Zpráva Evropské komise o stavu právního státu ukazuje, že Česko má stále funkční instituce, ale současně upozorňuje na trendy, které mohou dlouhodobě oslabovat kvalitu demokracie. Podle ředitelky neziskové organizace Glopolis Jany Miléřové zpráva zachycuje postupné slábnutí demokratických pojistek a je důležité, aby vláda doporučení Bruselu nepřehlížela.
Česká republika má podle letošní zprávy Evropské komise o stavu právního státu nadále funkční demokratické instituce. Komise zároveň upozorňuje na několik trendů, které mohou dlouhodobě oslabovat kvalitu demokracie, od častějšího obcházení standardního legislativního procesu přes nevyřešené střety zájmů až po tlak na veřejnoprávní média nebo zhoršující se podmínky pro občanskou společnost.
Naopak pozitivně Komise hodnotí pokračující reformy justice, zavedení dvoustupňového kárného řízení pro soudce a státní zástupce, přijetí zákona o regulaci lobbingu, nový etický kodex členů vlády či pokračování protikorupční strategie. Česká justice podle Komise zůstává jako celek efektivní.
Expertka: Význam zprávy nelze podceňovat
Podle ředitelky organizace Glopolis Jany Miléřové není zpráva právně závazná, její význam ale nelze podceňovat.
„Zpráva každoročně sleduje stejné oblasti, hodnotí plnění předchozích doporučení. Je součástí celého cyklu kolem posuzování právního státu a lze ji číst jako záznam o tom, zda se problémy řeší, nebo prohlubují. Je také podkladem pro další dialog Komise s členskými státy a může se promítat do dalších evropských nástrojů na ochranu právního státu či rozpočtu EU,“ popsala Miléřová.
Komise převzala výhrady k tvorbě zákonů
Podle Glopolis je důležitou součástí přípravy zprávy konzultace s občanskou společností. Organizace letos upozorňovala zejména na častější využívání poslaneckých návrhů bez řádného hodnocení dopadů, obcházení meziresortního připomínkového řízení nebo omezené zapojování veřejnosti do přípravy zákonů.
Podle Miléřové Komise tyto připomínky do letošní zprávy promítla. V letošní zprávě vůbec poprvé doporučuje České republice zvýšit transparentnost legislativního procesu, zajistit smysluplné konzultace se zainteresovanými stranami a omezit využívání zrychlených legislativních postupů i takzvaných legislativních přílepků.
„To ukazuje, že kvalitně doložené vstupy občanské společnosti mohou ovlivnit nejen popis situace, ale i konkrétní doporučení adresovaná vládě,“ míní Miléřová.
Zároveň upozorňuje, že skutečný význam zprávy se projeví až ve chvíli, kdy její závěry začnou ovlivňovat veřejnou debatu a budou brány vážně vládou i parlamentem.
Demokracie funguje, pojistky ale slábnou
Celkový obraz, který zpráva podle Miléřové vykresluje, není obrazem země v institucionální krizi. Spíše zachycuje postupné oslabování mechanismů, které mají zajišťovat kvalitní vládnutí, myslí si.
Vedle problematické tvorby zákonů upozorňuje na nevyřešené střety zájmů, tlak na nezávislost veřejnoprávních médií, přetrvávající problémy s vyšetřováním významných korupčních kauz, útoky na novináře nebo změnu přístupu k občanské společnosti. Evropská komise zároveň konstatuje, že občanské organizace upozorňují na rozpočtové škrty a změnu politického narativu vůči jejich roli.
Podle Miléřové je právě tato změna jedním z nejvýznamnějších posunů. Glopolis ve svém příspěvku popsal například rétoriku o „politických neziskovkách“, návrhy na zvláštní evidenci zahraničního financování nebo selektivní omezování veřejné podpory.
„Komise potvrdila zřetelnou změnu narativu, finanční škrty a riziko další administrativní zátěže,“ říká. Varuje před rizikem, že se dnes mimořádné postupy, jako obcházení konzultací nebo zpochybňování legitimity občanské společnosti, postupně stanou běžnou normou.
