Pět europoslanců, včetně českého zástupce Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), iniciovalo společnou výzvu evropským lídrům, aby znovu otevřeli jednání o využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Dopis dosud podpořilo 112 europoslanců napříč politickými frakcemi.
Požadují konkrétní návrh, který umožní zapojit ruská aktiva do financování podpory napadené země a spravedlivě rozdělit související rizika mezi členské státy EU.
Výzva navazuje na nedávný dopis, který unijním představitelům zaslaly čtyři země: Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko. Plán takzvané reparační půjčky pro Kyjev, financovaný z více než 200 miliard eur (přibližně 4,83 bilionu korun) aktiv ruské centrální banky v Evropě zmrazených na základě sankcí EU, se zhroutil minulou zimu poté, co ho na unijním summitu odmítla podpořit Belgie. Právě Belgie je zemí, kde se nachází většina zmrazených aktiv.
„V době, kdy Rusko stupňuje své útoky proti Ukrajině, musí Evropa zajistit, aby Ukrajina měla k dispozici předvídatelnou a udržitelnou finanční podporu nezbytnou k obraně sebe sama i svého obyvatelstva,“ stojí ve výzvě europoslanců, kterou má ČTK k dispozici. Dopis je určený irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země nyní EU předsedá, předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, šéfce Evropské komise Ursule von der Leyen, šéfce unijní diplomacie Kaji Kallas a eurokomisaři pro ekonomiku Valdisi Dombrovskisovi.
Půjčka 90 miliard eur nestačí
Evropská unie musí podle skupiny europoslanců EU výrazně zvýšit tlak na Rusko a navýšit cenu, kterou Rusko platí za svou pokračující válku. „To vyžaduje přijetí dalších opatření, která zajistí, aby Rusko nakonec neslo finanční důsledky ničení, které způsobilo,“ uvádí výzva.
Podle signatářů samotná evropská půjčka ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 až 2027 nestačí k pokrytí ukrajinských potřeb. Dopis připomíná, že odhadované náklady škod způsobených Ruskem přesahují 600 miliard eur.
Europoslanci vyzývají Radu EU, která zastupuje členské státy, aby „neprodleně znovu otevřela politickou diskusi o tom, jak lze zmrazená ruská státní aktiva využít ve prospěch Ukrajiny“. Evropská komise by pak podle nich měla předložit nový návrh, který by překonal překážky, které loni zabránily dosažení dohody.
„Jakékoli řešení by mělo zajistit, aby související rizika byla spravedlivě rozložena v rámci celé Evropské unie a aby žádný jednotlivý členský stát nenesl nepřiměřenou zátěž,“ uvádějí signatáři výzvy. „Za tímto účelem by měly být zmrazené ruské účty převedeny na nový nástroj EU, který by fungoval jako správce a převzal veškeré právní závazky vůči Ruské centrální bance,“ dodávají. Doufají přitom v posun právě během nynějšího irského předsednictví.
„Rusko ničí ukrajinská města, elektrárny a lidské životy. Účet za tuto agresi musí nést především Kreml,“ uvedl k výzvě europoslanec Zdechovský. „Potřebujeme právně pevné řešení a politickou odvahu ho prosadit. Každý další odklad znamená, že náklady ruské války dál nesou její oběti a ti, kteří jim pomáhají,“ dodal.
Belgie plán dříve odmítla
Belgie loni v prosinci tehdejší plán Evropské komise na takzvanou reparační půjčku odmítla, protože se obávala případného ruského úspěchu, pokud by Moskva unijní postup právně napadla. Na loňském prosincovém summitu EU požadovala Belgie neomezené záruky, které by ji chránily před právními a finančními dopady; lídrům EU se však tento požadavek zdál příliš vysoký.
Unijní prezidenti a premiéři se nakonec rozhodli pro společnou půjčku na finančních trzích a z těchto prostředků následně financovat půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. EU nyní půjčku Kyjevu vyplácí během následujících 18 měsíců, a to za podmínky, že ukrajinská vláda provede požadované reformy.