Přístupový balíček pro Černou Horu v hodnotě 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) nepředstavuje pro daňové poplatníky v Evropské unii až tak velkou finanční zátěž, mohl by nicméně vytvořit precedent pro financování budoucího rozšiřování EU, napsal server Euronews. Zároveň to může znamenat další komplikaci pro již nyní složitá jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie.
Evropská komise představila v červnu finanční balíček pro vstup Černé Hory do EU. Západobalkánská země je ze všech současných kandidátských států nejdále v přístupovém procesu. Minulý týden uzavřela další dvě kapitoly přístupových jednání, celkem jich má předběžně uzavřených 18 z 33.
Ekonomické náklady spojené se vstupem země s přibližně 626.000 obyvateli odhadla EK na 3,2 miliardy eur – tedy méně než jedno euro na každého daňového poplatníka EU, nebo, jak uvedli představitelé komise, méně než stojí šálek kávy. Tyto prostředky mají zemi podpořit po plánovaném vstupu do unie v roce 2028, a to v rámci příštího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034.
Přestože je finanční dopad ve srovnání s téměř dvoubilionovým dlouhodobým rozpočtem EU zanedbatelný, vliv Černé Hory na již tak citlivá rozpočtová jednání by mohl být mnohem větší, než by odpovídalo její velikosti.
„Finanční balíček pro Černou Horu bude pravděpodobně kontroverzní, ne ani tak kvůli objemu peněz, ale především z principu,“ řekl serveru Euronews jeden z unijních diplomatů, který si nepřál být jmenován.
Rozšiřování EU v poslední době znovu nabralo na dynamice poté, co od vstupu Chorvatska v roce 2013 prakticky stagnovalo. Představitelé komise tvrdí, že za posledních šest měsíců bylo dosaženo většího pokroku než za předchozích deset let.
Právě Černá Hora, u níž se před několika týdny začalo připravovat znění přístupové smlouvy, se přitom stala testovacím případem pro to, jak bude vypadat příští vlna rozšíření.
Hlavním sporným bodem se zdá být způsob financování dodatečných nákladů, které by vstup Černé Hory přinesl unijnímu rozpočtu, tedy zda je pokrýt přerozdělením stávajících prostředků, nebo nalezením nových zdrojů financování, a jaké důsledky to bude mít pro jednotlivé unijní programy.
Rozpočtové programy odrážejí rozdílné politické priority členských států a představují jednu z hlavních dělících linií v rozpočtových jednáních. Země jižní a východní Evropy, mezi nimi i Česko, prosazují více peněz na kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku, zatímco státy severní Evropy požadují větší část prostředků zaměřit na konkurenceschopnost a obranu.
Zatímco čistí příjemci by se nebránili dalšímu zvýšení rozpočtu, čistí plátci, jako je Německo, Nizozemsko či Švédsko naopak nechtějí dát ani euro navíc a chtěli by ještě více škrtat.
Pokud by se Černá Hora stala členem EU, byla by rovněž čistým příjemcem – z rozpočtu by tedy získávala více prostředků, než by do něj odváděla.
Podle návrhu Evropské komise by významná část financování kohezní politiky a zemědělství pocházela z prostředků, které byly pro Černou Horu původně vyčleněny v rámci programu Global Europe, tedy nástroje EU pro financování rozvojové spolupráce.
Jinými slovy – ve chvíli, kdy Černá Hora přestane mít nárok na rozvojovou pomoc, budou peníze, které jí byly v tomto programu přiděleny, převedeny na financování zemědělské politiky a regionální podpory. Jakým způsobem budou financovány ostatní výdajové programy, však zatím není vyřešené.
„Černá Hora vytváří precedent,“ citoval server Euronews další diplomatický zdroj. „Evropská unie bude muset být při dalších přístupových procesech konzistentní. A otázka, z jaké rozpočtové kapitoly budou peníze pocházet, bude velmi kontroverzní,“ dodal.