. Stanovuje podmínky, za kterých mohou úřady využít nástroje, které jim umožňuje národní právo.
Byt za osminásobek ročního platu
Podle návrhu budou moci příslušné úřady vymezit takzvané oblasti s bytovým stresem. Aby mohly následně přijímat opatření spadající pod nový rámec, musí splnit několik podmínek.
Jedním z hlavních ukazatelů má být poměr ceny bydlení k příjmům. Za oblast s bytovým stresem návrh považuje například území, kde by člověk na koupi bydlení potřeboval alespoň osm ročních příjmů.
Zároveň musí úřady za běžných podmínek doložit, že se tento poměr během předchozích deseti let zhoršoval. Pokud cena bydlení dosáhne alespoň desetinásobku ročního příjmu, požadavek na desetileté zhoršování se neuplatní.
Úřady zároveň musí odůvodnit, že bez přijetí opatření se situace v příštích třech letech pravděpodobně nezlepší. Vycházet přitom mají z objektivních a ověřitelných dat, například o vývoji cen, příjmů, počtu obyvatel nebo nabídky bydlení.
Samotné vyhlášení oblasti ale ještě neznamená, že město může automaticky zakázat krátkodobé pronájmy.
Pokud chce takové omezení zavést, musí navíc prokázat, že krátkodobé ubytování má na dostupnost nebo nabídku bydlení významný negativní dopad po dobu nejméně tří let. Zároveň musí zvážit, zda stejného cíle nelze dosáhnout mírnějším opatřením.
Data poskytne eTurista
Regulace má být také co nejpřesněji zacílená. Pokud se problém týká jen části města, neměla by automaticky dopadat na celé jeho území. Návrh počítá s možností vymezit například konkrétní městskou část, obec, metropolitní oblast nebo jinak vymezené území.
Pro zjišťování přesných dopadů krátkodobého ubytování by měla městům se získáváním potřebných dat pomoci nová unijní pravidla transparentnosti, která platí od května letošního roku.
V Česku pro tyto potřeby vzniká systém eTurista, do kterého poskytovatelé krátkodobého ubytování budou muset evidovat data o hostech. Začátek jeho fungování však byl odložen do roku 2027.
Akt doprovází také doporučení týkající se takzvaných akceleračních plánů bydlení. Ty mají řešit dlouhodobější problém nedostatečné nabídky bytů v oblastech s bytovým stresem a jejich okolí.
Komise doporučuje například urychlit povolování nové výstavby a renovací, lépe využívat existující bytový fond a uvolňovat prázdné nemovitosti. Pozornost věnuje také dostupnému a sociálnímu bydlení a možnostem využití národních a evropských peněz.
Regiony návrh vítají
Návrh přivítal starosta Barcelony Jaume Collboni. „Oceňujeme uznání, že rozmach krátkodobého ubytování ve městech prohlubuje nedostatek dostupného bydlení pro obyvatele, a že máme možnost přijmout opatření v této oblasti,“ uvedl Collboni.
Český europoslanec z lidovecké frakce EPP Luděk Niedermayer (TOP 09) míní, že se návrh věnuje pouze části problému.
„Vzhledem k tomu, že krátkodobé pronájmy tvoří jen zlomek bytového fondu, však od jejich lepší regulace nelze očekávat, že by mohla výrazněji pohnout s palčivými problémy typu nedostatečná nabídka bytů, pomalé renovace a drahé stavební materiály,“ uvedl na dotaz redakce.
V návrhu podle něj také schází větší důraz na sdílení zkušeností mezi členskými státy. To by podle něj mohlo být užitečné, protože v některých státech EU k tak dramatickému zhoršování krize bydlení nedochází.
Vznik Evropské aliance pro bydlení a investiční platformy vnímá jako krok správným směrem, není si však jistý, jestli bude stačit.
Parlamentní frakce Socialistů a demokratů návrh přivítala. Rakouský socialistický europoslanec Andreas Schieder řekl, že návrh přináší změnu evropských pravidel, která městům svazovala ruce v řešení krize bydlení.
„Poskytnutí většího počtu nástrojů obcím k regulaci krátkodobých pronájmů představuje významný krok vpřed – musí však být doprovázeno větším financováním ze strany EU v oblasti dostupného bydlení a renovací,“ dodal.
Podle frakce Levice je návrh naopak nedostatečný a neodpovídá rozsahu krize bydlení.
Návrh více bytů nepřinese
Platforma Airbnb návrh kritizuje. Podle ní akt sám o sobě nepřidá na trh dlouhodobých pronájmů jediný byt a zároveň může přinést větší právní nejistotu poskytovatelům krátkodobého ubytování. Přesto vidí na návrhu i některá pozitiva.
„Akt stanovuje správné principy. Teď je potřeba, aby do něj byly zahrnuty opravdové mantinely, které je promění v jistotu pro ubytovatele, hosty a malé podniky, kteří jsou na těchto aktivitách závislí,“ uvedl vedoucí oddělení pro vládní záležitosti Airbnb v EU George Mavros.
Podle Airbnb by se řešení bytové krize mělo soustředit především na výstavbu, renovace a uvolnění prázdných bytů.
Oblast bydlení je sice v pravomoci členských států, akt o dostupném bydlení však Komise opírá o pravidla vnitřního trhu. Návrh tak nyní poputuje k poslancům Evropského parlamentu a zástupcům členských států v Radě EU.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Europe in Context 2025–2027, na kterém spolupracují redakce Aktuálně.cz a Update EU, pod vedením společnosti Economia, a.s. Více informací najdete zde.
