Digitální agenda / Umělá inteligence / Střední a východní Evropa chce hrát první ligu v AI. Devět zemí spojuje síly

Střední a východní Evropa chce hrát první ligu v AI. Devět zemí spojuje síly

Dominika MachováDominika Machová, Update EU
9. 9. 2026 · 10:39(aktualizováno 10:39)
© Unsplash

Skupina devíti zemí střední a východní Evropy se v Praze dohodla na užší spolupráci v oblasti umělé inteligence (AI). Chtějí společně posílit svůj hlas v Bruselu, propojit výpočetní kapacity a přilákat nové investice. Region sází na svou průmyslovou základnu, technicky vzdělané pracovníky a rostoucí kapacity pro vývoj a provoz AI.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost a obzvláště v dnešním nejistém světě je důležité posílit svou pozici v oblasti umělé inteligence. Na summitu věnovaném AI, který minulý týden uspořádaly AI Chamber CEE a Česká národní AI platforma ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Havlíček zdůraznil potřebu lepších podmínek pro soukromé investice a rychlejší rozvoj nových technologií. Klíčové mají být investice do energetické a digitální infrastruktury, vědy a výzkumu i lidského kapitálu.

Co může nabídnout střední a východní Evropa

Střední a východní Evropa (CEE) se chce stát lídrem těchto změn. Region má silnou průmyslovou základnu, technicky vzdělané pracovníky a rozsáhlé zkušenosti s využíváním technologií ve výrobě, zaznělo na konferenci.

„Tento region má kuráž, nebojí se změn, a hlavně si uvědomuje, že těch sektorů, do kterých zasahuje umělá inteligence, je čím dál víc,“ řekl redakci Update EU europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, ECR). 

„Myslím, že propojování umělé inteligence jako nového fenoménu s průmyslovou základnou, kterou tady máme poměrně robustní, je pole, které zatím nemáme úplně dobře zmapované a na kterém můžeme pracovat,“ uvedl.

Už loni v červnu vznikl CEE AI Action Plan. Ten se zaměřuje na transformaci regionu v globálně konkurenceschopné centrum pro inovace v oblasti umělé inteligence.

Jednodušší pravidla pro firmy

Eurokomisařka pro start-upy, výzkum a inovace, Ekaterina Zaharieva, označila AI za velkou příležitost pro střední a východní Evropu. Regionu podle ní nechybí talent ani ambice, ale chybí mu podmínky pro růst. 

„To má změnit evropská strategie pro startupy a scaleupy EU Inc., díky níž může firma založená v Praze ihned působit na celém jednotném trhu. Firmy, se kterými jsem se v Praze setkala, ukazují, že region má všechny ingredience pro to, aby zde vznikala celosvětově konkurenceschopná řešení,“ řekla.

EU Inc. je navrhovaný celoevropský formát, jinak nazývaný „28. režim“. Jeho cílem je zjednodušit zakládání a rozšiřování podniků v EU.

Podnikatelé by tak v budoucnu měli mít možnost založit společnost kdekoli v Evropě do 48 hodin online a za náklady pod 100 eur. Fungovala by po celé Evropě podle jednoho souboru pravidel korporátního práva.

Nové AI gigafactories

Evropská unie také rozšiřuje výpočetní kapacity pro AI. V červenci vyhlásila výzvu na vybudování až sedmi AI Gigafactories. Má se jednat o výrazně větší výpočetní centra určená mimo jiné pro vývoj a trénování nejpokročilejších AI modelů.

Unie a její členské státy projekt podpoří až 10 miliardami eur. Evropská komise očekává, že díky veřejnému příspěvku mobilizuje nejméně 20 miliard eur soukromých investic.

Nová infrastruktura má dát startupům, scale-upům, malým a středním podnikům, průmyslu, akademické sféře i veřejným institucím přístup k výpočetní kapacitě potřebné pro trénování, dolaďování a provoz pokročilých AI modelů.

O vybudování jednoho z těchto center usiluje také Česko. Vláda zapojení do evropské soutěže schválila v červnu 2026.

„Česká republika je připravena stát se lídrem v této oblasti a zároveň nabídnout kapacity kolegům v ostatních zemích,“ řekl na summitu Havlíček.

Devět zemí chce spojit síly

Právě infrastrukturu, zkušenosti a politický postup chtějí země regionu CEE nově více koordinovat.

Havlíček na summitu oznámil vznik Pražské deklarace o umělé inteligenci. Přijali ji zástupci devíti zemí – vedle Česka i Polsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko.

Země se zavázaly ke koordinaci evropské AI politiky, propojování klíčové výpočetní infrastruktury a systematickému sdílení zkušeností a postupů. Deklarace má podle českého ministerstva posílit pozici regionu v EU a jeho schopnost podílet se na tvorbě pravidel pro AI.

Region chce mít hlas i v Bruselu

CEE chce také koordinovat svůj hlas v evropské politice. V lednu 2026 organizace zastupující průmysl, technologické firmy a výzkumné instituce oznámily vznik pozice ambasadora CEE pro umělou inteligenci a technologie.

Funkci získal Jan Kavalírek, bývalý zmocněnec české vlády pro AI, který působil i jako náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Kavalírek má posílit hlas regionu v Bruselu a prosazovat mimo jiné snižování byrokracie a vyšší konkurenceschopnost.

„Pokud se má Evropská unie stát lídrem v umělé inteligenci jako technologii, nikoli pouze v její regulaci, musí být výrazně ambicióznější. Je potřeba více investovat do výzkumu a vývoje a důsledně odstraňovat zbytečnou byrokracii, která brzdí inovační potenciál evropských firem,“ řekl Kavalírek.

Evropská regulace

V srpnu začala platit nová pravidla v rámci AI Actu, první komplexní legislativy týkající se umělé inteligence. Ukládá například povinnost informovat uživatele, že komunikuje s chatbotem či jiným systémem umělé inteligence.

Také takzvané deepfakes, tedy obrázky, zvukové nahrávky či videa vytvořené nebo upravené pomocí AI, musí být jasně označeny jako uměle vytvořené.

Vedle toho Evropská komise připravuje Cloud and AI Development Act. Ten má posílit evropskou kapacitu v oblasti cloudu a AI. Současně by měl snížit strategickou závislost na technologiích a infrastruktuře mimo EU.

Komise v návrhu reaguje mimo jiné na nedostatek datových center, omezený přístup k energii, pozemkům a financování a na dlouhé povolovací procesy. Do pěti až sedmi let chce nejméně ztrojnásobit kapacitu evropských datových center a vytvořit podmínky pro rychlejší výstavbu nové infrastruktury.


Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.

Komunikační partner