Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila pololetní výsledek za pozitivní. Vyzdvihla meziroční zvýšení čisté pozice. „U příjmů z evropského rozpočtu k tomuto trendu přispívá zejména kohezní politika, kde z hlediska průběžných plateb od Evropské komise jsme ve srovnání s ostatními členskými státy EU druhým nejlépe čerpajícím státem z evropské sedmadvacítky,“ uvedla.
Česko v prvním pololetí odvedlo do unijního rozpočtu 45,8 miliardy korun a získalo z něj 65,7 miliardy korun. Z toho 42,7 miliardy korun byly příjmy ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. Platby společné zemědělské politiky EU přinesly Česku 23 miliard korun.
Z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU, tedy mimo standardní unijní rozpočet, získalo Česko v prvním pololetí 18,3 miliardy korun. Unijní program NextGeneration EU rozděluje více než 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun) mezi členské státy EU na obnovu hospodářských a sociálních škod po koronavirové pandemii. Česko peníze využívá v Národním plánu obnovy, kterým cílí na podporu rozvoje české ekonomiky.
Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu 1,05 bilionu korun a získalo z něj 2,18 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU byly příjmy z evropských zdrojů 2,39 bilionu korun. Celkové kladné saldo za dobu členství v unii tak dosahuje 1,4 bilionu korun.