Lepší než Maďarsko či Slovensko, ale na rizikové trajektorii
Ve srovnání se státy střední Evropy si Česká republika podle Miléřové stále vede lépe než Maďarsko nebo Slovensko, kde Evropská komise upozorňuje na závažnější problémy v oblasti justice, médií nebo boje proti korupci.
U Slovenska kritizuje zejména oslabení protikorupčních mechanismů po změnách trestního práva, nedostatečná pravidla pro lobbing a střet zájmů či časté využívání zrychleného legislativního řízení, které podle Bruselu omezují veřejnou debatu.
V případě Maďarska oceňuje první reformní kroky nové vlády po skončení éry Viktora Orbána, zároveň však konstatuje, že přetrvávají vážné nedostatky v nezávislosti justice, boji proti korupci, fungování státního zastupitelství i svobodě médií.
Miléřová varuje, že některé vzorce známé z těchto zemí se začínají objevovat i v České republice.
„Česko není na úrovni nejproblematičtějších států regionu, ale dostává se na rizikovou trajektorii. Výhodou jsou stále relativně odolné instituce, aktivní občanská společnost i veřejná kontrola. Rozhodující bude, zda stát doporučení Komise využije jako podnět k nápravě, nebo bude problémy bagatelizovat s tím, že jinde je situace horší,“ uzavírá Miléřová.
Vláda: Zpráva potvrzuje stabilitu českých institucí
Vláda Andreje Babiše (ANO) zprávu o právním státu hodnotí pozitivně. „Zpráva potvrzuje, že ČR je stabilním demokratickým právním státem s dobrou úrovní fungování veřejných institucí a kontrolních mechanismů. Doporučení obsažená ve zprávě vnímáme především jako podněty k odborné debatě a dalšímu zlepšování,“ sdělila redakci mluvčí kabinetu Karla Mráčková.
Podle ní vláda doporučení Komise nyní analyzuje a bude je řešit ve spolupráci s jednotlivými resorty. Řada z nich již prý odpovídá připravovaným reformám.
„V boji proti organizovanému zločinu a korupci vláda posílí spolupráci policejních, celních a finančních orgánů a podpoří efektivnější zajišťování výnosů z trestné činnosti v návaznosti na připravovanou transpozici unijní směrnice o konfiskaci majetku,“ popsala.
S ohledem na oblast střetu zájmů připomněla předloženou novelu zákona o evidenci skutečných majitelů, která má zavést jasná pravidla veřejného přístupu založená na prokázání oprávněného zájmu a rozšíří okruh oprávněných institucí. „Současně byl předložen návrh novely zákona o střetu zájmů, který upřesňuje některé dílčí aspekty této regulace,“ řekla.
Komise ve zprávě návrhy zmiňuje a upozorňuje, že obsahuje změny, které nahrazují pojem ovládající osoba pojmem skutečný majitel. „Navrhovaná úprava by zúžila rozsah plošného zákazu poskytování dotací a zadávání veřejných zakázek společnostem ovládaným členy vlády. Umožnila by totiž poskytování těchto dotací a uzavírání těchto smluv v případech, kdy nejsou poskytovány ministerstvem, za které daný člen vlády přímo odpovídá,“ stojí v dokumentu.
Mráčková dále zmínila, že pokračuje rovněž digitalizace justice, byť ministerstvo řeší problémy se vzájemnou kompatibilitou nových systémů.
Výhrady Evropské komise k legislativnímu procesu vláda částečně odmítá. Vyšší počet poslaneckých návrhů podle ní souvisí především se začátkem volebního období a v dalších letech očekává vyváženější poměr mezi vládními a poslaneckými předlohami.
V oblasti integrity Parlamentu pak již podle Mráčkové existují nástroje, jako jsou jednací řády, slib zákonodárců či zákon o regulaci lobbování. Případné další změny vyžadují širší politickou shodu a spadají primárně do působnosti parlamentních komor, podotkla.