Evropská unie chce prohloubit spolupráci s Grónskem, ale není jejím zájmem ho nějakým způsobem někam tlačit. V rozhovoru s českými novinářkami v Bruselu to řekl eurokomisař Jozef Síkela. Český eurokomisař pro mezinárodní partnerství do arktické oblasti zamíří v neděli na dvoudenní návštěvu s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyen. EU a Grónsko podepíšou společné memorandum a šéfka EK by měla oznámit nový investiční balíček, který se zaměří hlavně na strategické suroviny. Síkela v této souvislosti zmínil například projekt povrchového dolu Malmbjerg, který se zabývá těžbou molybdenu.
Síkela byl v Grónsku už v květnu, před pár dny pak vystoupil v Bruselu na Arktickém fóru EU. Jednal s grónským premiérem Jensem-Frederikem Nielsenem, ministrem zahraničí Mútem Egedem, ale i se zástupci neziskových organizací, inuitské komunity či mladých lidí.
„Chceme přijít s něčím, co opravdu pomůže jednak transformovat grónskou ekonomiku, ale zároveň i povedeme k výraznému zlepšení života Gróňanů,“ řekl Síkela.
Cesta podle eurokomisaře souvisí s nově připravovanou arktickou strategií Evropské unie, kterou nyní vypracovává a která by mohla být hotová do konce roku. Půjde přitom o zásadní úpravy arktické strategie z roku 2021 vzhledem k tomu, že za uplynulých pět let se toho v této oblasti mnoho změnilo.
„Oblast se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety, ustupuje led, má to přímé dopady na biodiverzitu,“ uvedl Síkela.
„Na druhou stranu to ale také otevírá nové možnosti z hlediska dopravy. Například arktická cesta by mohla zkrátit tradiční cesty ze Suezského průlivu až o třetinu. A otevírá to nové možnosti v oblasti těžby kritických nerostných surovin, které potřebujeme pro obranu, pro obranný průmysl i pro digitální transformaci,“ doplnil český eurokomisař.
Síkela nechtěl konkrétní částku pro investice říct, podle listu Financial Times (FT) by ale šéfka EK měla v neděli v Nuuku oznámit nové finanční prostředky pro Grónsko na roky 2026 a 2027 ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč). Peníze by měly směřovat právě do odvětví strategických surovin, ale také obnovitelných zdrojů energie, konektivity, podmořských kabelů, satelitních spojů a datových center.
Brusel chce svými kroky zesílit politickou podporu arktického ostrova s 57.000 obyvateli, který je autonomní součástí Dánska a kterému americký prezident Donald Trump v minulosti několikrát pohrozil anexí, poznamenal deník FT.
Síkela ale odmítá, že by současné kroky byly pouze reakcí na Trumpovy hrozby. „Nejsme v reakčním módu, Grónsko bylo historicky teritoriem, které per capita dostávalo vůbec největší příspěvky ze strany Evropské unie,“ uvedl eurokomisař.
Pro příští sedmiletý rozpočet EU od roku 2028 přitom unijní exekutiva navrhuje zvýšit finanční podporu Grónsku z 225 milionů na 530 milionů eur (z 5,4 miliardy na 12,8 miliardy Kč). Toto zvýšení komise oznámila už loni v létě, ještě před vyostřením vztahů mezi USA a Grónskem.
„Do určité míry je nový investiční balíček i reakcí na to, že je potřeba více zohledňovat potřeby Gróňanů. Chceme spolupráci s nimi prohloubit, ale není naším zájmem je někam tlačit,“ uvedl Síkela.
Posílit spolupráci s Evropou by přitom podle něj chtělo i Grónsko. Eurokomisař doplnil, že původně 90 procent unijních financí směřovalo do školství a EU by chtěla, aby i nové finanční prostředky nadále podporovaly vzdělávání v Grónsku.
Kromě vzdělávání je pro Gróňany podle Síkely klíčovou oblastí i životní prostředí, ke kterému mají velký respekt a obezřetný přístup. „Chtějí využívat nejmodernější, nejšetrnější metody. Jsou zvyklí cokoli jim země dá, nějakým způsobem využít a zužitkovat. Není to země, kde by si někdo dovolil plýtvání,“ uvedl český eurokomisař. Gróňané by podle něj chtěli posílit i turismus, ale zároveň se obávají, aby to nepřehnali a neotevřeli svou zemi až příliš.
Grónská ekonomika je nyní primárně postavena na dotacích z Dánska, na rybolovu a rovněž na financích z EU. Ekonomiku je podle Síkely potřeba diverzifikovat, k čemuž by mohla pomoci právě těžba a případně i zpracování nerostných surovin. Zároveň to bude znamenat zvýšení příjmů pro Grónsko.
„Pro Evropu to na druhou stranu může znamenat stabilní přístup prostřednictvím důvěryhodného a velmi spolehlivého partnera ke kritickým surovinám, kterým dnes dominuje Čína,“ dodal eurokomisař.